4. Násilí na palestinských civilistech

Protože již bylo napsáno spousta stran o násilí spáchaném na Židech, chci v této práci věnovat pár slov násilí páchané Izraelci (nejen) na Palestincích. V předešlé kapitole jsem nastínila několik atentátů a útoků na civilisty ze strany Židů, útoků však bylo více a ve všech případech je součet palestinských obětí mnohonásobně vyšší než obětí izraelských.

Na jaře 2002 zahájila izraelská armáda operaci s označením „Obranný štít“, kdy obklíčila palestinské město Džanín, kde se nacházejí rozsáhlé utečenecké tábory a při útocích bylo zdecimováno zdejší civilní obyvatelstvo. Následná rezoluce Valného shromáždění OSN tento masakr odsoudila, ale izraelská armáda uzavřela celou oblast a znemožnila tak vyšetřování.⁸⁶

Mezi nejkrvavější a nejvíce kritizované útoky na nevinné obyvatelstvo palestinského původu patří (zmiňuji zde pouze některé z masakrů, protože k těmto informacím chybí zdroje, počet obětí často není znám a ani akademická obec ani média se těmto událostem nevěnují, zdrojem jsou tedy hlavně palestinské internetové blogy):

• Útok na hotel Král David, 22. července 1946 (91 mrtvých, 46 zraněných, úrok na hotel, ve kterém sídlila britská mandátní správa)

• Masakr v Baldat al-Šaikh, 31. prosince 1947 (600 mrtvých)

• Masakr v Dair Jásin (arabsko-palestinská vesnice v blízkosti Jeruzaléma, která byla vyhlášena svým mírumilovným postojem k Židům a tím, že neměla vůbec žádné konflikty s Židy, v noci 9. dubna 1948 na ni zaútočila jednotka Orgánu a sternistů o síle 132 mužů a zmasakrovali dvě třetiny jejích obyvatel, přes 250 mrtvých).

• Masakr v Lidu (11. července 1948, komando vedené Moše Dayanem napadlo město a postřílelo veškeré civilní obyvatelstvo ukrývající se v mešitě, počet mrtvých byl dohromady 426)⁸⁷

• Masakr v Dawajmě (15. října 1948, během invaze na egyptské území bylo v této vesnici zabito přes 300 arabských civilistů)

• Masakr uprchlických táborů Sabra a Šatíla (16. – 18. října 1982, útok na palestinské uprchlické tábory pod vedením libanonských falangistů, které podporovala izraelská armáda a to tím, že po dobu masakru obklíčila oba dva tábory a likvidovala uprchlíky na útěku, počet obětí se vyšplhal na 3 297)⁸⁸

• Masakr na výročí Nakby, Velké katastrofy (15. května 2011).

… a další.⁸⁹

Během druhé intifády se začaly daleko více objevovat palestinské sebevražedné útoky a tak se Izrael připravoval na tvrdé odvetné protiteroristické operace, kdy izraelská armáda zaútočila těžkou vojenskou technikou na vybrané palestinské cíle a obsadila oblasti pod plnou palestinskou civilní i bezpečnostní správou. Podle izraelské organizace B´Tselem nesly tyto akce znaky kolektivního trestu pro palestinské obyvatelstvo a tyto akce byly často kritizovány izraelskými nevládními organizacemi. Dalším příkladem restriktivní politiky Izraele je šikana civilistů na checkpointech, ničení infrastruktury palestinských měst, zemědělských ploch, olivových hájů, nádrží na zavlažování, jediného palestinského civilního letiště, konfiskace majetku či bourání obytných domů izraelskými úřady a armádou.⁹⁰