1) Hlavní makroekonomické směry - merkantilismus, fyziokraté, klasická ekonomie, marginalisté

Merkantilismus

• „Bohatství země je určeno množstvím drahých kovů v zemi“

• Přísná státní regulace

• první buržoazní ekonomická teorie

• vznikla na přelomu 16. a 17. století v západní Evropě

• převládala od počátků kapitalismu téměř až do průmyslové revoluce

Hlavní zásady merkantilismu:

• Bohatství se vytváří v obchodních vztazích (mezinárodní obchod).

• Cílem obchodu je aktivní obchodní bilance. K tomu slouží protekcionismus, státní subvence a vydávání ochranných cel.

• Přísné zásahy státu do ekonomiky omezily volnou konkurenci a měli zabránit úniku zlata ze země.

Představitelé

• Thomas Mun, J. B. Colbert, J. Child

Fyziokratismus 

• „Bohatství národů pochází čistě ze zemědělství“

• První ekonomická škola

• Vznikl ve  Francii ve 2. polovině 18. století

Představité

• Fransois Quesnay, A. R. Turgot

Klasická ekonomie

• začíná vydáním Pojednání o podstatě a původu bohatství národů od  Adama Smitha v roce 1776

• ekonomie jako věda

• vznikla v Anglii a ve Francii v 17. století

• končí v roce 1871 (počátek tzv. marginalistické revoluce)

• hospodářský liberalismus, dělba a produktivita práce, akumulace kapitálu

Představitelé

• Adam Smith, David Ricardo, T. R. Malthus

Marginalismus

• ekonomická teorie vycházející nikoliv z průměrných, ale z mezních hodnot.

• Marginalistický koncept pracuje s pojmy jako mezní náklady, mezní produktivita, mezní užitečnost, zákon klesající míry substituce a zákon klesající mezní užitečnosti.

• „Marginální“ (mezní) zde znamená, že ekonomové se zaměřují na to, co se stane, když se na předmět zájmu aplikuje „malá změna“

Představitelé

• Hermann Heinrich Gossen

2) Hlavní makroekonomické směry – keynesiánství, monetarismus

Keynesiánství

• Zakladatelem byl  britský ekonom John Maynard Keynes

• Nejvýznamnější knihou keynesiánců je kniha Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz od J. M. Keynese vydaná v r. 1936

• Keynesiánci uznávali fiskální politiku a věřili, že pomocí ní dostanou ekonomiku po hospodářské krizi z recese. Nebrali však v potaz existenci inflace

Představitelé

• J. M. Keynes

Monetarismus

• Zdůrazňuje význam peněz včetně jejich samoregulační funkce a odmítá státní zásahy do ekonomiky (laissez faire)

• Odmítá státní zásahy do ekoniky

• zakladatelem byl americký ekonom Karel Brunner

• Vznik monetarismu se datuje od poloviny 50. let 20. století

• Od 2. poloviny 80. let vliv monetarismu slábne

• Friedman považoval inflaci za čistě peněžní jev, kritizoval keynesiánce za vyvolávání inflačních tlaků.

• Na rozdíl od keynesiánců, kteří jako nástroj měnové politiky považovali řízení úrokové míry, preferují monetaristé kontrolu množství peněz v oběhu.

• Friedman také upravil myšlenku Phillipsovy křivky. Tvrdil, že Phillipsova křivka tak, jak ji popsal Phillips funguje pouze v krátkém období. V dlouhém období je tato křivka vertikální. V dlouhém období není možné volit mezi velikostí nezaměstnanosti a inflace.

Představitelé

• Milton Friedman

3) Základní vztahy mezi makroekonomickými ukazateli

Hrubý domácí produkt

- objem finální produkce, který byl vytvořen VF za určité období na území daného státu.

Míra nezaměstnanosti

• Makroekonomickým cílem je vysoká úroveň zaměstnanosti.

• Dělení obyvatelstva:

1. Ekonomicky aktivní

• Zaměstnaní (tj. obyvatelstvo, které má placené zaměstnání nebo sebezaměstnání včetně osob ve stavu nemocných a na mateřské dovolené)

• Nezaměstnaní (tj. osoby splňující tři podmínky - nemají placené zaměstnání ani sebezaměstnání, přitom práci aktivně hledají a jsou ochotni během určité doby nastoupit)

2. Ekonomicky neaktivní

• Objektivní důvody (studenti, děti, důchodci).

