Index cen výrobců

• Bývá specifikován pro různá odvětví a obory jako index cen průmyslových, zemědělských výrobců, stavebních prací a podobně. Koše obsahují příslušné výrobky a služby (například: též suroviny, polotovary a podobně). Pracuje, stejně jako Index spotřebitelských cen, s fixními vahami, a to dle struktury tržeb.

Deflátor hdp

• Je nejkomplexnější z cenových indexů, kterými se měří míra inflace v ekonomice.

• Deflátor HDP není založen na spotřebním koši, jako jiné cenové indexy (např. index spotřebitelských cen), ale zahrnuje v sobě změnu cen všech statků v ekonomice. Je počítán na základě množství zboží v běžném období, jedná se tedy o tak zvaný Paascheho index. Pro určení dopadu inflace na spotřebitele respektive výrobce je vhodnější použít odpovídající cenové indexy – index spotřebitelských cen (CPI – Consumer Price Index), respektive index cen výrobců (PPI – Producer Price Index).

Pro výpočet deflátoru se používá vzorec:

,

Kde

 je HDP měřený v cenách běžného období,

 je HDP měřený v cenách základního období.

41. Vývoj míry inflace V čr po roce 1993, prognózy vývoje

- v ČR se inflace pohybuje na relativně nízké úrovni – cca kolem 3%

- v letech 1989 – 2006 se míra inflace pohybovala v rozmezí 57 % (rok 1991) – 0,1 % (rok 2003)

- r. 1993, po vzniku samostatné ČR a zavedení nové měny (Kč – české koruny), vyskočila inflace na 20,8 %

- do roku 1998 se inflace ustálila na úrovni 8 – 10 %

- pro výrazný pokles míry od roku 1999 bylo zavedení a uplatnění tzv. metody cílování inflace  cílem bylo udržet inflaci v daném koridoru, což bylo 3 – 5 %  opatření přispěly k výraznému poklesu míry inflace a ke zpomalení ekonomického růstu

Prognózy vývoje inflace

- inflační cíl je stanoven ve výši 2 % (byl snížen o 1% bod) z důvodu nutnosti plnit Maastrichtská kritéria

42. Srovnání inflace v zemích EU, inflace a Maastrichtská kritéria

- mezi jednotlivými zeměmi existují dosti značné rozdíly v úrovni inflace

- nejvyšší inflaci dosahují země: Rumunsko, Bulharsko, Lotyšsko, Estonsko

43) Nezaměstnanost, příčiny, formy, dopady

Phillipsova křivka

• V yjadřuje substituční vztah mezi inflací a nezaměstnaností.

• Platí pro krátké období.

• Poroste-li inflace, sníží se nezaměstnanost.

Etapy Phillipsovy křivky

1) Původní mzdová Phillipsova křivka (PC)

• Vyjadřuje inverzní vztah mezi mzdovými sazbami a mírou nezaměstnanosti.

• Substituce mezi mzdovou inflací a nezaměstnaností.

SPC … krátkodobá Phillipsova křivka.

u* … přirozená nezaměstnanost (cca 5,5 %).

2) Modifikovaná Phillipsova křivka (Samuelson, Solow)

• Cenově inflační verze.

• Vyjadřuje inverzní vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou inflace .

P_t - P_(t-1)

_t =

P_(t-1)

• Přirozená míra nezaměstnanosti … u* = cca 4%.

• Nižší nezaměstnanost je možná jen za cenu zvýšení inflace.

3) Rozšířená Phillipsova křivka (Friedman, Phelps)

• Platí pro dlouhé období.

• Musíme brát v úvahu i očekávání.

• Substituce mezi inflací a nezaměstnaností neplatí.

Y = Y*

inflace očekávaná = skutečná inflace.

Adaptivní očekávání - lidé očekávají inflaci v takové výši, v jaké byla v minulém období.

Racionální očekávání - předpoklad, že ekonomické subjekty nedělají systematické chyby, při rozhodování mají veškeré dostupné informace a že každá chyba se udělá jen jednou.

Přirozená míra nezaměstnanosti

= Taková míra nezaměstnanosti, při níž jsou síly, které působí směrem ke zvyšování a snižování cenové a mzdové inflace, vyrovnané.

