B) Dojde k pohybu křivky lm

• V případě, že dojde k posunu křivky LM doprava, dojde ke snížení úrokové míry pod úroveň odpovídající úrokové paritě a díky tomu k odlivu kapitálu ze země. Tento odliv vyvolá nominální (i reálné) znehodnocení domácí měny, díky čemuž dojde ke zvýšení čistého exportu a křivka IS se v průběhu času bude posouvat doprava nahoru až do chvíle nového rovnovážného stavu. Proto lze říci, že monetární politika je v systému pružných měnových kurzů účinná a vede ke zvýšení výstupu.

Při pevném měnovém kurzu rozlišujeme 2 situace a) Pohyb křivky is

• Pokud dojde k posunu křivky IS směrem doprava domácí úroková míra se opět dostane nad úroveň úrokové parity. Výsledkem je příliv zahraničního kapitálu do země. Aby centrální banka udržela pevný měnový kurz (v tomto případě, aby nedošlo k zhodnocení měny = snížení nominálního měnového kurzu), musí intervenovat ve prospěch devizových rezerv. Důsledkem toho je zvýšení nabídky peněz a tedy posun LM doprava až do bodu rovnováhy na trzích. Závěrem může tedy být, že na rozdíl od situace v systému pružných měnových kurzů, v systému pevných měnových kurzů je fiskální politika účinná a vede ke zvýšení výstupu.

B) Pohyb křivky lm

• Dojde-li k posunu křivky LM doprava, úroková míra se dostane pod úroveň odpovídající úrokové paritě. To vyvolá odliv kapitálu ze země a donutí centrální banku, v rámci její povinnosti uchovat pevný směnný kurz, intervenovat na vrub devizových rezerv. Výsledkem je snížení nabídky peněz a postupný návrat křivky LM doleva až do původní polohy. Lze tedy říci, že jedná-li se o systém pevných měnových kurzů, je monetární politika neúčinná a vede pouze ke snížení devizových rezerv.

Poznámka

-  Hodnotíme-li výsledky posunů křivek IS, LM v jednotlivých případech v souvislosti s hospodářskou politikou země, je nezbytné uvědomit si, že opatření hospodářské politiky nemusí být vždy jediným důvodem posunu křivek IS či LM.

39) Inflace, formy, příčiny

= Neustálý růst cenové hladiny (agregátní)

• Je to změna (není to totéž, co vysoká cenová hladina).

Dezinflace = snížení míry inflace (např. pokles míry inflace z 5% na 3%)

Dělení podle míry inflace:

1) Mírná inflace

- Jednotky až desítky %.

2) Pádivá inflace

- stovky %.

3) Hyper inflace

- Tisíce % - kolaps ekonomiky.

Dělení z hlediska příčin inflace:

1) Setrvačná (očekávaná) inflace

• Očekávání lidí se přizpůsobí konkrétní míře inflace (lidé s ní počítají).

2) Poptávková inflace

= Inflace tažená poptávkou (poptávkový šok) - nárůst poptávky bez změny nabídky

• P říčiny inflace jsou na straně agregátní poptávky (nadměrný růst agregátní poptávky).

• Může to způsobit:

• Příliš expanzivní fiskální a monetární politika

• Politika zaměstnanosti (vysoká zaměstnanost).

• Permanentní státní deficit.

• Růst poptávky se projeví v růstu cen.

• Tím musí vzrůst mzdy (náklady na výrobní faktory) a tím se snižuje agregátní nabídka.

AD  P  náklady (mzdy)  AS

3) Nabídková inflace

= Inflace tažená nabídkou (nabídkový šok)

• Z droje příčin jsou na straně nabídky.

• nejdůležitější zdroj na straně nabídky jsou náklady  tak zvaná nákladová inflace.

• Rostou ceny vstupů  agregátní nabídka klesá

 nákladů  AS

• Snaha zvýšit agregátní poptávku a vrátit s k rovnováze.

Stagflace = stagnace + inflace.

• Náklady stále rostou, ale produkt stagnuje  ekonomický růst je nulový.

• Národohospodářský produkt neroste a inflace je vysoká, vysoká je i nezaměstnanost.

Slumpflace = pokles + inflace.

• Dochází k poklesu produktu + vysoká inflace a nezaměstnanost.

• Náklady rostou.

Důsledky inflace:

Mikroekonomické důsledky

• Důsledky na přerozdělení důchodů (bohatství).

• Dopady na alokaci výrobních faktorů.

• Znehodnocení hotovosti a úspor (je to výhodné pro dlužníky).

• Mzdy zaostávají za cenami (klesá reálná mzda a tím i životní úroveň).

Makroekonomické důsledky

• V krátkém období.

• V dlouhém období.

Protiinflační politika:

• Restriktivní fiskální a monetární politika, jejím cílem je dezinflace.

Metody léčení inflace:

1. "Cold turkey" - výrazné snížení růstu agregátní poptávky (najednou).

2. Gradualistická metoda - cílem je postupné snižování růstu agregátní poptávky.

Formy Inflace:

a) Z hlediska projevu

• Zjevná (nárůst cenové hladiny).

• Potlačená (existence černého trhu).

• Skrytá (šedá ekonomika).

b) Z kvantitativního hlediska

• Mírná (tempo růstu příliš nepřevyšuje tempo růstu inflace).

• Pádivá (lidé přestávají mít důvěru k penězům).

• Hyperinflace (v stovkách až tisících %, peníze vůbec nefungují).

c) Z hlediska příčin

• Poptávková (způsobená pozitivním poptávkovým šokem).

• Nákladová (způsobená negativním nabídkovým šokem).

• Setrvačná.

40) Měření inflace

cenová hladina_(t) - cenová hladina_(t-1)

míra inflace =  100 [%]

cenová hladina_(t-1)

Měřítkem inflace jsou cenové spotřební indexy:

Cenový deflátor

• Tak zvaný: Paascheho index

 P₁  Q₁ Yn

d ef_HDP = = P P = … podíl nominálního a reálného důchodu

 P₀  Q₁ Yr

P >1 … zvýšení cenové hladiny  dojde k inflaci _P

P < 1 … snížení cenové hladiny  dojde k deflaci míra inflace =

P = 1 … nulová změna cen  není inflace P

CPI - index spotřebitelských cen

• Zaměřuje se na vybraný soubor spotřebního zboží (= spotřební koš - Q₀)

• Tak zvaný: Laspeyresův index.

 P₁  Q₀

CPI =

 P₀  Q₀

• měří se pomocí cenových indexů:

• cenový spotřební index