
- •5. Ekonomický systém (Základní ekonomické problémy a způsoby jejich řešení; klasifikace ekonomických systémů; příkazová ekonomika; tržní ekonomika; technická stránka společenské výroby)
- •5.1 Základní ekonomické problémy
- •3. Pro koho vyrábět?
- •1. Přenáší informace
- •2. Vytváří podněty pro chování spotřebitelů a výrobců
- •3. Rozděluje důchody mezi obyvatelstvo
- •5.2. Klasifikace ekonomických systémů
- •Vlastnictví
- •5.3 Příkazová ekonomika
- •5.4 Tržní ekonomika
- •5.5 Technická stránka společenské výroby
- •11.3. Nezaměstnanost
- •13.1 Předmět makroekonomie
- •Veřejný sektor
- •13.2 Makroekonomické výstupy (hdp)
- •13.3 Metody zjišťování hdp
- •13.4 Nominální a reálný hdp
- •13.5 Hrubý domácí produkt a odvozené veličiny
- •Vypovídající schopnost ukazatele hdp
- •13.6 Základní makroekonomické charakteristiky
- •14. Agregátní důchod a agregátní poptávka a nabídka (základní makroekonomické veličiny a jejich vzájemné vztahy; dvousektorový model: spotřeba a investice; dousektorový model: výdajový multiplikátor)
- •14.1 Základní makroekonomické veličiny s jejich vzájemné vztahy
- •Vztahy mezi agregátní poptávkou, nabídkou a důchodem
- •14.2 Dvousektorový model: spotřeba a investice
- •Investice ve výdajovém modelu
- •14.3 Dvousektorový model: výdajový multiplikátor
- •15 Model ad – as (makroekonomická rovnováha V modelu as-ad; křivka agregátní poptávky; křivka agregátní nabídky a potenciální produkt)
- •15.1 Makroekonomická rovnováha V modelu ad – as
- •15.2 Křivka agrgátní poptávky
- •Investiční past a past likvidity
- •Investiční past
- •15.3 Křivka agregátní nabídky a potenciální produkt
- •16.1 Ekonomický růst a jeho teoretické základy
- •16.3 Neoklasické modely růstu
- •16.4 Modely ekonomického rozvoje
- •Industriální
- •16.5 Hospodářský cyklus
- •16.6 Příčiny hospodářského cyklu
- •16.7 Ekonomické důsledky hospodářského cyklu
- •16.8 Proticyklická a prorůstová hospodářská politiky V poválečném období
- •17 Peníze a banky (pojetí a funkce peněz; formy peněz; měna, její kupní síla a kurz měny; peněžní zásoba a poptávka po penězích; banky)
- •17.1 Pojetí a funkce peněz
- •17.1.2 Peníze jako prostředek směny
- •17.1.3 Peníze jako měřítko a prostředek úhrady odložených plateb
- •17.1.4 Peníze jako zásoba bohatství, jako uchovatel hodnoty
- •17.2 Formy peněz
- •17.3 Měna, její kupní síla a kurz měny
- •17.4 Peněžní zásoba a poptávka po penězích
- •17.5 Banky
- •17.5.1 Bankovní soustava
- •1. Model univerzálního bankovnictví
- •2. Model odděleného bankovnictví
- •17.5.3 Obchodní banky
- •18 Inflace a Phillipsova křivka (chápání inflace a její měření; inflace a soudobé teorie; příčiny, typy a důsledky inflace; Phillipsova křivka; dynamické chápání inflace a protiinflační politika)
- •18.1 Chápání inflace a její měření
- •Inflace znamená všeobecný růst cenové hladiny V ekonomice. Opakem inflace je deflace, kdy dochází k poklesu cenové hladiny.
- •Index spotřebitelských cen
- •Vztah mezi inflací a úrokovou mírou
- •18.2 Inflace a soudobé teorie
- •18.3 Příčiny, typy a důsledky inflace
- •18.4 Phillipsova křivka
- •18.5 Dynamické chápání inflace a protiinflační politika
- •19 Stát a ekonomika („Leviathan“ nebo „Prozřetelnost“; historický vývoj funkcí státu; ekonomická teorie o zasahování státu do ekonomiky; hospodářská a sociální politika státu)
- •19.1 „Leviathan“ nebo „Prozřetelnost“?
- •19.2 Historický vývoj funkcí státu
- •19.3 Ekonomické teorie o zasahování státu do ekonomiky
- •19.4 Hospodářská a sociální politika státu
- •19.4.1 Typologie hospodářské politiky
- •19.4.2 Cíle a nástroje hospodářské politiky a jejich vztahy obecně
- •19.4.3 Magie makroekonomie
- •19.4.4 Strukturální hospodářská politika
- •19.4.5 Sociální politika státu
- •19.4.6 Průmyslová politika
- •19.4.7 Veřejný sektor
- •Velikost a odvětvová struktura veřejného sektoru ve vybraných zemích
- •20 Fiskální politika (rozpočtové hospodaření; daňová politika; výdajová politika; deficit státního rozpočtu a státní dluh; veřejné výdaje a zaměření fiskální politiky)
- •20.1 Rozpočtové hospodaření
- •Výsledky státního hospodaření
- •Viz graf 20.1 na straně 461!
