8) Nominální a reálný produkt, ekonomická vyspělost zemí Nominální produkt

=> Produkt vyjádřený v tržních cenách běžného roku.

• Velikost nominálního produktu závisí na změnách tržních cen a objemů prodávaných výrobků a služeb.

• Abychom získali informaci, jaké množství výrobků a služeb bylo opravdu v ekonomice vyrobeno, musíme vyloučit změny v tržních cenách. Zvolíme ceny některého (základního) roku a pomocí nich budeme oceňovat vyrobená zboží v letech ostatních; nebudeme přitom přihlížet ke změnám tržních cen, k nimž postupně dochází. Získáme tak reálný produkt.

Reálný produkt

=> Produkt vyjádřený ve stálých cenách.

• Nominální růst domácího produktu odráží růst produkce i cen

• Reálný růst domácího produktu odráží jen růst produkce

• Velikost reálného produktu se mění jen v závislosti na objemu a struktuře vyrobených výrobků a služeb.

Kdy se používají běžné a kdy stálé ceny?

• Při sledování vývoje produktu v čase musíme vyloučit vliv změny cen, to znamená, že je nezbytné použít reálný domácí produkt, to jest produkt vyjádřený ve stálých cenách.

• Pro konkrétní analýzy v daném roce, například sektorové analýzy, to jest podíl a přínos jednotlivých odvětví a podobně, je lepší použít nominální domácí produkt to jest produkt vyjádřený v běžných cenách.

D eflátor HDP

- cenový index

- zohledňuje vliv cenové hladiny

- vyjadřuje poměr mezi nominálním a reálným HDP

9) Spotřeba a spotřební funkce

Spotřeba

= Spotřební výdaje domácností na:

• Statky krátkodobé spotřeby (např. potraviny).

• Statky dlouhodobé spotřeby (např. automobil).

• Služby (například vzdělání).

• Tvoří více jak 50 % hrubého domácího produktu.

Keynesiánská funkce spotřeby:

• Spotřeba závisí na běžném disponibilním důchodě.

• Předpokládáme, že má lineární podobu.

• Spotřeba má dvě části:

1. Autonomní spotřeba Ca

• Nezávisí na velikosti důchodu (existuje i při nulovém důchodu - čerpání úspor, úvěrů).

• Závisí na exogenních (vnějších) proměnných:

• Počet obyvatelstva - čím vyšší počet, tím vyšší spotřeba

• Bohatství - při růstu bohatství roste spotřeba (například: růst cen akcií)

• Optimistické očekávání budoucnosti

• Sociální systém

• Výnosy z úspor - při velkém zdanění se bude méně spořit a vzroste autonomní spotřeba

• Změna úrokové míry

2. Indukovaná spotřeba c*y

• Závisí na velikosti disponibilního důchodu (s růstem disponibilního důchodu roste spotřeba)

Spotřební funkce:

C = C_a + c  Y

C … spotřeba C_a … autonomní spotřeba Y … důchod (disponibilní) c … mezní sklon ke spotřebě (= MPC)

• Spotřební funkce vyjadřuje vztah úrovně spotřeby k úrovni disponibilního důchodu.

- Body na přímce 45° jsou body, kdy spotřeba přesně odpovídá důchodu (nic se nespoří).

- Body nalevo od E₁: C > Y (spotřeba je větší než důchod).

- Body napravo od E₁: Y > C (důchod je větší než spotřeba - začíná se spořit).

Mezní sklon ke spotřebě = vyjadřuje, jak se změní spotřeba, jestliže se důchod změní o jednotku: _ C

c = MPC = … je z intervalu <0;1> (nejčastěji 0,8-0,9).

_ Y

Průměrný sklon ke spotřebě = vyjadřuje, kolik spotřeby připadá na jednu jednotku důchodu:

C C_a

A PC = APC = + c

Y Y

• Průměrný sklon ke spotřebě je větší než mezní sklon ke spotřebě za předpokladu, že autonomní spotřeba je kladná.

• S růstem důchodu průměrný sklon ke spotřebě klesá a blíží se k meznímu = základní psychologický zákon (spotřeba s růstem důchodu absolutně roste, ale její podíl na důchodu klesá).

Shrnutí keynesiánské funkce:

• Spotřeba roste s růstem běžného důchodu.

• Spotřeba roste pomaleji než důchod.

• Průměrný sklon ke spotřebě je větší než mezní sklon ke spotřebě, ale s růstem důchodu klesá a blíží se mu.

10) Spotřební výdaje – různá pojetí

• Pro dlouhé období, vyjadřují stálost sklonu ke spotřebě.

Teorie životního cyklu - Modigliani

• Lidé chtějí mít po celý život určitou stabilní úroveň spotřeby:

• Mládí - důchod je menší než spotřeba, půjčujeme si.

• Střední věk - důchod je větší než spotřeba, splácíme dluhy a spoříme na stáří.

• Stáří - důchod je nižší než spotřeba, žijeme z úspor.

Teorie permanentního důchodu - Friedman

• Spotřebu ovlivní pouze změny permanentního (dlouhodobého) důchodu.

• Krátkodobé zvýšení důchodu spotřebu neovlivní.

Spotřební výdaje domácností (C)

- Vycházíme z keynesiánského pojetí spotřební funkce: s růstem disponibilního důchodu rostou spotřební výdaje

Autonomní výdaje (Ca)

- jsou nezávislé na disponibilním důchodu (nájemné, výdaje na potraviny,…)

Indukované výdaje

- existují vždy, když YD (disponibilní důchod) > 0 – z každé další jednotky disponibilního důchodu, kterou domácnosti získají, je část vynaložena na spotřebu a poměr těchto dodatečných C k přírůstku disponibilního důchodu = mezní sklon ke spotřebě (MPC)

- Dále budeme předpokládat, že MPC = 2/3; je to konstantní veličina (stabilní při jakékoli úrovni disponibilního důchodu).

- Jestliže MPC = 2/3, potom také 2/3 z celého disponibilního důchodu jsou vynaloženy na spotřebu a spotřební funkce: C = Ca + cYD.