Shrnutí

• Z rovnice celkových plánovaných výdajů odvodíme jednoduchý výdajový mul­tiplikátor v otevřené ekonomice (nazývaný též multiplikátorem se zahraničním obchodem), který označíme ₄.

• Protože předpokládáme veličiny c, t, m konstantní, platí uvedeny vztah též pro přírůstky.

• Vyjádřeme jmenovatel [l –c (l - t) – m] pomocí mezního sklonu k úsporám. Tím dostaneme do jmenovatele veličiny, které se vztahuji k unikům. Platí

16) Peníze, charakteristika, vývoj, funkce

Peníze

= Cokoliv, co slouží jako všeobecně přijímaný prostředek směny.

Historie peněz

Barterová směna

- před existencí peněz (byla jimi nahrazena)

- Směna statku za statek nebo statku za službu.

- Určité problémy - musel se najít člověk, který byl ochoten vyměnit daný statek.

Komoditní peníze

• První forma peněz.

• Například: dobytek, plátno, víno.

• Nevýhoda - jsou málo dělitelné.

• Začaly se používat drahé kovy, hlavně zlato a stříbro (snadno dělitelné).

Papírové peníze

• Vydávané bankou, byly plně kryty zlatem (šlo je vyměnit za zlato).

• Vydávaly je různé banky (ne centrálně).

• Postupně se upouštělo od plného krytí zlatem.

Státovky

• Nebyly kryté ničím, vydával je panovník pro určitý účel - platily z donucení.

Depozitní peníze = bankovní peníze

• Vklady, dnes nejčastější - tvoří největší část peněz.

Funkce peněz

• Všeobecně přijímaný prostředek směny

• Zúčtovací jednotka – V penězích se určuje cena statků a služeb.

• Uchovatel hodnoty - Nízká míra inflace - jsou málo rizikové oproti akciím

Peněžní agregáty

• Pomocí nich vyjadřujeme zásobu peněz v ekonomice (= nabídku peněz v ekonomice)

peněžní zásoba = množství peněz v ekonomice k danému časovému okamžiku

peněžní agregáty - značí se velkým písmenem M a číslicí (čím vyšší číslice, tím roste výnosnost, ale klesá likvidita).

• Agregát s vyšším číslem obsahuje ten nižší + něco navíc.

M0 … hotovostní oběživo - peníze u nebankovních subjektů.

M1 … hotovostní oběživo + vklady na požádání + cestovní šeky.

• Vklady na požádání (např. sporožiro).

• Cestovní šeky už nejsou tak časté.

M2 … M1 + termínované vklady + vklady v zahraničních měnách.

• Klesá likvidita - dlouhá doba než se dostaneme k penězům.

L … likvidní aktiva (= M2 + cenné papíry).

• Nejširší peněžní agregát.

• V České republice se jako zásoba peněz uvažuje M2.

17) Bankovní soustava, CNB – funkce, peněžní zásoba, peněžní agregáty

Bankovní systém

Bilance bank

• Určuje, jaká je struktura majetku banky (aktiva) a jaké jsou zdroje jeho krytí (pasiva).

Komerční banky

Aktiva

• Pokladní hotovost

• Rezervy (vklady) u centrální banky - povinné (minimální) (dány ze zákona) a dobrovolné vklady.

• Úvěry fyzických a právnických osob i jiných bank.

• Cenné papíry.

• Hmotný a nehmotný majetek.

• Ostatní.

Pasiva

• Depozita – vklady.

• Základní jmění.

• Rezervy na krytí ztrát.

• Ostatní (nerozdělený zisk, …).

Centrální banka

Aktiva

• Cenné papíry (především vládní CP - pokladniční poukázky, státní dluhopisy).

• Úvěry komerčním bankám.

• Úvěry jiným centrálním bankám.

• Devizové rezervy (ve směnitelných měnách nebo v jednotkách zvláštního práva čerpání SDR).

• Zlaté rezervy.

• Ostatní.

Pasiva

• Hotovostní oběživo (mince, bankovky).

• Vklady (rezervy) komerčních bank.

• Vklady státu (vlády, státní správy, …).

• Vklady ze zahraničí.

• Kapitál (obdoba základního jmění u komerčních bank).

• Vlastní emitované cenné papíry.

• Ostatní.

Funkce centrální banky:

• Může být jedna centrální banka nebo centrální banku tvoří více bank (např. FED v USA).

Emisní funkce

• Vydávání bankovek, mincí, pamětních mincí.

• Vyměňuje poškozené bankovky.

Provádění měnové politiky

• Ovlivňování množství a ceny peněz v ekonomice.

Banka bank

• Přijímá vklady od komerčních bank.

• Poskytuje úvěry komerčním bankám.

• Zapůjčitel poslední instance (když už bance nechce nikdo jiný půjčit).

