- •Firma V podmínkách nedokonalé konkurence
- •8.1 Vznik výsadního (monopolního) postavení tržního subjektu
- •Rovnováha a maximalizace zisku V případě monopolu
- •Oligopol a monopolní konkurence
- •Vznik výsadního (monopolního) postavení tržního subjektu
- •Přechodný
- •Relativně trvalý
- •Rovnováha a maximalizace zisku V případě monopolu
- •Oligopol a monopolní konkurence
- •Oligopol (malý počet velkých firem)
- •Monopolní konkurence (konkurence velké skupiny)
Firma V podmínkách nedokonalé konkurence
8.1 Vznik výsadního (monopolního) postavení tržního subjektu
Rovnováha a maximalizace zisku V případě monopolu
Oligopol a monopolní konkurence
Vznik výsadního (monopolního) postavení tržního subjektu
Nedokonalá konkurence vzniká tehdy, když alespoň jeden z tržních subjektů dokáže ovlivnit tržní cenu. Jde o takový trh, na kterém je postavení účastníků nerovné a některý z nich může podstatným způsobem modifikovat podmínky jeho rovnováhy. Pro získání výsadního postavení na trhu musí firma ovládnout tzv. monopolizovatelnou podmínku, která ji následně zajistí určitou výhodu v konkurenčním boji. Jinými slovy, základem výsadního postavení firmy je její schopnost vytlačit konkurenty z trhu a zabránit jiným výrobcům vstoupit do odvětví s nabídkou konkurenčního zboží.
Monopol - výsadní postavení tržního subjektu na straně nabídky.
Z hlediska času rozlišujeme monopol:
Přechodný
Trh výrobce: D > S = na trhu je nedostatek a tím vzniká přechodný monopol nabídky – stoupá cena
Trh spotřebitele: S > D = na trhu je přebytek a tím vzniká přechodný monopol poptávky - cena klesá
Nízké výrobní náklady
Relativně trvalý
Přírodní monopol – monopolizovatelná podmínka: kontrola (vlastnictví) zdrojů (ropa – OPEC)
Administrativní monopol - monopolizovatelná podmínka: právní zásah státu (autorská práva, poštovní služby), monopol nabídky.
Přirozený monopol - monopolizovatelná podmínka: ovládnutí podmínek distribuce (distribuce vody)
Monopol ekonomické síly - monopolizovatelná podmínka: koncentrace výroby. Řadíme sem:
Kartel: je dohoda podnikatelských subjektů a cílem této kooperace firem je získání určité výhody na úkor ostatních účastníků trhu. Firmy sdružené v kartelu neztrácejí svou právní ani ekonomickou samostatnost.
Předmětem kartelové dohody jsou nejčastěji: cenový kartel (stanovení a dodržování minimální ceny), kartel submisní (určená firma podá při veřejné soutěži nejnižší nabídku), kondiční kartel (dodržování sjednaných prodejních nebo nákupních podmínek - výše rabatu, platební a úvěrové podmínky), kontingentní kartel (rozdělení výroby určitého druhu zboží, podle předem dohodnutého klíče) a rajónový kartel (rozdělení trhu na jednotlivé segmenty).
Syndikát: je sdružení firem, jehož účastníci jsou zbavení ekonomické samostatnosti ve sféře oběhu a společně organizují odbyt svých výrobků. Realizací produkce se zabývá syndikátní prodejní kancelář (jde o snahu vytvořit absolutní monopol nabídky). V tomto odbytovém centru se soustředují i objednávky a jsou rozdělovány podle dohodnutých výrobních kvót.
Trast: je forma sdružení firem (většinou v rámci jednoho odvětví). Vzniká fúzí (splynutím) dříve samostatných podniků, při které zúčastněné firmy ztrácejí nejen obchodní, ale i výrobní samostatnost. Nově vzniklým subjektem je akciová společnost, kterou ovládá držitel kontrolního balíku akcii. Trust může vzniknout také založením akciové společnosti (holdingové „držitelské"), která investuje svůj kapitál tak, aby získala kontrolní balík jiných akciových společností (jde o tzv. holdingový trust).
Koncern: je seskupení právně samostatných firem, které vytvářejí na základě finanční kontroly kapitálové centrály ekonomický celek. Na rozdíl od trustu nejsou koncernové podniky zaměřeny na jednu oblast výroby. Koncern vzniká na principech akciového podnikání a zahrnuje průmyslové, obchodní a dopravní firmy, banky, pojištovací společnosti apod.
Bariéry konkurence
Ochranu před konkurencí poskytují patentová práva. Jde o dočasný absolutní monopol garantovaný státem, který zajišťuje majiteli patentu úhradu nákladů spojených s výzkumem a vývojem daného produktu.