• Subjektivní důvody (nemají potřebu pracovat).

• Přirozená míra nezaměstnanosti = úroveň nezaměstnanosti, při které je trh práce a trh statků v rovnováze

nezaměstnaní

m íra nezaměstnanosti =

ekonomicky aktivní obyvatelstvo

Míra inflace

• vyjadřuje, jak se vyvíjí cenová hladina

• vyjadřuje procentuální změnu (růst) cenové hladiny

Platební bilance

• Makroekonomickým cílem je rovnováha vývozu a dovozu a stabilní měnový kurz.

• Platební bilance zahrnuje mezinárodní obchod s výrobky a službami a mezinárodní pohyb finančních aktiv.

Další makroekonomické veličiny:

• Saldo státního rozpočtu

• Státní dluh

• Zásoba peněz

• Úroková sazba

Magický čtyřúhelník

- slouží k měření úspěšnosti hospodářské politiky

- jeho vrcholy zobrazují 4 základní cíle hospodářské politiky:

• tempo růstu reálného HDP (G_HDP)

• míru nezaměstnanosti (u)

• míru inflace (π)

• platební bilanci (b)

- čím větší má čtyřúhelník obsah, tím se ekonomice daří lépe

P hillipsova křivka

- na ose „x“ je míra nezaměstnanosti

- na ose „y“ inflace (míra růstu cenové hladiny)

- zachycuje inverzní vztah mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti

Okunův zákon

- klesne-li reálný HDP (produkt Y) od potenciálního HDP (o 4%), zvýší se míra nezaměstnanosti o poloviční hodnotu (o 2 %)

4) Ukazatelé výkonnosti ekonomiky

Základní makroekonomické veličiny (ukazatelé):

• Produkt = důchod.

• Míra inflace = cenová úroveň

• Míra nezaměstnanosti

• Platební bilance

Produkt

• Je základním měřítkem hospodářské úspěšnosti země

• Makroekonomickým cílem je vysoká úroveň a rychlé tempo růstu produktu

Hrubý domácí produkt

= Souhrn veškerých finálních statků a služeb vyprodukovaných v dané ekonomice za dané časové období

- je to tržní hodnota těchto statků a služeb.

Finální statek = statek, který je určen pro konečnou spotřebu, pro export a nebo investice (nevrací se do výroby).

Veškeré = statisticky zachytitelné (nezapočítává se tam nelegální činnost).

V dané ekonomice = na daném území bez ohledu na to, kdo je vlastník výrobních faktorů.

R ezident = obyvatel státu.

Nerezident = cizinec.

Za dané časové období = nejčastěji rok, popřípadě čtvrtletí.

Tržní hodnota = finální statky jsou vyjádřeny v tržních cenách (ceny, které platí kupující).

• Liší se od cen výrobců tzv. nepřímými daněmi.

• Problém: určit cenu u statků, které se na trhu neobchodují, cenu musí odhadnout statistici. (například: imputované nájemné - podnikání ve vlastní nemovitosti, neplatí si nájem).

Metody zjišťování hdp:

1. Výdajová metoda

• Sečtou se veškeré výdaje v ekonomice: HDP = C + I + G + X - M

1. Výdaje domácností na spotřebu C.

• Výdaje na statky krátkodobé spotřeby (potraviny, oblečení), dlouhodobé spotřeby (auto, televize), výdaje na služby (doprava).

• Tvoří přes 50 % hrubého domácího produktu.

2. Investice I

• Pouze fyzické (reálné) investice, nikoli finanční investice (nákup cenných papírů).

Reálné investice = zvyšování zásoby kapitálu v ekonomice (celkové fyzické množství kapitálu v ekonomice).

I nvestice do fixního kapitálu - stroje, nové podniky; opotřebovávají se.

Investice domácností do bydlení.

Změna stavu zásob - zásoby finálních statků určených k prodeji nebo zásoby materiálu pro další použití (kladná změna  záporná změna  nulová změna).

3. Vládní výdaje na nákup statků a služeb G

• Nepřipočítávají se transfery.

4. Čistý export NX

• Export snížený o import (NX = X - M).

2. Produktová metoda

HDP = souhrn přidaných hodnot na všech stupních výroby

Přidaná hodnota = rozdíl mezi cenou výrobku a předchozího meziproduktu.

