Význam : měl vliv na vrcholnou renesanci, Fra Bartolomea a poč. Manýrismu, dopisoval si s Dúrerem

Chrám sv. Petra ve Vatikáně – Bramante do do smrti 1514 – centrální stavba, Raffael do smrti 1520 – přidal širokou podélnou lod´, Antonio da san Galo do 1546 – vrátil se k centrálnímu řešení, a vyvedl průčelí po celém obvodu do jednotné výše , Michelangelo – převzal Bramantovu myšlenku středově utvářené stavby, ale podstatně změnil půdorys – zjdnodušil jej spojením prostoru v jediný, nedělený.ale od Barmantova se liší tím, že není geometricky podřízený, ale volně utvářený. + kupole. Carlo di Maderna přidal ještě lo´d pro slavnostní příležitosti.

NIZOZEMSKÉ MALÍŘSTVÍ 17. STOLETÍ…..… (Rembrandt x Rubens) ……………………………….26.

Holandsko bylo samostatným buržoazním státem, Nizozemí ( jižní) státem feudálním, katolickým Habsburským .

VLÁMŠTÍ :

Peter Pavel RUBENS : 1577 – 1640 : Je hlavním představitelem bar. mal. 17. stol. Jižního Nizozemí. Učení u Adama van Noorta a Otto van Veena. Stal se mistrem antverpského mal. cechu. Žil v Antverpách spokojeným životem. Brzy se stal nejžádanějším mal. Evropy. Byl i zdatným diplomatem a podnikatelem a vedl vlastní dílnu s ohromnou produkcí. Král Karel I. jej povýšil do rytířského stavu. Tvořil velké politické alegorie i osobní portréty své rodiny. Byl 2 x ženatý : s Isabelou Brandtovou a  Helenou Fourmetovou.

Jeho styl vychází ze smíšení italského a tradičního nizozemského mal. Na počátku byly jeho kompozice stísněné a prostor neprohloubený. Časem se propracoval k dramatické kompozici a patetickému, strhujícímu a dojímavému stylu. Od carravagiovského temnosvitu se vrátil ke světlému podkladu a jásavému barevnému koloritu. Udivuje vysokou škálou lomených tónů. Používá tvarových i pohybových nadsázek.V aktech žen nešetří kyprostí.

- Tři Grácie, - Navštívení Panny Marie, - Vyhnání z ráje, - Romulus a Remus, - Leda, - Venušina slavnost

- cyklus Marie Medicejské, - autoportrét s Isabelou Brandtovou + podobizny vlastní rodiny a krajiny

- Vztyčení kříže (1611), - Snímání z kříže ( 1614) (obé do Antverpské katedrály), - Poslední soud (mistr. dílo baroka - Mnichov)

- Umučení sv. Tomáše + nástavec se sv. Augustinem (k. sv. Tomáše na M.S.)

REMBRANDT van RIJN : 15. července 1606 v Leidenu – 4. října 1669 v Amsterdamu

Syn mlynáře, nikdy nebyl v Itálii ani Anglii. Učil se u Schwanenburcha a Lastmana. Vliv na něj měla též antika, Raffael a Tizian. 1631 – Amsterdam – Založil si portrétní živnost a během 2 let se proslavil a namaloval asi 50 portrétů. Založil si sbírku umění a stal se vyhledávaným znalcem. Kole roku 1640 však přišel obrat, úmrtí matky, ženy Saskie, 5ti z 6 ti dětí a finanční krach. Všechen jeho majetek byl vydražen. 1658 založil jeho zbylý syn Titus s jeho novou milenkou Hendrickje ( s ní měl dceru Cornelii,která je jediným dítětem, jež ho přežilo) obchod s uměním a přijali Rembrandta jako zaměstnance, jež jim odevzdával všechny své obrazy a byl tak chráněn před věřiteli. Zanechal velmi rozsáhlé dílo, hlavně portréty a lepty. Všeobecného uznání se mu dostalo až v 19. století jako jednomu z největších malířů všech dob.

V začátcích byl horlivým romantistou. Vyšel z  carravagiovského stylu a holandského smyslu pro realističnost. Zejména v portrétech však kladl větší důraz na vnitřní duševní život než na vnější tělesnou podobu. Šerosvit se stal jeho hlavím výtvarným prostředkem, používal jej však trochu jiným způsobem než jeho současníci. V pozdějších letech se snaží vyjádřit nádheru hmoty pokožky a šerosvit, dříve spíš průhledně zelený dostává ted´ hutný, zlatý, těžký tón. Kompaktní zářivou malířskou formu dosahoval pryskyřičnými detaily. Obraz je naplněn barevnou temnotou, z níž se postavy vynořují. Vytváří dramatickou kompozici s nadsazenou dynamikou. V barevné škále se omezuje na černou, bílou, červenou a žlutou, avšak s ohromným množstvím jejich odstínů. Užívá barevné pasty nanášené špachtlí až vzniká členěná textura.

