Poloha křivky ad

• Stejné faktory, které posouvají křivky IS a LM, budou posouvat i křivku AD.

31) Otevřená ekonomika, měnový kurz, měnový trh

• Nástrojem, který umožňuje propojení vnitřní ekonomiky s vnějším prostředím, je devizový (směnný) kurz. Výše směnného kurzu a jeho změny působí na ceny dovozu a vývozu zboží a služeb. Z kvanitativního hlediska je měnový kurz poměr, v jakém se měnové jednotky jednotlivých zemí navzájem směňují. Z kvalitativního hlediska se jedná o hledání faktorů, které určují rovnovážnou úroveň kurzu v daných měnových, ekonomických, etických, sociálních a politických podmínkách. V tomto pojetí představuje kurz složitou měnovou veličinu, vyjadřující cenu měny, vyjádřené v jednotkách měny jiné. Ve vývoji názorů na měnové kurzy lze vypozorovat několik na sebe navazujících období.

Systémy měnových kurzů Období zlatého standardu

• Zlatý standard je základní pravidlo v měnovém systému, kde standardním ekonomickým měřítkem je zlato. Měna, která je používána jako jednotka zúčtování, je odvozována od ceny zlata, která se v ideálním případě nemění.

Breton-woodský systém

• Americký dolar získal status oficiální celosvětové rezervní měny, od které navíc budou měny ostatních zemí odvozeny. Současně Spojené státy musely garantovat směnitelnost dolaru za zlato v pevně stanoveném kurzu 35 dolarů za trojskou unci zlata (jednalo se o jistou formu zlatého standardu). V zájmu centrálních bank ostatních států bylo vytvořit si dostatečné měnové rezervy právě v amerických dolarech. To zpětně zvýšilo atraktivitu této měny a posílilo její postavení v poválečném světě. Platil od roku 1945 až do roku 1971.

Systém pevných měnových kurzů

• Pevné měnové kurzy fungují jako jakýkoli pevný systém podpory cen – při dané poptávce a nabídce musí subjekt, který cenu fixuje, nasytit přebytečnou poptávku nebo odčerpat přebytečnou nabídku. Má-li být centrální banka schopna zajistit, aby směnný kurz (cena) zůstávala beze změny, musí nutně držet jistou zásobu zahraniční měny, která může být poskytnuta výměnou za měnu domácí. Centrální banka intervenuje na měnovém trhu – prodává nebo nakupuje zahraniční měnu. Rozsah intervencí je vyjádřen platební bilancí a centrální banka může pokračovat v intervencích tak dlouho, dokud má potřebné rezervy.

• V opačném případě, kdy již nemá rezervy zahraniční měny, devalvuje. Většina hospodářsky nejvyspělejších zemí vzájemně fixovala své měnové kurzy v období od konce druhé světové války až do rozpadu breton-woodského systému. Po jeho rozpadu začalo nové období ve vývoji mezinárodního měnového systému: období volně pohyblivých měnových kurzů.

Systém pružných měnových kurzů

• Systém pružných měnových kurzů (floating) naproti tomu znamená, že centrální banka nechává směnný kurz volně se pohybovat, aby sám svým přizpůsobováním vyrovnával nabídku a poptávku po zahraniční měně. V systému pružných měnových kurzů dále rozlišujeme čistý floating a řízený (nečistý) floating.

• V systému čistého floatingu stojí centrální banka stranou a dovoluje, aby měnové kurzy byly volně určovány na trzích zahraničních měn. Centrální banka neintervenuje a oficiální transakce s rezervami se v tomto případě rovnají nule. To znamená, že v systému čistého floatingu je saldo platební bilance nulové – směnný kurz se přizpůsobuje tak, aby vynuloval součet běžného a kapitálového účtu.

• Většina zemí (centrálních bank) do jisté míry intervenuje nákupem a prodejem zahraničních měn, čímž se pokouší ovlivnit své měnové kurzy. V tomto případě hovoříme o řízeném (nečistém) floatingu. Oficiální transakce s rezervami se potom nerovnají nule.

Měnový kurz

• Představuje spojení domácí ekonomiky se zahraničím (obchod se zbožím a službami, finanční toky).

• Měna je národní forma peněz

• Měnový kurz - cena jedné měny vyjádřená v jednotkách druhé měny.

Zápis

• - Přímý - počet jednotek domácí měny za jednotku zahraniční (např. 26 Kč/EUR).