• Provádí zúčtování mezi bankami.

Banka státu

• Provádí operace pro vládu, pro centrální i místní orgány.

• Spravuje státní dluh (platí úroky, obnovuje dluh a tak dále).

• Může poskytnout úvěr vládě, ale ne přímo - přes státní cenné papíry.

• Přímé úvěrování vlády centrální bankou je zakázáno.

Spravování devizových rezerv země

• Dohlíží nad měnovým kurzem.

Dohled a regulace bankovního systému

• Pravidla pro chování bank a podobně.

Nabídka peněz

= Peněžní zásoba = množství peněz v daném okamžiku v dané ekonomice

• Je dána exogenně - rozhodnutím centrální banky.

• Zjednodušený model (změna nabídky = změna depozit).

• Centrální banka může přímo ovlivňovat rezervy peněz a pomocí jednoduchého depozitního multiplikátoru změnu depozit.

Zvýšení rezerv

• Centrální banka nakoupí cenné papíry od nějakého nebankovního subjektu, který má účet u komerční banky.

• Centrální banka nakoupí cenné papíry přímo od komerční banky.

• Centrální banka poskytne úvěr komerčním bankám.

Snížení rezerv

• Centrální banka prodá cenné papíry nebankovnímu subjektu.

• Centrální banka prodá cenné papíry komerčním bankám.

• Komerční banka splatí svůj úvěr u centrální banky.

Předpoklady modelu:

1. Neexistuje hotovost - veškeré transakce probíhají bezhotovostně.

2. Existují pouze běžné vklady - ne termínované.

3. Komerční banka drží pouze povinné rezervy 10 % - žádné dobrovolné.

4. Poskytnutý úvěr je použit přímo na nákup statků a služeb - po zaplacení jsou peníze uloženy na účet prodávajícího u komerční banky.

Př.: Centrální banka nakoupí cenné papíry od nebankovního subjektu.

• C enné papíry nebankovního subjektu: 100 mil.

1. Centrální banka je chce nakoupit (přepíše je do svých aktiv).

2. Centrální banka dá nebankovnímu subjektu šek on ho uloží do své komerční banky (KB₁) na běžný účet (BÚ).

3. KB₁ předloží centrální bance šek a ona jí připíše rezervy (R).

4. KB₁ si nechá rezervy 10 % a poskytne úvěr 90 mil., který si vezme jiný nebankovní subjekt, který zaplatí jinému subjektu a ten si to uloží do své komerční banky (KB₂).

5. Centrální banka převede rezervy do KB₂ a ta si nechá 10 % a zbytek poskytne jako úvěr

6. A tak dále., a tak dále, a tak dále.

1

_BV =  R_(BV1)

PMR

Jednoduchý depozitní multiplikátor

18) Trh peněz, poptávka a nabídka peněz, rovnováha na trhu peněz

Funkce peněz

• míra hodnot

• prostředek směny

• uchovatel hodnot

• platidlo

• mezinárodní platidlo

Vlastnosti peněz

• Rozlišnost

• Stabilita

• Trvanlivost

• Dělitelnost

• Přenosnost

• rozeznatelnost

Trh Peněz

= nabídka a poptávka po penězích.

• Je závislá na úrokové míře.

• S růstem úrokové sazby poptávka po penězích klesá.

• Křivka vyjadřuje funkční závislost mezi poptávaným m nožstvím peněz (M) a úrokovou mírou (r).

Rovnováha na trhu peněz.

- Nabídka peněz a úroková míra jsou nástroje pomocí nichž se centrální banka snaží utvářet rovnováhu na peněžním trhu.

Inflace

• Je nerovnovážný stav ekonomiky.

• Vyznačuje se:

  • Růstem cenové hladiny.

  • Znehodnocováním peněz.

  • Znehodnocováním peněžních důchodů.

Druhy Inflace:

1. Podle vývoje nabídky a poptávky:

   1. Nabídková – Vyplývá z existence monopolu.

   2. Poptávková – Převaha nabídky vede k růstu cen.

2. Podle existence cenových regulací

   1. Zjevná – Liberalizace cen bez zásahu státu.

   2. Potlačovaná – Regulované ceny a růst úspor

3. Podle tempa růstu

   1. Plíživá

• Ceny rostou zhruba stejným tempem jako objem výroby.

• Nárůst cen zhruba do 10% - Jednociferné číslo.

2. Pádivá

• Prudký růst cen oproti výrobě.

• Vysoké znehodnocování peněz.

• Lidé přestávají věřit měně.

• Nárůst cen do 100% - dvojciferné číslo

c. Hyperinflace

• Vede většinou k měnové reformě.

• Peníze přestávají plnit svou funkci.

• Nárůst cen nad 100% - trojciferné číslo.