11) Úspory a úsporová funkce Úsporová funkce
S = - Sa + s Y
S … úspory Y … důchod (disponibilní) -Sa … autonomní úspory s … mezní sklon k úsporám (= MPS)
Mezní
sklon k úsporám.
= Vyjadřuje, jak se změní úspory, jestliže se důchod změní o jednotku.
S
s (MPS) =
Y
-
Je z intervalu <0;1> (nejčastěji 0,2)
Y C S
= +
Y Y Y
MPC + MPS = 1
P
růměrný
sklon k úsporám.
S Sa
APS = = - + s
Y Y
Průměrný sklon k úsporám je menší než Mezní sklon k úsporám, s růstem důchodu Průměrný sklon k úsporám roste a blíží se k Meznímu sklonu k úsporám.
APC + APS = 1
Význam úspor pro rovnováhu ekonomiky:
Domácnosti mají autonomní spotřební výdaje i při nulovém disponibilním důchodu (např. nájemné, nezbytný nákup potravin).
Tyto výdaje jsou při nulovém důchodu financovány čerpáním dřívějších úspor nebo úvěrů.
Úspory
=> nespotřebovaná část disponibilního důchodu (YD = spotřeba C + úspory S)
Úspory – autonomní část (Sa, opačné znamínko než Ca) a indukovaná část (s.YD, s = mezní sklon k úsporám);
S = -Sa + s.YD.
12) Investice, investiční funkce
Investice: I = Ia - bi
= Výdaje firem na pořízení kapitálových statků (zásoby, fixní kapitál).
Investice jsou autonomní = nezávislé na velikosti produktu (závisí na úrokové míře).
Autonomní investice: Poptávka po investicích:
Faktory ovlivňující investice:
a)Úroková míra i
Investice na úvěr při stabilní úrokové míře, výnos investice je také stabilní.
Přijatelná investice je taková, u které je výnosnost vyšší než úroková míra
Očekávaná míra výnosu investic = výnos / cena investice
Čím nižší úroková míra, tím větší ziskovost investic.
V1 V2
Vn
PV = + + … + NPV = PV - cena investice
1 + i (1 + i)2 (1 + i)n
PV … současná hodnota investic NPV … čistá současná hodnota investic
V1 … výnos v prvním roce NPV > 0 … investice proběhne
NPV < 0 … investice neproběhne
Při poklesu úrokové sazby se celá křivka I posune nahoru.
B)Očekávání budoucího vývoje
Očekává-li se růst posunutí investic nahoru.
c)Daňové zatížení
Zvýšení daňového zatížení omezení investic.
Vztah úspor a investic (dvousektorová ekonomika):
Jedinými subjekty jsou domácnosti a firmy (neexistuje vláda ani zahraničí).
Nebereme v úvahu znehodnocení kapitálu ani nepřímé daně.
Platí tedy: Produkt = důchod.
Domácnosti vynakládají svůj důchod jednak na spotřebu a jednak na úspory: Y = C + S
Produkt je definován jako součet spotřebních a investičních výdajů: Y = C + I
Z toho vyplývá, že investice se rovnají úsporám I = S (tento vztah se nazývá základní makroekonomická identita).
13) Rovnovážný produkt V dvousektorovém modelu důchod - výdaje
Celkové plánované výdaje = spotřební výdaje domácností (C) a investiční výdaje firem (I) AE = C + I
S růstem disponibilního důchodu rostou spotřební výdaje domácností
Plánované investiční výdaje firem jsou nezávislé na disponibilním důchodu (přímka I je rovnoběžná s osou „X“
AE
… Plánované výdaje.
Y1 … rovnovážný produkt.
- Nedochází k neplánované změně zásob.
V bodě E1 (bod rovnováhy) se investice rovnají úsporám.
Body nalevo od E1 (např. bod A) - plánované výdaje jsou vyšší než je skutečně vytvořený produkt - dochází k neplánovanému čerpání zásob firmy zvýší úroveň produkce dostáváme se do E1.
Body napravo od E1 (např. bod B) - skutečný produkt je vyšší než jsou plánované výdaje - dochází k neplánovanému hromadění zásob firmy musí omezit produkci přibližují se k bodu E1
to znamená: jestliže se plánované úspory a plánované investice nerovnají, bude mít produkt tendenci se přizpůsobit zvýšením či snížením.
1.) pokud je Y vyšší než AE = část produkce nenašla odbyt a zůstala uložena na skladech produkt (důchod) bude klesat a neplánované zásoby se vyprodají
2.) pokud je AE vyšší než Y = došlo k převýšení plánovaných výdajů nad skutečnými výroba se musí rozšířit, aby byla uspokojena poptávka po produktu
3.) jeli Y roven AE = nedochází k potřebě měnit velikost produktu a produkt se nachází na rovnovážné úrovni
Y = C + I Y = Ca + c Y + I
1
Y
=
(Ca + I)
1 - c autonomní výdaje A
jednoduchý multiplikátor dvousektorové ekonomiky -