- •5. Ekonomický systém (Základní ekonomické problémy a způsoby jejich řešení; klasifikace ekonomických systémů; příkazová ekonomika; tržní ekonomika; technická stránka společenské výroby)
- •5.1 Základní ekonomické problémy
- •3. Pro koho vyrábět?
- •1. Přenáší informace
- •2. Vytváří podněty pro chování spotřebitelů a výrobců
- •3. Rozděluje důchody mezi obyvatelstvo
- •5.2. Klasifikace ekonomických systémů
- •Vlastnictví
- •5.3 Příkazová ekonomika
- •5.4 Tržní ekonomika
- •5.5 Technická stránka společenské výroby
- •11.3. Nezaměstnanost
- •13.1 Předmět makroekonomie
- •Veřejný sektor
- •13.2 Makroekonomické výstupy (hdp)
- •13.3 Metody zjišťování hdp
- •13.4 Nominální a reálný hdp
- •13.5 Hrubý domácí produkt a odvozené veličiny
- •Vypovídající schopnost ukazatele hdp
- •13.6 Základní makroekonomické charakteristiky
- •14. Agregátní důchod a agregátní poptávka a nabídka (základní makroekonomické veličiny a jejich vzájemné vztahy; dvousektorový model: spotřeba a investice; dousektorový model: výdajový multiplikátor)
- •14.1 Základní makroekonomické veličiny s jejich vzájemné vztahy
- •Vztahy mezi agregátní poptávkou, nabídkou a důchodem
- •14.2 Dvousektorový model: spotřeba a investice
- •Investice ve výdajovém modelu
- •14.3 Dvousektorový model: výdajový multiplikátor
- •15 Model ad – as (makroekonomická rovnováha V modelu as-ad; křivka agregátní poptávky; křivka agregátní nabídky a potenciální produkt)
- •15.1 Makroekonomická rovnováha V modelu ad – as
- •15.2 Křivka agrgátní poptávky
- •Investiční past a past likvidity
- •Investiční past
- •15.3 Křivka agregátní nabídky a potenciální produkt
- •16.1 Ekonomický růst a jeho teoretické základy
- •16.3 Neoklasické modely růstu
- •16.4 Modely ekonomického rozvoje
- •Industriální
- •16.5 Hospodářský cyklus
- •16.6 Příčiny hospodářského cyklu
- •16.7 Ekonomické důsledky hospodářského cyklu
- •16.8 Proticyklická a prorůstová hospodářská politiky V poválečném období
- •17 Peníze a banky (pojetí a funkce peněz; formy peněz; měna, její kupní síla a kurz měny; peněžní zásoba a poptávka po penězích; banky)
- •17.1 Pojetí a funkce peněz
- •17.1.2 Peníze jako prostředek směny
- •17.1.3 Peníze jako měřítko a prostředek úhrady odložených plateb
- •17.1.4 Peníze jako zásoba bohatství, jako uchovatel hodnoty
- •17.2 Formy peněz
- •17.3 Měna, její kupní síla a kurz měny
- •17.4 Peněžní zásoba a poptávka po penězích
- •17.5 Banky
- •17.5.1 Bankovní soustava
- •1. Model univerzálního bankovnictví
- •2. Model odděleného bankovnictví
- •17.5.3 Obchodní banky
- •18 Inflace a Phillipsova křivka (chápání inflace a její měření; inflace a soudobé teorie; příčiny, typy a důsledky inflace; Phillipsova křivka; dynamické chápání inflace a protiinflační politika)
- •18.1 Chápání inflace a její měření
- •Inflace znamená všeobecný růst cenové hladiny V ekonomice. Opakem inflace je deflace, kdy dochází k poklesu cenové hladiny.
- •Index spotřebitelských cen
- •Vztah mezi inflací a úrokovou mírou
- •18.2 Inflace a soudobé teorie
- •18.3 Příčiny, typy a důsledky inflace
- •18.4 Phillipsova křivka
- •18.5 Dynamické chápání inflace a protiinflační politika
- •19 Stát a ekonomika („Leviathan“ nebo „Prozřetelnost“; historický vývoj funkcí státu; ekonomická teorie o zasahování státu do ekonomiky; hospodářská a sociální politika státu)
- •19.1 „Leviathan“ nebo „Prozřetelnost“?