- •20.1 Daňová politika
- •Vzájemný vztah daní a rozpočtového salda
- •20.3 Výdajová politika
- •Vládních transferů
- •20.4 Deficit státního rozpočtu a státní dluh
- •20.5 Veřejné výdaje a zaměření fiskální politiky
- •21 Monetární politika (peněžní zásoba a úroková míra jako hlavní nástroje monetární politiky; nástroje centrální banky používané V monetární politice)
- •21.1 Peněžní zásoba a úroková míra jako hlavní nástroje monetární politiky
- •Využití obou hlavních nástrojů – řízení peněžní zásoby a regulace úrokové míry – vyústí V expanzivní nebo restriktivní politiku.
- •22.2 Nástroje centrální banky používané V monetární politice
- •1. Povinné minimální rezervy
- •2. Operace na volném trhu
- •Výhody při využívání operací centrální banky na volném trhu jsou:
- •3. Diskontní sazby, lombardní sazby a repo sazby
13.2 Makroekonomické výstupy (hdp)
Hrubý domácí produkt (HDP) je nejdůležitější makroekonomická veličina, která charakterizuje hodnotu výstupu ekonomiky jako celku za dané období, zpravidla jeden rok. A) HDP jako souhrn finální produkce: HDP lze definovat jako součet hodnot veškerých finálních výrobků a lužeb (statků) vyprodukovaných v zemi za dané období.
Zásoby mohou být a také většinou jsou tvořeny výrobky, které budou v následujícím období výrobně spotřebovány. Jedná se tedy o mezistatek na okamžik (do konce zvoleného období) zahrnován do finálních investic a to do investic zásob. Jsou-li zásoby v následujícím období použity, jejich celkový objem snižuje hodnotu HDP. Při rozlišování finálně užitých výrobků a služeb (finální produkt) a výrobně spotřebovaných výrobků a služeb (meziprodukt) nenídůležitá jejich naturální podoba, ale způsob užití.
Z HDP dále vylučujeme všechny transakce s již existujícími komoditami.
Statistika většinou měří hodnotu HDP ve čtvrtletních a ročních intervalech. Potom hovoříme o čtvrtletním nebo ročním HDP. Při výpočtu čtvrtletního HDP je však důležité údaje očistit o tzv. sezonní vlivy, které by způsobily sezonní výkyvy HDP (např. počet pracovnívh dnů v jednotlivých čtvtletích).
B) HDP jako souhrn důchodů - vychází ze skutečnosti, že v každé tržní ekonomice existuje relativně samostatný finanční sektor, který umožňuje dívat se na prodej výrobků a služeb jako na peněžní operaci, při které podniky dosahují tržby. Celkový objem tržeb se zjišťuje jako součin prodaných statků a jejich ceny. Na makroekonomické úrovni, po sečtení všech prvotních důchodů a amortizace (opotřebení kapitálových statků), hovoříme o hrubém agregátním důchodu v cenách výrobních faktorů – je totožný s hrubým domácím produktem vyjádřeným rovněž v tržních cenách.
C) HDP jako souhrn hodnot přidaných zpracováním - se opírá o postupné sčítání hodnot přidaných zpracováním u všech výrobců působících ve všech odvětvích národního hospodářství.V tomto případě z vytvořeného produktu vylučujeme meziprodukt.
13.3 Metody zjišťování hdp
Třem základním chrakteristikám HDP odpovídají i 3 základní metody zjišťování HDP:
a) součet hodnoty produkce mínus meziprodukt ve všech odvětvích a a podnicích, které se zúčastnily tvorby HDP = celková suma hodnoty přidané zpracováním v tržních cenách (tzv. výrobní metoda)
V tomto případě od celkové produkce jednotlivých firem odečítáme položku meziproduktu, tedy veškeré náklady na materiál, či polotovary, které nebyly v těchto podnicích vyrobeny, ale byly koupeny od jiných firem, zajímáme se především o stupeň zpracování výchozích vstupů
b) součet finální produkce statků a služeb vyjádřený v tržních cenách = finální produkt v tržních cenách (tzv. výdajová metoda)
výdajová i důchodová metoda výpočtu HDP se opírají o běžně a každoročně vykazované statistické údaje.
Pokud se jedná o spotřebu (C), její hlavní složkou jsou spotřební výdaje domácností
Hrubé investice (Ig), znamená to, že od celkových investic není odečtena amortizace – hrubé investice mínus amortizace = čisté investice (I)
Vládní výdaje (G) zahrnují takové položky jako jsou výdaje na obranu, školství, státní správu atd., a to včetně mezd a platů. Máme tedy na mysli všechny položky, které představují vládní nákupy spotřebních nebo investičních statků a služeb s tím, že mzdy a platy považujeme za za odměnu, tedy za faktorovou platbu, která se započítává do tvorby DPH. Do vládních výdajů nezahrnujeme transferové platby!
Čistý export (Nx = E - D) znamená rozdíl mezi vývozem (E) a dovozem (D) zboží a služeb. Tato položka může být kladná i záporná. Kladná tehdy, když vývoz převyšuje dovoz. Zíporná tehdy, kdaž dovoz převyšuje vývoz.
Souhrn všech uvedených skupin výdajů představuje hodnotu HDP v tržních cenách. HDP se rovná:
HDP = C + I + G + Nx (E – D)
c) součet důchodů všech výrobních faktorů zvětšený o amortizaci a nepřímé daně = hrubý důchod v tržních cenách (tzv. důchodová metoda)
Důchodovou metodu lze vyjádřit jako:
HDP = Y + a + tn
Y – celkový důchod vyplacený výrobním faktorům: mzdy (w) + čisté úroky (i) + zisky (z) + renta (r)
a – amortizace
tn – nepřímé daně