Záměrná opatření (diskréční politika)

• Konkrétní jednorázová nebo krátkodobá opatření vyžadující schválení parlamentem., například: změna daňových sazeb, změny ve struktuře výdajů, změny ve výši položek rozpočtu.Tyto změny vyvolají změny ve velikosti reálného hrubého národního produktu, mají tedy vliv na agregátní poptávku a nabídku. Tvoří doplněk k vestavěným stabilizátorům. Patří sem zejména:

• Veřejné práce a výdajové programy.

• Programy vytváření nových pracovních míst financovaných vládou.

• Konkrétní změny míry zdanění fyzických a právnických osob.

• Konkrétní změny v rychlosti amortizace (odpisů).

• Konkrétní výše sociálních dávek a transferových výdajů.

• Změny ve výši výdajů na státní správu a podobně.

Expanzivní fiskální politika

• Expanzivní fiskální politika podporuje agregátní poptávku. Jedná se o snížení čistých daní, zvýšení vládních nákupů a podobně.

• Krátkodobý efekt: stát buď sníží daně, nebo zvýší své nákupy což vede k růstu hrubého národního produktu, růstu zaměstnanosti, ale často také k růstu cenové hladiny.

• Dlouhodobý efekt: vede zpravidla ke zvyšování cen a tedy k inflaci, to znamená, že se nemění úroveň produktu a zaměstnanosti, ale zvyšuje se úroveň cen.

Restriktivní fiskální politika

• Restriktivní fiskální politika omezuje nebo snižuje agregátní poptávku. Může se jednat o zvýšení čistých daní nebo snížení vládních nákupů.

• Krátkodobý efekt: snižuje úroveň cenové hladiny, snižuje produkt a zaměstnanost.

• Dlouhodobý efekt: působí na zvýšení soukromých investic, snížení cenové hladiny, úrokové míry, a pokud soukromé investiční výdaje plně nehradí státní výdaje na nákup, nedochází ke změně v úrovni reálného produktu a zaměstnanosti.

Fiskální politika

• Provádí se pomocí státního rozpočtu.

• Cílem je dosažení makroekonomické stability v podobě nízké míry nezaměstnanosti, stabilního růstu reálného produktu a stabilní cenové hladiny

Nástroje:

a) Vestavěné stabilizátory - podpora v nezaměstnanosti, subvence a dotace (např. když mají zemědělci neúrodu), státní výkup zemědělských přebytků.

b) Diskreční nástroje (diskreční politika je politikou volného rozhodování vlády ohledně vládních výdajů a vládních příjmů – například: změna daňových sazeb).

50) Rozpočtová soustava (státní rozpočet, veřejné rozpočty)

Rozpočtová soustava:

• Skládá se z veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů (např. Státní fond kultury).

• Soustava veřejných rozpočtů (včetně rozpočtových vztahů fungujících uvnitř této soustavy) a instituce, které zabezpečují tvorbu, rozdělování, užití a kontrolu toků jednotlivých okruhů finančních prostředků v rámci této soustavy.

• Veřejné rozpočty - státní rozpočet.

- územní rozpočty - rozpočty krajů, obcí.

• Rozpočtové příjmy - daně, cla, platby za sociální a zdravotní pojištění, zisky ze státních firem, popřípadě půjčky.

• Rozpočtové výdaje - výdaje na nákup statků a služeb, transfery.

Funkce veřejných rozpočtů

Alokační - produkce veřejných statků.

Přerozdělovací - regulace nerovností.

Stabilizační - vliv na hlavní makroekonomické veličiny (růst, nezaměstnanost, inflace, platební bilance).

Státní rozpočet

• Centralizovaný peněžní fond.

• Zahrnuje převážnou část veřejných výdajů.

• Je právní normou, to jest: zákonem (viz rozpočtový proces).

Podstata a průběh rozpočtového procesu

• Příprava a projednávání návrhu rozpočtu ve vládě (orgánu moci výkonné).

• Projednávání a schvalování návrhu v parlamentu (orgánu moci zákonodárné).

• Realizace rozpočtu, to jest hospodaření podle rozpočtu v průběhu rozpočtového roku.

• Následná kontrola.

51. Stav, vývoj a saldo státního rozpočtu v posledních letech

- plánované výdaje a příjmy státního rozpočtu se každým rokem zvyšují, což souvisí s existencí inflace a růstem HDP

- do roku 1998 byly rozpočty navrhované jako vyrovnané, od roku 1998 pak jako schodkové

- skutečná přebytková bilance byla v letech 1993 – 1995

- největší rozdíl mezi plánovanou a skutečnou bilancí byla r. 2009 – plánovaný schodek byl 38 mld. Kč, skutečný schodek 192 mld. Kč

- rok 2008 představoval zlepšení vývoje ekonomiky, bohužel na konci roku propukla závažná krize  schodek ve výši 20 mld. Kč v roce 2008 se v roce 2009 propadl až na 192 mld. Kč

- r. 2010 se díky škrtům, mírnému zvýšení příjmů a snížení výdajů podařilo snížit schodek na 156 mld. Kč

- plánovaný deficit pro rok 2011 – 135 mld.