• V takovém případě je inflace stálá (nezvyšuje se ani se nesnižuje).

= Nejnižší míra nezaměstnanosti, která je udržitelná (to znamená nejvyšší udržitelná úroveň zaměstnanosti)

• Odpovídá vždy potenciálnímu produktu země.

Hystereze trhu práce

= Zpětný vliv nezaměstnanosti na sebe samotnou.

• Například lidé po určité době bez zaměstnání (v rámci cyklické nezaměstnanosti) ztrácejí svou kvalifikaci a po odeznění recese hledají práci obtížně a déle, než je obvyklé.

• Tím se zvyšuje frikční nezaměstnanost, popřípadě v důsledku snížení kvalifikace těchto lidí i strukturální nezaměstnanost.

Nezaměstnanost

Příčiny nezaměstnanosti:

• Nezaměstnaní jsou lidé z různých příčin:

• Ztratili zaměstnání.

• Znovu se ucházejí o zaměstnání.

• Noví uchazeči.

• Opouštějí zaměstnání.

• Nepružnost mezd.

44) Měření nezaměstnanosti, formy

Rozdělení obyvatelstva

Ekonomicky aktivní

• Zaměstnaní.

• Nezaměstnaní.

Ekonomicky neaktivní

• Objektivní důvody (studenti, děti, důchodci).

• Subjektivní důvody (nemají potřebu pracovat).

- Nezaměstnanost můžeme vyjadřovat v absolutním počtu nebo jako míru nezaměstnanosti.

nezaměstnaní

m íra nezaměstnanosti =  100

ekonomicky aktivní obyvatelstvo

Definice nezaměstnaného člověka podle ILO:

1. Nezaměstnaný  Ekonomicky aktivní

2. Nesmí být zaměstnaný nebo sebezaměstnaný

3. Musí aktivně hledat práci

4. Je schopen do práce nastoupit do určité doby (14 dní)

• Liší se  ne vždy kteří jsou nezaměstnaní jsou zaregistrováni na úřadu práce.

e konomicky aktivní

m íra partipatice =  100 (u nás 70 %).

celkové obyvatelstvo

Formy nezaměstnanosti:

a) Frikční nezaměstnanost

• Zaměstnanec dobrovolně opustí práci a hledá novou (dočasně je nezaměstnaný).

• Existuje vždy, nelze ji snížit.

b) Strukturální nezaměstnanost

• Z důvodu nesouladu agregátní nabídky práce a agregátní poptávky po práci.

• Z hlediska regionálního a odvětvového.

c) Cyklická nezaměstnanost

• Přebytek nabídky práce nad poptávkou (nedostatek volných míst).

• Souvisí s cyklickým vývojem ekonomiky.(recese, stagnace,expanze)

d) Sezónní nezaměstnanost

• Například: v zemědělství, ve stavebnictví, ve školství.

Důsledky nezaměstnanosti:

1. Ekonomické důsledky nezaměstnanosti

• Ztráta produkce (nevytvoření části produktu) - rozdíl mezi skutečným a potenciálním produktem

• Je to důsledek cyklické nezaměstnanosti.

Okunův zákon

• Vyjadřuje vztah mezi tempem růstu hrubého domácího produktu a mírou nezaměstnanosti

• Skutečná nezaměstnanost = přirozená míra nezaměstnanosti u = u* .

• Produkt je na úrovni potenciálního produktu Y = Y*  Y/Y* = 1

• Skutečná nezaměstnanost > přirozená míra nezaměstnanosti u > u*

• Ekonomika nevyužívá své potenciální možnosti a Y < Y*  Y/Y* < 1

• Skutečná nezaměstnanost < přirozená míra nezaměstnanosti u < u*

• Y > Y*  Y/Y* >1

 Výkyvy Y/Y* souvisí s rozdílem skutečné a přirozené míry nezaměstnanosti:

Y/Y* = 1 + 0,02  (u* - u)

Růst reálného HDP převyšující o 2% vede k poklesu míry nezaměstnanosti pouze o 1%

 Zpoždění reakce míry nezaměstnanosti na růst produktu