
- •5. Ekonomický systém (Základní ekonomické problémy a způsoby jejich řešení; klasifikace ekonomických systémů; příkazová ekonomika; tržní ekonomika; technická stránka společenské výroby)
- •5.1 Základní ekonomické problémy
- •3. Pro koho vyrábět?
- •1. Přenáší informace
- •2. Vytváří podněty pro chování spotřebitelů a výrobců
- •3. Rozděluje důchody mezi obyvatelstvo
- •5.2. Klasifikace ekonomických systémů
- •Vlastnictví
- •5.3 Příkazová ekonomika
- •5.4 Tržní ekonomika
- •5.5 Technická stránka společenské výroby
- •11.3. Nezaměstnanost
- •13.1 Předmět makroekonomie
- •Veřejný sektor
- •13.2 Makroekonomické výstupy (hdp)
- •13.3 Metody zjišťování hdp
- •13.4 Nominální a reálný hdp
- •13.5 Hrubý domácí produkt a odvozené veličiny
- •Vypovídající schopnost ukazatele hdp
- •13.6 Základní makroekonomické charakteristiky
- •14. Agregátní důchod a agregátní poptávka a nabídka (základní makroekonomické veličiny a jejich vzájemné vztahy; dvousektorový model: spotřeba a investice; dousektorový model: výdajový multiplikátor)
- •14.1 Základní makroekonomické veličiny s jejich vzájemné vztahy
- •Vztahy mezi agregátní poptávkou, nabídkou a důchodem
- •14.2 Dvousektorový model: spotřeba a investice
- •Investice ve výdajovém modelu
- •14.3 Dvousektorový model: výdajový multiplikátor
- •15 Model ad – as (makroekonomická rovnováha V modelu as-ad; křivka agregátní poptávky; křivka agregátní nabídky a potenciální produkt)
- •15.1 Makroekonomická rovnováha V modelu ad – as
- •15.2 Křivka agrgátní poptávky
- •Investiční past a past likvidity
- •Investiční past
- •15.3 Křivka agregátní nabídky a potenciální produkt
- •16.1 Ekonomický růst a jeho teoretické základy
- •16.3 Neoklasické modely růstu
- •16.4 Modely ekonomického rozvoje
- •Industriální
- •16.5 Hospodářský cyklus
- •16.6 Příčiny hospodářského cyklu
- •16.7 Ekonomické důsledky hospodářského cyklu
- •16.8 Proticyklická a prorůstová hospodářská politiky V poválečném období
- •17 Peníze a banky (pojetí a funkce peněz; formy peněz; měna, její kupní síla a kurz měny; peněžní zásoba a poptávka po penězích; banky)
- •17.1 Pojetí a funkce peněz
- •17.1.2 Peníze jako prostředek směny
- •17.1.3 Peníze jako měřítko a prostředek úhrady odložených plateb
- •17.1.4 Peníze jako zásoba bohatství, jako uchovatel hodnoty
- •17.2 Formy peněz
- •17.3 Měna, její kupní síla a kurz měny
- •17.4 Peněžní zásoba a poptávka po penězích
- •17.5 Banky
- •17.5.1 Bankovní soustava
- •1. Model univerzálního bankovnictví
- •2. Model odděleného bankovnictví
- •17.5.3 Obchodní banky
- •18 Inflace a Phillipsova křivka (chápání inflace a její měření; inflace a soudobé teorie; příčiny, typy a důsledky inflace; Phillipsova křivka; dynamické chápání inflace a protiinflační politika)
- •18.1 Chápání inflace a její měření
- •Inflace znamená všeobecný růst cenové hladiny V ekonomice. Opakem inflace je deflace, kdy dochází k poklesu cenové hladiny.
- •Index spotřebitelských cen
- •Vztah mezi inflací a úrokovou mírou
- •18.2 Inflace a soudobé teorie
- •18.3 Příčiny, typy a důsledky inflace
- •18.4 Phillipsova křivka
- •18.5 Dynamické chápání inflace a protiinflační politika
- •19 Stát a ekonomika („Leviathan“ nebo „Prozřetelnost“; historický vývoj funkcí státu; ekonomická teorie o zasahování státu do ekonomiky; hospodářská a sociální politika státu)
- •19.1 „Leviathan“ nebo „Prozřetelnost“?
- •19.2 Historický vývoj funkcí státu
- •19.3 Ekonomické teorie o zasahování státu do ekonomiky
- •19.4 Hospodářská a sociální politika státu
- •19.4.1 Typologie hospodářské politiky
- •19.4.2 Cíle a nástroje hospodářské politiky a jejich vztahy obecně
- •19.4.3 Magie makroekonomie
- •19.4.4 Strukturální hospodářská politika
- •19.4.5 Sociální politika státu
- •19.4.6 Průmyslová politika
- •19.4.7 Veřejný sektor
- •Velikost a odvětvová struktura veřejného sektoru ve vybraných zemích
- •20 Fiskální politika (rozpočtové hospodaření; daňová politika; výdajová politika; deficit státního rozpočtu a státní dluh; veřejné výdaje a zaměření fiskální politiky)
- •20.1 Rozpočtové hospodaření
- •Výsledky státního hospodaření
- •Viz graf 20.1 na straně 461!
- •20.1 Daňová politika
- •Vzájemný vztah daní a rozpočtového salda
- •20.3 Výdajová politika
- •Vládních transferů
- •20.4 Deficit státního rozpočtu a státní dluh
- •20.5 Veřejné výdaje a zaměření fiskální politiky
- •21 Monetární politika (peněžní zásoba a úroková míra jako hlavní nástroje monetární politiky; nástroje centrální banky používané V monetární politice)
- •21.1 Peněžní zásoba a úroková míra jako hlavní nástroje monetární politiky
- •Využití obou hlavních nástrojů – řízení peněžní zásoby a regulace úrokové míry – vyústí V expanzivní nebo restriktivní politiku.