- •19.2 Historický vývoj funkcí státu
- •19.3 Ekonomické teorie o zasahování státu do ekonomiky
- •19.4 Hospodářská a sociální politika státu
- •19.4.1 Typologie hospodářské politiky
- •19.4.2 Cíle a nástroje hospodářské politiky a jejich vztahy obecně
- •19.4.3 Magie makroekonomie
- •19.4.4 Strukturální hospodářská politika
- •19.4.5 Sociální politika státu
- •19.4.6 Průmyslová politika
- •19.4.7 Veřejný sektor
- •Velikost a odvětvová struktura veřejného sektoru ve vybraných zemích
- •20 Fiskální politika (rozpočtové hospodaření; daňová politika; výdajová politika; deficit státního rozpočtu a státní dluh; veřejné výdaje a zaměření fiskální politiky)
- •20.1 Rozpočtové hospodaření
- •Výsledky státního hospodaření
- •Viz graf 20.1 na straně 461!
- •20.1 Daňová politika
- •Vzájemný vztah daní a rozpočtového salda
- •20.3 Výdajová politika
- •Vládních transferů
- •20.4 Deficit státního rozpočtu a státní dluh
- •20.5 Veřejné výdaje a zaměření fiskální politiky
- •21 Monetární politika (peněžní zásoba a úroková míra jako hlavní nástroje monetární politiky; nástroje centrální banky používané V monetární politice)
- •21.1 Peněžní zásoba a úroková míra jako hlavní nástroje monetární politiky
- •Využití obou hlavních nástrojů – řízení peněžní zásoby a regulace úrokové míry – vyústí V expanzivní nebo restriktivní politiku.
- •22.2 Nástroje centrální banky používané V monetární politice
- •1. Povinné minimální rezervy
- •2. Operace na volném trhu
- •Výhody při využívání operací centrální banky na volném trhu jsou:
- •3. Diskontní sazby, lombardní sazby a repo sazby
Investiční past a past likvidity
Investiční past
Keynes předpokládal, že bude docházet k selhávání tržního mechanizmu. K tomu dojde např. když poptávka po investicích nebude záviset na úrokové míře. Investiční past lze vyjádřit pomocí vertikální křivky AD, kdy trh peněz a úroková míra nedokážou stimulovat poptávku po investicích tak, aby bylo dosaženo maximálně možného objemu důchodu. Viz graf 15.6 na straně 328!
Past likvidity
V pasti likvidity je křivka AD rovněž svislá, neboť ani zde není ekonomika schopná dosáhnout optimálního důchodu, neboť poptávka po penězích nezávisí na úrokové míře. Klesající poptávka po penězích tedy nemůže snížit úrokovou míru a stimulovat růst spotřebních a investičních výdajů. V této situaci proto úplně selhává monetární politika, naopak na významu nabývá fiskální politika. Viz graf 15.6 na straně 328!
Trh peněz v klasické ekonomii
Poněkud jiný pohled na trh peněz a úrokovou míru mají představitelé klasické ekonomie (např. tzv. Pigouův efekt – při zvýšení reálných zůstatků roste bohatství, a tím i spotřebitelská poptávka). V klasickém pojetí je poptávka na trhu (L) závislá na výši nominálního důchodu a koeficientu (1/V), představujícím převrácenou hodnotu důchodové rychlosti obratu peněz.
1
L = PY
V
V – důchodová rychlost obratu peněz
P – cenová hladina
Y – reálný důchod
Rovnováhu na trhu peněz můžeme vyjádřit jako:
M = L
M – nabídka peněz v nominálním vyjádření
Za této situace rovnováhu na trhu peněz reprezentuje známá kvantitativní rovnice peněz:
MV = PY
Většina autorů přitom předpokládá, že rychlost obratu peněz je za normální situace v ekonomice konstantní, neboť při jejím bezproblémovém chodu není třeba předpokládat, že se zásadním způsobem mění chování domácností. Měnící se množství peněz v oběhu tedy neovlivňuje velikost reálné agregátní poptávky, ani žádných dalších reálných veličin: výstupu, zaměstnanosti a úrokové míry, ale pouze cenovou hladinu. V tomto případě hovoříme o tzv. neutralitě peněz.
