Nepřímé nástroje monetární politiky

V moderních ekonomikách jsou mnohem častěji využívány nepřímé nástroje monetární politiky:

Diskontní nástroje - představují úrokové sazby a další podmínky úvěrů, které centrální banka poskytuje obchodním bankám v domácí měně – to významně ovlivňuje úvěrovou kapacitu obchodních bank.

Operace na volném trhu - znamenají nákup nebo prodej cenných papírů centrální bankou od komerčních bank. Tím jsou zvyšovány nebo snižovány jejich likvidní rezervy a zároveň i jejich úvěrová kapacita.

Povinné minimální rezervy - jsou stanoveny procentem z celkové sumy primárních vkladů obchodních bank. Každá změna rezerv tedy ovlivňuje úvěrovou kapacitu obchodních bank, protože se změní objem prostředků, se kterými může daná komerční banka disponovat.

Konverze a swapy cizích měn - Nákupem a prodejem cizích měn centrální bankou od komerčních bank je také ovlivňována úvěrová kapacita obchodních bank – jedná se buď o konverze či swapy cizích měn.

Intervence ve prospěch (v neprospěch) devizového kurzu - tímto nástrojem centrální banka nejčastěji ovlivňuje vývoj obchodní bilance státu a míru inflace.

V krátkodobém časovém horizontu reguluje monetární politika množství peněz v oběhu a úrokové sazby.

Expanzivní monetární politika

• Expanzivní měnová politika je charakterizována zvyšováním nabídky peněz a tím je stimulována agregátní poptávka. Krátkodobým efektem expanzivní měnové politiky je zvýšení úrovně reálného produktu a zaměstnanosti. Nedochází k vysokému růstu cen, ale využití veškerých výrobních zdrojů znamená zvýšení úrovně cen.

• Z dlouhodobého hlediska představují efekty expanzivní monetární politiky růst rovnovážné úrovně cen, která odpovídá růstu sumy peněz v oběhu. Nemění se úroveň reálného produktu a přirozené míry zaměstnanosti a nemění se ani výše úrokových měr.

Restriktivní monetární politika

• Restriktivní monetární politika představuje naopak snižování nabídky peněz. V krátkodobém časovém horizontu znamenají efekty restriktivní monetární politiky pokles úrovně reálného produktu a zaměstnanosti. Případné volné zdroje výrobních faktorů znamenají pokles cenové hladiny.

• Dlouhodobé efekty restriktivní monetární politiky mají za následek snížení rovnovážné úrovně cen, která odpovídá snížení sumy peněz v oběhu. Nemění se úroveň reálného produktu a přirozené míry zaměstnanosti.

Množství peněz - Centrální banka ho ovlivňuje nákupem či prodejem státních cenný papírů

Cena peněz - je vyjádřena úrokovou mírou

Měnová politika

• Měnovou politiku provádí centrální banka několika nástroji:

a) Operace na volném trhu

• Nákup cenných papírů (banka dává do oběhu další peníze) = expanzivní politika.

• Prodej cenných papírů (stahuje peníze z oběhu) = restriktivní politika.

b) Povinné minimální rezervy

• Snížení (může více půjčovat) = expanzivní politika.

• Zvýšení (klesá nabídka peněz) = restriktivní politika.

c) Diskontní sazba

• Sazba, kterou platí komerční banky ČNB, když obdrží úvěr.

• Když je vyšší, tak si banky méně půjčují, i svým klientům = restriktivní politika.

d) Devizové rezervy

• Nakupuje se za ně domácí měna.

  • Formy

• Aktivistická měnová politika - politika by se měla přizpůsobit cyklu, zmírňovat výkyvy.

• Politika stálého měnového pravidla - peněžní zásoba se má měnit stále stejným tempem.

  • Cílování inflace - banka se snaží udržet inflaci v určitém rozmezí.

48. Monetární politika – kdo, jak. Úrokové sazby, které vyhlašuje CB, jejich podstata a vývoj

- činnost státu, která je zaměřena na kontrolu množství peněz v ekonomice, na regulaci úrokových měr a podmínek úvěru

- předpokladem monetární politiky je existence centrální banky (ČNB), která má výlučné pravomoci týkající se emise peněz

- celková peněžní zásoba ČR byla k říjnu 2011 ve výši 2,8 biliónu Kč (většina na bankovních účtech ekonomických subjektů)

- skutečné peníze v oběhu představují 370 miliard Kč (13% celkové peněžní zásoby ČR)

- Diskontní sazba: dolní mez pro pohyb krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu (0,25 %)

- Lombardní sazba: horní mez pro pohyb krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu (1,75 %)

- 2T repo sazba: (0,75 %)

- PMR: povinnost držet na svém účtu u ČNB určitý předem stanovený objem likvidních prostředků, tzv. PMR (2 %)

49) Fiskální politika (cíle, nositelé, nástroje)

• Fiskální (rozpočtová) politika je nástrojem hospodářské politiky v rukou vlády. Fiskální politika se zabývá utvářením jak příjmové stránky rozpočtu (daně, cla sociální pojištění), tak výdajovou stránkou. Rozpočet je schvalován ve formě zákona a musí být schválen Parlamentem.

Cíle fiskální politiky:

• Udržovat ekonomický růst a vysokou zaměstnanost.

• Napomáhat zachování cenové stability.

• Utlumit výkyvy hospodářského cyklu.

Nástroje fiskální politiky

• Jedno z možných členění rozlišuje nástroje podle toho, zda je k jejich použití potřebné jednorázové schválení parlamentem či nikoliv.

Vestavěné stabilizátory

• Po svém zavedení působí v hospodářství automaticky a nevyžadují žádná další rozhodnutí státních orgánů. Instalují se, aby napomáhaly trhu zajistit efektivní využití výrobních zdrojů a aby skutečně vyrobený produkt se co nejméně odchyloval od potencionálního produktu. Patří sem zejména:

• Princip progresivní daně z příjmu.

• Princip pojištění v nezaměstnanosti a sociální transfery.

• Existence subvencí do zemědělství.

• Státní výkup zemědělských přebytků.