- •22.2 Nástroje centrální banky používané V monetární politice
- •1. Povinné minimální rezervy
- •2. Operace na volném trhu
- •Výhody při využívání operací centrální banky na volném trhu jsou:
- •3. Diskontní sazby, lombardní sazby a repo sazby
Vypovídající schopnost ukazatele hdp
V poslední době se často diskutuje o nedostatečné vypovídací schopnosti ukazatele HDP, jelikož nepostihuje skutečný výkon ekonomiky. Dochází tedy, obecně řečeno, k určitému nesouladu mezi společensky žádoucím a ekonomicky vykazovaným růstem výkonnosti a blahobytu. Proto existuje celá řada pokusů, jak modifikovat HDP, jejichž cílem je postihnout současnou společenskou a ekonomickou realitu. Za jeden z těchto pokusů lze považovat i výpočet čistého ekonomického blahobytu (NEW) jako ukazatele, který vypočtený HDP zvětšuje o:
Výrobky a služby vyprodukované stínovou ekonomikou
Netržní produkci, kterou vyrábíme sami pro sebe
O produkci, jež nebyla vyprodukována v důsledku poklesu počtu hodin, o které se zkrátil pracovní týden
Růst kvality výrobků a služeb,
snižuje o:
Produkci škodlivin snižujících kvalitu životního prostředí
13.6 Základní makroekonomické charakteristiky
Jelikož se HDP skládá z velkého množství zboží a lužeb, nelze jeho velikost měřit ve fyzických jednotkách (např. v kusech), ale pouze v peněžních jednotkách. Proto vyrobené množství každého finálního statku násobíme jeho cenou a následně sčítáme za celé národní hospodářství. Získáme tak objem HDP v daném roce v běžných cenách, tj. v cenách běžného roku, tedy nominální HDP.
Chceme-li však zjistit, jak se mění výkonnost ekonomiky ve srovnání s minulými roky, potom je třeba vyjadřovat objem HDP ve stálých cenách, tj. v cenách jednoho zvoleného roku, tedy reálný HDP.
HDP v ČR
Nominální HDP se vyvíjel v letech 1990 – 2002 velmi dynamicky, a to především díky výraznému růstu cenové hladiny. Naopak vývoj reálného HDP je zcela jiný. Především je zřejmé, že v desetiletém horizontu objem reálného HDP stagnuje. Teprve v roce 2002 objem HDP ve stálých cenách přesahuje výchozí úroveň z roku 1990. ČR tedy potřebovala 10 let na transformaci centrálně plánovaného hospodářství na tržní ekonomiku.
Síla české ekonomiky se stále opírá o průmysl a vývoz průmyslových výrobků na zahraniční trhy, Význam těžkého průmyslu naopak klesá. Ke zvyšování HDP v ČR rovněž stále významněji přispívá růst služeb. Rostou výkony v odvětvích dopravy, obchodu a pohostinství, zvyšuje se objem peněžních a komerčních služeb.
I když tempo růstu reálného HDP, při stagnujícím počtu obyvatel, je nejdůležitější pro posouzení dlouhodobé výkonnosti, většinou je makroekonomická výkonnost posuzována podle 3 ukazatelů: kromě tempa růstu výstupu (HDP) se bere ještě v úvahu míra nezaměstnanosti a míra inflace.
14. Agregátní důchod a agregátní poptávka a nabídka (základní makroekonomické veličiny a jejich vzájemné vztahy; dvousektorový model: spotřeba a investice; dousektorový model: výdajový multiplikátor)
14.1 Základní makroekonomické veličiny s jejich vzájemné vztahy
Agregátní poptávka (AD) představuje plánované agregátní výdaje, které jsou ekonomické subjekty (domácnosti, firmy, vláda, cizí subjekty) ochotny zaplatit za nákup zboží a služeb. Výše těchto výdajů závisí na celé řadě různorodých faktorů:
Výše agregátního důchodu (domácích i zahraničních odběratelů)
Stávající cenová hladina na domácích i zahraničních trzích
Celková politická a ekonomická situace a očekávaná budoucnost
Hospodářská politika vlády a centrální banky
Agregátní poptávka se skládá z nákupu domácností (C), investičních nákupů (I), vládních výdajů (G) a vnější poptávky (E)
Agregátní nabídka (AS) představuje objem produkce (Q), kterou podnikatelé vyrobili nebo importovali k uspokojení poptávky. Tento objem produkce je vyjadřován v peněžní podobě a de facto představuje HDP zvětšený o objem dovozu. Agregátní nabídka závisí na celé řadě faktorů:
Očekávaná výše agregátní poptávky
Stávající cenová hladina na domácích i zahraničních trzích
Výrobní kapacity firem včetně dostupnosti pracovních a kapitálových vstupů
Hospodářská politika vlády a centrální banky
V uzavřené ekonomice, ve které neexistuje zahraniční obchod, se AS rovná domácí nabídce produkované domácími podnikateli
Agregátní důchod (Y) představuje souhrn všech odměn vyplacených výrobním faktorům (mezd, čistých úroků, rent, zisků před zdaněním), zvětšený o amortizaci a nepřímé daně.
Disponibilní důchod (Yd) představuje peněžní prostředky, se kterými mohou domácnosti volně nakládat.
Yd = C + S
Yd – disponibilní důchod
C – spotřeba domácností
S - úspory