Soudobí představitelé kvantitativní teorie , včetne M. Friedmana předpokládají, že v krátkém období zvýšení peněžní zásoby nejprve zvýší poptávku a teprve později ovlivní ceny.
Poptávkové šoky
K posunům agregátní poptávky dochází také v důsledku měnícího se chování domácností a firem. Za poptávkový šok je považovaná náhlá změna v chování ekonomických subjektů, jejímž prvotním důsledkem je posun křivky AD. Poptávkové šoky mohou být vyvolány prudkými změnami nominálních veličin: cen, mezd, úrokové míry, ale i nečekanými změnami v reálné ekonomice (např. živelní nebo válečné pohromy).
15.3 Křivka agregátní nabídky a potenciální produkt
Křivka krátkodobé agregátní nabídky (AS) je rostoucí. Znázorňuje množství výstupů, který je podnikateli nabízen při jednotlivých cenových hladinách. K posunům křivky agregátní nabídky vedou především:
a) měnící se výrobní náklady (nejčastěji mzdové) v ekonomice jako celku
b) technické a technologické změny vyvolávající změny v produktivitě práce a kapitálu
c) změny v hospodářské politice státu a centrální banky
Posun křivky AS dolů a dopravaznamená, že agregátní nabídka roste, ať již v důsledku klesajících výrobních nákladů a rostoucí produktivity práce, v důsledku klesajícího zdanění podnikatelské sféry jako celku, či důsledku klesající úrokové míry na peněžním trhu. Sklon křivky AS vyjadřuje schopnost a rychlost reakce ze strany podnikatelů na cenové změny.
Konstrukce krátkodobé (keynesiánské) křivky agregátní nabídky jako rostoucí křivky vycází z předpokladu, že vzhledem k existenci nevyužitých kapacit a nezaměstnanost mohou firmy při stávající cenové hladině nabízet jakékoli množství statků a služeb. Křivka AS je proto pouze mírně stoupající zleva doprava.
Rovnováha na trhu s nevyužitými výrobními zdroji (viz graf 15.7 na straně 331)!
Zvýšení agregátní poptávky se projeví ve vyšším výstupu, který bude doprovázen poměrně malým růstem cenové hladiny.
Naopak dlouhodobá (klasická) křivka agregátní nabídky (AS) je vertikální, což znamená, že při jakékoli cenové hladině, množství nabízeného zboží a služeb bude stále stejné. Předpoklad, že veškerá pracovní síla je zaměstnána, a proto ani výstup nemůže být zvýšen nad současnou úroveň, protože není k dispozici žádná práce, která by dodatečný výstup vyrobila.
Rovnováha na trhu s využitými výrobními faktory (viz graf 15.8 na straně 332)!
V tomto případě se zvýšení agregátní poptávky promítne pouze do růstu cen. Cenová hladina se zvýší. Provedené empirické výzkumy prokázaly, že křivka agregátní nabídky (AS):
a) pro jedno období jednoho nebo dvou let pozvolna roste, resp. je horizontální
b) naopak pro delší dobu (10 let) je víceménně vertikální, neboť úroveň AD neovlivňuje velikost výstupů
V krátkém období se setkáváme se strnulou mzdovou a cenovou hladinou. To znamená, že mzdy a ceny téměř nereagují na krátkodové výkyvy agregátní nabídky a poptávky. Naopak úroková míra poměrně pružně reaguje na měnící se podmínky: na trhu peněz průběžně uvádí do rovnováhy nabídku a poptávku po penězích. Stejně tak úroveň produktu reaguje na měnící se agregátní poptávku.
V dlouhém období závisí objem produkce především na zásobě kapitálu, množství nabízené práce, na dostupnosti výrobních technik a technologií.
Neokeynesiánská agregátní nabídka (viz graf 15.9 na straně 333)!