- Noční hlídka ( 1642 – správně Oddíl milice kapitána Banninga Cocqa)

- Hodina anatomie dr. N.Tulpa (1632): 1. velký obr. mal. na zakázku, pomohl mu získat věhlas

- Učenec v pracovně ( 1934) – NG,

- Návrat ztraceného syna (1668), - Židovská nevěsta, - Samsonova svatba, - Oslepení Samsona, - Danae

- Představenstvo amsterodamského soukenického cechu , - Vlastní podobizna se Saskií, - Portrét Tita, - P. Jana Sixa (1654 )

- Autoportréty, ( kolem 60-ti : umožńují sledovat jeho pocity v průběhu života)

- lepty : - Tři stromy ( + další krajiny), - Tři kříže, - Omval (skupina domů v A.), - Vepř, - Jupiter a Antiope, - Faust

- studie ( hlavy, zvířata, postavy ve všedních výjevech, umožńují bližší pohled na jeho mistrovství)

Jacop Joardens : navazoval na Rubense, žánrové a mytologické kompozice

Adrien Brouwer : lidský žánr

Franz Snyders : zátiší

HAARLEMSKÁ ŠKOLA :

Franz Hals : vliv Rubense, vynikl jako portrétista, lidový žánrový realismus, neformální postoje. Oceněný impresionisty.

- Cikánka, - portréty ze starobince, - Skromná setina, - Veselý piják, - Masopustní veselí

DELFTSKÁ ŠKOLA :

Jan Vermeer van Delft : celý život prožil v Delftu s rodinou, měl 4 zaměstnání. Známe asi 35 obrazů. Je mistrem chladného denního rozptýleného interiérového světla. Světlo proniká většinou oknem a jen z jedné strany místnosti. Vše maloval ve svém bytě. Je pravděpodobné, že při komponování používal cameru obscuru. Oblíbená barevnost : bílá, citronová žlut´, chladná modř. Obrazy vyjadřují pohodu, klid a zasnění. V jeho díle jsou jediné 2 krajiny : - Pohled na delft , - Malá ulice v Delftu

- Mlékařka, - Dívka s perlou, - Paličkující dívka, - Dívka čtoucí dopis, - Kavalír a dáma pijící víno, Voják a smějící se dívka

Anthonis van Dyck : 1599 –1641:oblíbený Rubensův žák. Má ušlechtilý styl, skvělý kolorit, přesné valéry. Místo převzetí dílny odjel do Anglie a Itálie. Po návratu do Antverp se stal dvorním mal. arcivévodkyně Isabely pak dvorním portrétistou angl. krále Karla I.

- Podobizna Karla I. (ve 3 pozicích), 5 dětí karla I., - Princ Oranžský a princezna Marie Stuartovna, - Rodina Lomellini

- Odpočinek na cestě do Egypta, - Kristus korunovaný trním

KRAJINÁŘI :

Jan van Goyen : Jeden z nej. holand. Krajinářů. Realistický typ krajiny s nízkým horizintem, velkou část pokrývá obloha a mraky.

- Lodě v ústí řeky, - krajina s 2 duby, + dalších 1000 obrazů (moře, duny, vesnice)

Jacop van Ruitsdael : realistický typ krajiny s těžkými mraky, mocnými stromy a vodopády.

- Cesta, - Krajina, - Peřeje, - Skalnatá krajina

ZÁTIŠÍ :

Mělo vývoj od kontrastního a s tmavým pozadím k světlejšímu pozadí a méně kontrastním barvám. Náhled mírně shora nezměněn.

William Claesz Heda Floris van Dijck

Pietr Claesz : - Zátiší s krocanem, - Zátiší s loutnou a houslemi,

Willem Kalf : - Zátiší s citronem William van Aelst : - Zátiší s kohoutem

ČESKÉ BAROKNÍ SOCHAŘSTVÍ….(periodizace,vývoj, specifika,tvůrci) ……………………………………28.

17. stol. Manýrismus : vliv nizozem. Adrien de Vries,

Vzniká jako součást architektury, v interiérech i exteriérech. Témata náboženská a mytologická. Materiál : pískovec a dřevo, v interiéru potahováno jemným štukem. Polychromie – zlatá a bílá barva. V Praze existovalo asi 24 dílen. Prahu proslavila výzdoba Karlova mostu, objednatelé byli šlechticové nebo církevní řády.

bozzeto = hliněný model, dělaný mistrem, modelleto = propracované modely na ukázku zákazníkům.

RANÉ:

Jan Jiří BENDL : realistický, robustní postavy, někdy mírně neproporční

- Herkules v královské zahradě

- sochy průčelí sv. Salvátora

- jezdecká socha sv. Václava (dnes na Vyšehradě, dřív na konśkém trhu)