- Nepřímý - počet jednotek zahraniční měny za jednotku domácí.

Zhodnocení

• - Revalvace - zhodnocení fixního kurzu.

- Apreciace - zhodnocení flexibilního kurzu.

Znehodnocení

• - Devalvace - znehodnocení fixního kurzu.

- Depreciace - znehodnocení flexibilního kurzu.

Měnový trh

Poptávku po korunách tvoří:

• Zahraniční turisti, čeští vývozci statků a služeb, zahraniční investoři (nakupují české cenné papíry).

Nabídku korun tvoří:

• Čeští dovozci statků a služeb, čeští investoři nakupující zahraniční CP.

Rovnovážný kurz

• Střet nabídky a poptávky.

32. Vývoj kurzu CZK po roce 2000, vliv změny kurzu na zahraniční obchod

Zopakování

- 24,5 CZK/EUR  21,3 CZK/EUR = koruna posílila

(revalvace – u valut) x (apreciace – u deviz)

- 24,5 CZK/EUR  27,0 CZK/EUR = koruna oslabila vůči euru

(devalvace – u valut) x (depreciace – u deviz)

Vývoj CZK vůči EUR

- v letech 2000 – 2011 byl nejnižší denní kurz koruny vůči euru 22,97 CZK/EUR (21.7.2008) , nejvyšší byl 37,04 CZK/EUR (12.5.2000)

Vývoj CZK vůči USD

- CZK x USD (americký dolar) – až do roku 2008 koruna posiluje

- na konci roku 2011 - 20 CZK/USD

- nejvyšší kurz byl 42,2 CZK/USD (27. 10. 2000)

- nejnižší jen 14,5 CZK/USD (22. 7. 2008)

- po krizi až do února 2009 koruna vůči dolaru oslabovala, do listopadu posilovala

- od prosince do června 2010 opět oslabovala

Vývoj CZK vůči USD a EUR

- ke konci roku 2011 koruna vůči dolaru stejně jako vůči euru oslabila

33. Podmínky přijetí EURA – konvergenční kritéria a jejich plnění v ČR

- eurozóna je označení pro státy EU, kde společnou měnou je euro (Belgie, Finsko, Francie, Itálie, Irsko, Lucembursko, Nizozemsko, Německo, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Řecko, Slovinsko, Malta, Kypr, Slovensko, Estonsko)

Výhody přijetí eura:

• nižší transakční náklady,

• transparentní a srovnatelné ceny,

• odpad kurzového rizika,

• trh euro-dolar je likvidnější než trh koruna-dolar,

• rychlejší a jednodušší přeshraniční platby v euru,

• ČNB bude mít možnost podílet se na spolurozhodování o měnové politice eurozóny

Nevýhody přijetí eura:

• nebezpečí přelévání zdrojů z oblastí s nižší produktivitou do oblastí s produktivitou vyšší,

• vysoké náklady na přechod z koruny na euro,

• ztráta několika nástrojů měnové politiky (nebude možné používat směnný kurz a úrokovou sazbu jako nástroj pro ovlivňování ekonomického vývoje a chování ekonomických subjektů)

Konvergenční kritéria:

- kritéria, která musí splnit každý stát, jenž usiluje o vstup do hospodářské unie EU. Bez splnění těchto kritérií není možné přijmout euro za vlastní měnu

Podstata konvergenčních kritérií:

• stát musí prokázat dlouhodobou cenovou stabilitu,

• nesmí dosahovat nadměrného rozpočtového deficitu,

• nesmí způsobit v Evropském měnovém systému po dva roky žádné napětí mezi směnnými kurzy,

• musí mít dlouhodobou úvěrovou sazbu maximálně jen o 2% vyšší než v cenově nejstabilnějších státech

Plnění konvergenčních kritérií ČR

• ačkoliv je ČR zavázána činit kroky k tomu, aby byla co nejdříve připravena vstoupit do eurozóny, nebyl ji stanoven žádný termín a ani zatím nenese žádné důsledky neplnění konvergenčních kritérií, až na jedno

• tím je kritérium udržitelností veřejných financí, při jehož neplnění je stát podroben Proceduře při nadměrném schodku

• tato procedura byla vzhledem k negativnímu vývoji salda státního rozpočtu zahájena již v roce 2009 a má trvání i v letech 2010 a 2011.

• ČR bylo doporučeno snížit vládní deficit pod 3% HDP do roku 2013