Добавил:
Upload Опубликованный материал нарушает ваши авторские права? Сообщите нам.
Вуз: Предмет: Файл:
06-chovani_firmy_v_dokonale_konkurenci.docx
Скачиваний:
10
Добавлен:
21.09.2019
Размер:
256.3 Кб
Скачать

32 Mikroekonomie by xnovm148

Chování firmy V nedokonalé konkurenci

FORMY NEDOKONALÉ KONKURENCE:

1. Monopol

1.1 - Charakteristika odvětví – znaky:

      • odvětví, kde je jedna velká firma, to znamená, že d = AR = D

      • má velkou ekonomickou sílu – Lernerův index se blíží k 1

      • vyrábí se diferencovaný (heterogenní) produkt (= produkt, který se liší od produkce konkurentů)

      • neexistují blízké substituty (např.: výroba elektřiny a plynu)

      • odvětví je zcela uzavřeno – bariéry:

  1. administrativní monopol – ochranné známky (Škoda, Pilsner Urquell, Coca Cola, …), patenty (kontaktní čočky, Polaroid, …), copyright apod. → právní restrikce

  2. přirozený monopol – vyplývá z nákladových podmínek (výroba ve velkém) (př.: nikdo mě nezakazuje, abych si udělal alternativní rozvodnou síť elektřiny → neudělám si jí, protože jsou na to příliš vysoké náklady → celá poptávka je uspokojována při klesajících nákladech)

  3. přírodní monopol – jedna firma kontroluje určitý výrobní faktor

      • monopol je jediným výrobcem daného zboží, jeho produkce představuje produkci celého odvětví, takže křivky individuální a tržní nabídky jsou totožné; stejně tak poptávka po produkci jediné firmy v odvětví je současně poptávkou po produkci odvětví; proto individuální poptávková křivka splývá s tržní poptávkovou křivkou

      • rozdíl mezi P a MC - je největší ze všech forem nedokonalé konkurence → nemá blízký substitut → → poptávka je neelastická (budeme pořád svítit žárovkou, protože elektřina nemá blízký substitut)

1.2 - Optimální množství produkce

  • firma chce maximalizovat zisk (∏ = TR – TC), vyvodí objem produkce z MC = MR P

  • k u nedokonalé konkurence individuální poptávková křivka klesá; křivka mezních příjmů klesá rychleji než křivka poptávky

  • optimální objem výroby: objem výroby, při němž monopol maximalizuje zisk (MR = MC)

  • neexistují blízké substituty; velká ekonomická síla; d = D; největší šponování ceny

  • monopol NEstanoví cenu, aby P = MC

  • monopol stanoví cenu P > MC, zisk můžeme zjistit jako celkový (TR – TC) nebo jednotkový (AR – AC); jednotkový zisk je dán vzdáleností mezi křivkami AR (P) a AC při výrobě Q1; Celkový zisk monopolu pak zjistíme vynásobením zisku na jednotku výroby a rovnovážného objemu produkce

1.3 - Křivka nabídky v podmínkách monopolu

  • v podmínkách monopolu neexistuje nabídková křivka, protože neexistuje jediný vztah mezi cenou a množstvím

  • rozhodování monopolisty o rovnovážném objemu produkce, založené na principu rovnosti mezních nákladů a mezních příjmů (MC = MR), je determinováno zápornou směrnicí poptávkové křivky a jejím specifickým tvarem, protože z těchto okolností vyplývá směrnice a tvar křivky MR

1.4 - Chování monopolu (grafy viz dodatek)

1.4.1 - v krátkém období (SR) při daných podmínkách a při výrobě Q1 (při P > MR = MC) může

monopolní firma v SR v závislosti na individuální poptávce po své produkci realizovat:

    • EZ > 0; AC < AR; AC musí ležet pod křivkou poptávky – ziskové odvětví – kladný EZ je motivem pro firmy z jiných odvětví ke vstupu do daného odvětví – překážky vstupu lze snadno překonat;

    • EZ = 0

    • EZ < 0; AC > AR; rozdíl mezi AC a cenou = ztráta; firma řeší problém, jestli má dál vyrábět, rozhodne se podle toho:

a) TR > TC; AR > AC – pokračuje ve výrobě

b) TR = TC; AR = AC – bod uzavření firmy – AR = AVC

c) TR < VC; AR < AVC – firma už dávno nevyrábí

1.4.2 - V dlouhém období - monopol má velkou sílu, velké bariéry vstupu

    • EZ > 0 v dlouhém období tržní poptávku zabezpečuje postupně více firem a na jednu firmu připadá stále menší část trhu – dochází k poklesu individuální poptávky o po produkci firmy a následně klesá zisk

    • EZ = 0

    • nemůže být žádná firma dlouhodobě ztrátová!!!! (České dráhy jsou výjimka)

1.5 - Protimonopolní regulace

  • k protimonopolní regulaci dochází v důsledku snahy zamezit alokační neefektivnosti (Má donutit lépe využít výrobní faktory, vyrobit více výrobků)

  • monopoly bývají regulovány na úrovni normálního (nulového) zisku, tj. AC = AR

  • vyrábějí málo za šílené ceny – musí se cena snížit některým z metod regulace monopolu

  • druhy protimonopolní regulace:

  • stanovení pevných cen – monopolu je nadiktováno kolik má byt max. cena jeho výrobků X nemůže se však zasahovat do výroby

  • zdanění monopolu - stát tímto může monopolu odčerpat mnoho peněz, ovlivní to také exportní politiku těchto firem, ale není to ideální způsob

  • zestátnění – nejradikálnější forma

  • antitrustové zákony – zákony, které brání vytváření monopolů; regulují trh, že nedochází k tak velkým fůzím, aby vznikaly monopoly; stát vydá pravidla, ve kterých určuje monopolu co smí a nesmí; firmám se určí, co nesmí dělat (slučování do fúzí, tajné dohody)

  • ekonomická regulace – nejúčinnější - stanovení pravidel, podle jakých si může monopol určovat cenu (stanovení hygienických pravidel, pravidel bezpečnosti práce atd.)

  • cenová regulace

  • jestliže je velká alokační neefektivnost, existuje velká řada regulací a jednou z těch forem je regulace ceny

  • jestliže monopol není regulován, stanoví cenu PM; cenová regulace dovoluje monopolistovi stanovit cenu jen tak vysokou, aby pokryla AC; monopol stanoví cenu, odpovídající bodu, kde se protíná křivka poptávky s křivkou průměrných nákladů; regulovaná cena je ve výši PR, objem výroby při této ceně je QR; při regulované ceně zaniká monopolní zisk a monopol realizuje jen normální zisk; v ideálním případě by měla být cena snížena do bodu I, kde se protíná křivka poptávky s křivkou MC a kde P = MC; to by však v našem případě znamenalo pro monopol ztrátu, protože P = MC > AC