3. Důchodová metoda

• HDP jako součet veškerých důchodů (přidaná hodnota je zdrojem důchodů).

• Přidaná hodnota v sobě zahrnuje mzdu, nájem, úrok z úvěru, zisk.

HDP = mzdy a platy včetně ostatních nákladů na práci (sociální a zdravotní pojištění) + renty + čisté úroky + zisky podniků + znehodnocení kapitálu (= odpisy, amortizace) + nepřímé daně

Čistý domácí produkt = ČDP

• Rozdíl mezi čistým a hrubým domácím produktem:

• Hrubé investice - veškeré investice.

• Čisté investice = hrubé investice - znehodnocení kapitálu (odpisy).

ČDP = HDP - znehodnocení kapitálu

• Rozdíl mezi reálným a nominálním domácím produktem.

Nominální produkt - je vyjádřen v tržních cenách daného roku.

Reálný produkt - tržní ceny jsou přepočítávány na stálé ceny.

Stálé ceny - V ČR z roku 1995 (Tržní ceny se přepočtou na ceny z roku 1995).

Hrubý národní produkt = HNP

= Souhrn finální produkce vyprodukované rezidenty daného státu bez ohledu na místo

• Statisticky se HNP zjistí jako:

HNP = HDP – důchody nerezidentů získané v ČR + důchody rezidentů získané mimo ČR

Národní důchod = ČND

• veškeré důchody z VF

• je zohledněno saldo zahraničních důchodů = důchod z běžné produkce

• Nezahrnujeme znehodnocení kapitálu (odpisy, amortizace), jedná se tedy o čistý národní důchod

• Je vyjádřen v cenách výrobních faktorů (ne v tržních cenách).

N D = mzdy a platy (včetně SP a ZP) + čisté úroky získané domácnostmi a vládou + renty včetně imputovaných důchodů + zisky ostatních podniků

Osobní důchod:

• Od národního důchodu odečteme položky, které domácnost nedostává a přičteme příjmy z jiných zdrojů než z běžné produkce

O D = ND - nerozdělené zisky - daně podniků - příspěvky na SP a ZP + transferové platby + úroky od vlády

Disponibilní důchod:

• Přímo použitý na spotřebu nebo úspory.

DD = OD - osobní daně

5) Metody měření HDP

Produkční metoda

=> dochází ke sčítání přidaných hodnot na jednotlivých stupních zpracování

Důchodová metoda

=> dochází ke sčítání všech forem důchodů (mezd, platů, zisků, rent, důchody ze sebezaměstnání)

HDP = mzdy + renty + úroky + zisky firem + odpisy + nepřímé daně zmenšené o subvence.

Výdajová metoda

HDP = C spotřeba domácností + I_g hrubé investice + G vládní nákupy zboží a služeb + X export –M import

6) Vývoj HDP v ČR po roce 2000

- největší meziroční růst byl v letech 2005 – 2007, kdy růst HDP dosahoval více než 6 %

- naopak k největšímu propadu došlo v roce 2009 - meziroční pokles o více než 4,5 %

- ceny v ekonomice od roku 2005 do roku 2010 vzrostly o 6,04 % = kumulovaná inflace

- podíl HDP na celkové produkci postupně klesá

7) HDP v mezinárodním srovnání (zejména se zeměmi EU)

- z hlediska mezinárodního srovnání použijeme ukazatele HDP v přepočtu na jednoho obyvatele a dle parity kupní síly (PPS)

- PPS je měnová jednotka, v níž se navzájem vyrovnávají rozdíly mezi kupní silou jednotek národních měn členských zemí EU podle stavu po jejím rozšíření k 1. 1. 2007 na EU 27 – přepočteno do eur

- průměr HDP v zemích EU byl v roce 2009 na úrovni 23 600

- nejlepších výsledků dosahuje Lucembursko, Nizozemsko a Irsko

- nejhůře je na tom Bulharsko, Rumunsko a Lotyšsko

- Česká republika je na 17. místě

- mezi jednotlivými zeměmi EU jsou značné rozdíly v dynamice vývoje ekonomiky

- ČR je exportně zaměřená – podíl exportu na HDP činí téměř 70% (z toho zhruba 85% je orientováno do zemí EU)