2) Na chování mezd a cen

• Křivka agregátní nabídky pod potenciálním produktem je poměrně plochá proto, že ceny a mzdy jsou nepružné, je-li hrubý národní produkt nižší než potenciální produkt. Naopak je-li hrubý národní produkt vyšší než potenciální produkt, začnou ceny a mzdy rychle růst a křivka agregátní nabídky nad potenciálním produktem se stáčí prudce nahoru. Tento efekt je zapříčiněn tím, že v krátkém období je nabídka některých nákladových položek nepružná (např. mzdy, nájem budov, pozemků a podobně).

Agregátní nabídka V krátkém období

• Křivka agregátní nabídky v krátkém období roste jen mírně, a to do okamžiku kdy protne potenciální produkt. Po překročení potenciálního produktu pak roste strmě. Stoupající je proto, že v krátkém období jsou firmy ochotny zvýšit úroveň svého výstupu jako reakci na vyšší cenovou hladinu. Tedy úroveň agregátní nabídky se zvyšuje dokud jsou firmy ochotny nabízet stále více výstupů, jestliže mohou s růstem výstupu zvyšovat také své ceny. Tento fakt je zapříčiněn tím, že v krátkém období mají firmy náklady, které jsou nepružné (například: výše mezd je s odbory smluvena na určitou dobu dopředu a tak firmy nemohou reagovat na situaci na trhu ihned, ale se zpožděním).

Agregátní nabídka V dlouhém období

• V dlouhém období již firmy nemají nepružné (strnulé) náklady a mohou reagovat na situaci na trhu (díky dostatku času se všechny náklady přizpůsobí). Proto je křivka agregátní nabídky v dlouhém období svislá a kopíruje křivku potenciálního produktu.

• A gregátní nabídka v krátkém a dlouhém období

Agregátní nabídka:

• Vyjadřuje množství reálného produktu, které chtějí firmy vyrobit při různých cenových hladinách.

• Dlouhodobá křivka agregátní nabídky je vertikální na úrovni potenciálního produktu.

• Krátkodobá křivka agregátní nabídky je pozitivně rostoucí => s rostoucí cenovou hladinou roste reálný produkt

• Růst cen výrobních vstupů snižuje krátkodobou agregátní nabídku a posouvá její křivku nahoru, pokles cen výrobních vstupů zvyšuje krátkodobou agregátní nabídku a posouvá její křivku dolů.

• Agregátní poptávka roste, pokud rostou spotřební výdaje domácností, investice, vládní nákupy a čistý export => jejich růst však nesmí být způsoben změnou cenové hladiny.

27) Klasická křivka as Křivka as

= Agregátní nabídka

• Vyjadřuje celkové množství produkce, které bude nabízeno při daných cenách

- různé ekonomické školy mají různé názory na tvar křivky AS (je to způsobeno tím, že jednotlivé školy vycházejí z různých předpokladů týkajících se zejména trhu práce).

Klasická křivka as

• Klasikové předpokládají dokonalou flexibilitu mezd a cen.

• Klasikové tvrdí, že Y je na úrovni potenciálního produktu Y*.

Samoregulující produkt - drží produkt stále na potenciální hladině.

• Při poklesu cenové hladiny dochází automaticky k poklesu nominální mzdy (reálná mzda se nezmění)  klasická křivka AS je vertikální.

• Produkt je dán množstvím a produktivitou výrobních faktorů.

• Při změně agregátní poptávky se změní pouze cenová hladina a ne produkt.

• Je založena na předpokladu, že ekonomika neustále funguje na úrovni potencionálního produktu (to znamená: produkt odpovídající úrovni zaměstnanosti, kdy pracují všichni, kteří při dané úrovni reálné mzdy pracovat chtějí).

• Neexistuje nedobrovolná nezaměstnanost.

• Trh práce je vyrovnaný díky dokonale flexibilním nominálním mzdám a cenám.