11. TRH PRÁCE A NEZAMĚSTNANOST

1. NABÍDKA A POPTÁVKA NA TRHU PRÁCE

2. MZDY A TRH PRÁCE

   1. Podstata a forma mzdy

   2. Stanovení mzdy v podmínkách dokonalé konkurence

   3. Mzda v podmínkách nedokonalé konkurence - současné trhy práce

3. NEZAMĚSTNANOST

Práce je v ekonomické teorii chápána jako cílově zaměřená hos­podářská činnost člověka, která se dopomáhá k zabezpečení základních životních potřeb. Motivace lidí k práci má také sociální rozměr.

1. Nabídka a poptávka na trhu práce

Distributivní mechanismus trhu práce

Na trhu práce nabízejí domácností práci firmám, které jí poptávají. Výsledkem této interakce je mzda (cena tohoto výrobního faktoru). Dochází též k řešení dvou alokačních problémů:

1. Firmám (výrobcům) musí být nabídnuta požadovaná struktura pracovních sil.

2. Zaměstnaným pracovním silám musí být, podle jejich podílu na vyrobené produkci, poskytnut peněžní příjem.

Faktory ovlivňující nabídku práce

Na trhu práce má strana nabídky menší možnost volby než strana poptávky. Důvodem je specifická povaha směňovaného výrobního faktoru – práce.

Člověk vykonává práci proto, aby získal zdroje pro dostatečné uspokojování svých potřeb. Řešení tohoto problému je neodkladné, pro­tože člověk nemůže odložit svoji spotřebu a tato spotřeba je značně konstantní. Proto jsou mzdy nepružné směrem dolů a jejich jednou dosažená úroveň se stává východiskem pro další mzdový vývoj.

V olba mezi volným časem a důchodem

Množství práce, které nabízejí domácnosti na trhu práce, je určeno jejich rozhodnutím o tom, v jaké proporci její členové rozdělí svůj disponibilní čas na práci (pracovní doba) a odpočinek (volný čas). Při této volbě lidé porovnávají uži­tek z volného času s užitkem plynoucím ze spotřeby ekonomic­kých statků, které Ize koupit za důchod získaný prací.

Rozhodování člověka o tom, kolik hodin má každý den pra­covat, je možné přiblížit pomocí indiferenční analýzy.

Jednotlivec se dostane do rovnováhy právě tehdy, když mu poslední hodina práce přinesla stejný mezní užitek jako poslední hodina volného času. Cenou volného času je mzda. Člověk, který bude chtít více volného času, musí omezit pracovní aktivitu a ušlá mzda představuje jeho oběto­vanou příležitost.

K řivku nabídky práce našeho člověka lze odvodit z jeho re­akce na změny hodinové mzdové sazby. V grafu 11.2 je zřejmé kolik hodin práce nabídne jednotlivec při různých mzdách. Při mzdě 10 Kč/hod. bude volit kombinaci E₁ 6 hodin práce a 18 hodin od­počinku. Při mzdě 20 Kč/hod nabídne 9 hodin práce a 15 hodin bude odpočívat (E₂) a při mzdě 30 Kč/hod. rozdělí svůj den na 7 hodin práce a 17 hodin odpočinku (E₃).

Individuální nabídka práce

K řivka nabídky práce tohoto hypotetického pracovníka je zpět­ně zakřivená. Je to způsobeno vývojem poptávky po volném čase. Vyšší mzdová sazba umožňuje nakoupit větší množství ekonomických statků a racionální pracov­ník má proto zájem nabídnout více hodin práce, což ovšem může udělat jedině na úkor volného času (přesun rovnováhy z E₁ do E₂).

Nahrazování volného času prací je označováno za tzv. substituční efekt změny mzdové sazby. Jeho projevem je zvyšování nabízeného množství práce.

Narůstající důchod mu umožňuje kupovat více statků. K jejich spotřebě ovšem musí mít i více času, a proto se snaží nahrazovat práci volným časem (přesun rovnováhy z E₂ do E₃). Vzniká tak důchodový efekt změ­ny mzdové sazby, který způsobuje snižování množství nabízené práce, resp. vyšší poptávku po volném času.

Při nižších mzdových sazbách obvykle převažuje substituční efekt a člověk na růst mzdy reaguje větší nabídkou množství práce. Od určité úrovně mzdové sazby převažuje dů­chodový efekt a člověk chce více volného času a nabízí proto méně práce. Individuální křivka nabídky práce je odvozena od poptávky jednotlivce po volném čase a její tvar závisí na tom, který z efektů změny mzdové sazby převládá.

Poptávka po práci

Poptávka po práci je určena stejně jako u každého výrobního faktoru příjmem z mezního produktu práce (MRP_L). V pod­mínkách dokonalé konkurence je MRP_L určen na trhu daného vý­robku jako součin ceny výrobku a mezního produktu výrobního faktoru práce (MP_LxP). Pokud na trhu daného výrobku existuje nedokonalá konkurence, je MRP_L určen součinem mezního příjmu a mezního produktu práce.

Firma má zájem najímat dodatečné pra­covní síly, dokud příjem z mezního produktu práce bude větší než náklady na získání práce (event. jim bude roven). Proto je křivka příjmů z mezního produktu práce shodná s poptávkovou křivkou firmy po práci.

Agregace (spojování, seskupování, shlukování) individuálních poptávkových křivek na trhu práce vede k vytvoření tržní poptávkové křivky.

Poptávka firem po práci je závislá i na využití ostatních výrob­ních zdrojů, dále ji ovlivňuje také velikost zálohovaného kapitálu a kvalita používané technologie. Použití primitivní technologie nebo pásové výroby je spojeno s využitím velkého množství práce. Při použití vyspělé technologie je poptáváno menší množství práce, která ovšem musí být vysoce kvalifikovaná. Protože poptávka po prá­ci je odvozenou poptávkou, to znamená, že závisí na poptávce po výsledcích této práce (statky, služby), bude se také cena tohoto vý­robního faktoru odvozovat od ceny statků a služeb a nikoli naopak.

­