Pokus o spojení keynesiánské krátkodobé nabídkové křivky s dlouhodobou klasickou křivkou. Křivka AS není lineární, proto nemůže být prezentována přímkou. V případě nelineární křivky AS se předpokládá, že při nízkých výstupech nedochází k podstatnému růstu cen. K tomu dochází až v okamžiku, kdy se výstup pohybuje nad (za) potenciálním produktem.
Potencionální produkt
Potencionální produkt (Yp) přdstavuje maximální úroveň HDP, kterou může ekonomika vyprodukovat při plném využití zdrojů. Plné využití práce (tj. rovnováha na trhu práce) znamená, že neexistuje dodatená poptávka po práci, která by pracovníkům umožňovala požadovat vyšší nominální mzdy. Stejně tak neexistuje dodatečná nabídka práce, která by umožňovala zaměstnavatelům snižovat nominální mzdy. Stav zaměstnanosti při rovnováze na trhu práce představuje tzv. plnou zaměstnanost, popř. dobrovolnou (či přirozenou) nezaměstnanost. Potenciální produkt (Yp) tak lze spojovat i se stabilní cenovou hladinou. V dynamickém pojetí lze potenciální produkt spojovat se stabilní mírou inflace.
Graficky lze potenciální produkt (Yp) znázornit jako vertikální křivku vyjadřující maximálně možný objem produktu v daném roce.
Potenciální a skutečný produkt (viz graf 15.10 na straně 334)!
Skutečně zjištěný produkt se může lišit od potenciálního. Je-li skutečný podukt (Y1) nižší než potenciální produkt (Yp), potom hovoříme o tzv. mezeře výstupu. Předpokládáme-li tedy, že Y1 < Yp, potom v ekonomice dlouhodobě existuje zaměstnanost a nedostatečný růst reálného produktu, který je provázen poklesem cenové hladiny (deflací). Naopak, pokud Y2 > Yp, potom se setkáme s přezaměstnaností a s růstem cenové hladiny (inflací). Posune-li se skutečný produkt daleko za potenciální, pak se hovoří o tzv. přehřátí ekonomiky.
Potenciální produkt lze v dynamickém pojetí charakterizovat jako trendovou složku ve vývoji HDP. Viz graf 15.11 na traně 335)! Skutečný produkt, přesněji skutečný HDP, krátkodobě kolísá kolem potenciálního produktu s tím, že během expanze může výstup převýšit i trendovou hodnotu, a to díky většímu než obvyklému využití výrobních kapacit a nižší než přirozené míře nezaměstnanosti. Naopak během recese se dostavuje cyklická nezaměstnanost provázená snižujícím se využitím existujících kapacit. Roste tedy mezera výstupu.
Nabídkové šoky
Graf 15.12 – stagflace a její zmírnění pomocí akomodační politiky
Pokud budeme předpokládat, že dojde k jednorázovému výraznému zvýšení podnikových nákladů, potom se křivka krátkodobé agregátní nabídky (AS) posune doleva.
Z grafu je zřejmé, že po nabídkovém šoku klesl objem HDP (Y) a zvýšila se cenová hladina (P). Jelikož v tomto okamžiku dochází jak ke stagnaci (pokles HDP), tak ke zvýšení cen (inflaci), nazývá se tato situace stagflací. Bude-li chtít stát nebo centrální banka zmírnit důsledky vyplývající z poklesu HDP, potom dojde k posunu krátkodové křivky AD doprava do bodu dlouhodobé rovnováhy. Na posunu se podílela tzv. akomodační politika – tj. podle potřeby přizpůsobená (upravená) fiskální nebo monetární politika, která přesunula důsledek nabídkového šoku (pokles důchodu) v plné míře do růstu inflace. Cenová hladina (P) se však trvale zvýší.
Za nabídkový šok je považována náhlá změna v chování ekonomických subjektů, jejímž prvním důsledkem je posun křivky AS.
16. Ekonomický růst a hospodářský cyklus (ekonomický růst a jeho teoretické základy; neoklasické modely růstu; modely ekonomického rozvoje; hospodářský cyklus; příčiny hospodářského cyklu; proticyklická a prorůstová hospodářská politika v poválečném období)