Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

Filozofická fakulta

Katedra historie

Seminární práce (Rasismus a holocaust, KPF/0492)

Současný antisionismus v Palestině

Bc. Kovačíková Petra

U HI-SV SŠ

1. ročník

Ústí nad Labem

3. října 2013

OBSAH

ÚVOD…………………………………………………………………………………………3

1. TROCHA HISTORIE……………………………………………………………………3 - 5

2. OBLAST PALESTINA VE 20. STOLETÍ…………………………………………………5

3. SIONISMUS…………………………………………………………………………….6 – 9

3. 1. RADIKÁLNÍ SIONISMUS…………………………………………………………….10

3. 2. VÝSTAVBA ŽIDOVSKÝCH KOLONIÍ – TZV. „OSAD“………………………11 - 17

3. 3. ŽIDOVSKÝ FUNDAMENTALISMUS…………………………………………...17 - 20

4. NÁSILÍ NA PALESTINSKÝCH CIVILISTECH……………………………………21 - 22

5. POPULACE ŽIDŮ V PALESTINĚ…………………………………………………..22 - 23

6. HISTORIE PALESTINSKÉHO ODBOJE……………………………………………23 - 27

7. ANTISIONISMUS V PALESTINĚ…………………………………………………..27 - 36

ZÁVĚR……………………………………………………………………………………….37

SEZNAM LITERATURY A PRAMENŮ……………………………………………………38

OBRAZOVÁ PŘÍLOHA………………………………………………………………..39 - 42

ÚVOD

V této seminární práci se chci věnovat antisionismu v současné Palestině a tomu, jak se odlišuje od evropského antisemitismu. Ráda bych v této práci vymezila hlavní rozdíly mezi tradičním evropským antisemitismem, který může mít rysy rasistické, etnické, náboženské a kulturní a mezi antisionismem, který je vnímám a priori jako politický či ideologický názorový proud.

Jako stěžejní zdroj informací používám práce pana Marka Čejky, který je přední český odborník na problematiku izraelsko-arabského konfliktu a jako sekundární prameny používám literaturu, která je spíše pro-palestinská a arabská v českém překladu, stěžejní je publikace Davida Hirsta. Protože o historii antisemitismu je v české literatuře již dost pramenů a hodně prací, chci se věnovat antisionismu tak, jak ho v Evropě tak dobře neznáme a to sice z arabské (hlavně palestinské) perspektivy.

Přestože bych měla věnovat pozornost i historii izraelsko-arabských válkám, budu se jim věnovat pouze okrajově, protože by pak práce mohla sklouznout k historické práci. Je důležité si uvědomit, že kolotoč násilí byl rozpoután hlavně v mandátu Palestina již před vznikem státu Izrael a od té doby pokračuje bez vidiny konce. V této práci se nebudu věnovat palestinským útokům, protože dle mého názoru je tato kapitola v české literatuře zpracována celkem dobře, ale raději se budu věnovat násilí ze strany Izraele (které je ne vždy odvetou na předešlý palestinský útok).

Trocha historie

Pro pochopení složitosti a komplexnosti tohoto konfliktu je nutné znát historii území, které se v biblických pramenech uvádí jako Kanaan, Judsko, Erec Jisrael či Palestina. Judaismus má pro tuto oblast, která byla podle Starého Zákona zaslíbena lidu Abrahámovu (tedy Židům), jednomu ze semitských kmenů, více vlastních hebrejských pojmenování, v této práci budu tuto geografickou oblast nazývat oblast Palestiny. Nechci se zabývat dlouholetou historií této oblasti, ale je nutné nastínit ve zkratce některé důležité momenty, které určovaly dlouhodobý vývoj v tomto regionu. Větší důraz budu pochopitelně klást na historii Palestiny ve 20. století.

1250 před n. l. – Mojžíš vyvedl Židy z Egypta, po 40-letém bloudění je dovedl do Kanaánu.

1200 před n. l. – Izraelci pod vedením Jozua obsadili část Kanaánu¹.

přelom 13. a 12. století před n. l. – příchod nesemitských Pelištejců (z tzv. mořských národů) do oblasti Judska, kteří etnicky nemají nic společného s dnešními arabizovanými Palestinci.

586 před n. l. – tzv. babylonské zajetí – Judské království dobyto králem Nabukadnezarem II.

333 před n. l. – dobytí Jeruzaléma Alexandrem Makedonským – helénistické období.

167 před n. l. – povstání Makabejských, potlačeno Římany a Judea se stala součástí římské říše².

135 n. l. – Římané začali nahradili název své provincie Judea názvem Palestina .

37 před n. l. – 324 n. l. – římské období (Izrael součástí římské říše).

324-640 – byzantské období (Izrael součást východořímské říše).

638 – Jeruzalém dobyt chalífou Omarem.

640-1099 – arabské období.

1095 – Jeruzalém poprvé dobyt křižáky.

1265-1291 – postupné dobývání Palestiny egyptským vládcem mamlúkem Bajbarsem.

1291 – formální konec jeruzalémského království (dobytí Aka).

1291-1516 – mamlúcké období (nadvláda egyptských mamlúckých sultánů).

1516 – mamlúci poraženi osmanským sultánem Selimem I. u Alepa v Sýrii. Palestina se spolu se Sýrií a Egyptem stala součástí osmanské říše.

1516-1918 – Palestina pod nadvládou osmanské říše.

1897 – první sionistický kongres pod organizací Theodora Herzla, vzniká ideologie sionismu (teorie o návratu Židů na posvátný pahorek Sion v Jeruzalémě = návrat do Palestiny, pravlasti Židů) a Světová sionistická organizace (World Zionist Organization).

1914-1918 - 1. světová válka.

květen 1916 – Sykes-Picotova dohoda – Velká Británie, Francie a carské Rusko si mezi sebou rozdělily Blízký Východ a Palestinu. V této dohodě Britové přislíbili Arabům jejich vlastní stát výměnou za jejich pomoc při boji s Turky. Vznikly však pouze mandáty Společnosti národů a v Palestině začala být budována v duchu Balfourovy deklarace „židovská národní domovina“.³

1917 – britská armáda dobyla Jeruzalém.

2. listopadu 1917 – Balfourova deklarace – dopis br. min. zahr. Atrhura Balfoura lordu Rothschildovi, vedoucími představiteli britských sionistů, který sliboval židům vytvoření židovské domoviny v Palestině.

září 1918 – Palestina kompletně dobyta Brity.

25. února 1947 – Britové předložili otázku Palestiny Organizaci spojených národů (OSN). OSN vytvořila komisi s názvem The United Nations Speciál Committee on Palestine (UNSCOP), předsedou Švédsko (další členové pocházeli z Austrálie, Československa, Guatemaly, Indie, Íránu, Jugoslávie, Kanady, Mexika, Nizozemí a Peru). Arabové se od této komise distancovali. Sionisté zahájili rozsáhlou kampaň mezi členskými zeměmi OSN pro schválení rezoluce doporučující rozdělení Palestiny, jak k tomu skutečně 29. listopadu 1947 došlo.

14. 5. 1948 – 6. 7. 1948 – první arabsko-izraelská válka, během příměří Izrael už okupoval velkou část západní Galileje (vyhrazena OSN pro arabský stát) a Egypt okupoval poušť Negev (podle plánu OSN měla patřit Izraeli).

5. – 10. června 1967 – šestidenní válka.