19) Mezinárodní obchod a systém měnových kurzů

(význam mezinárodního obchodu, absolutní a komparativní výhody, výhody zahraničního obchodu, zahraničně-obchodní politika, protekcionismus)

Mezinárodní obchod a měnové kurzy

Mezinárodní obchod je směna zboží či služeb různých subjektů určitého státu v rámci celého světového hospodářství. Míru zapojení státu (jeho ekonomiky) do mezinárodního obchodu označujeme jako otevřenost ekonomiky nebo uzavřenost ekonomiky. Míru otevřenosti ekonomiky je možné nejlépe vyjádřit jako podíl vývozu a dovozu (obratu ZO) na GNP v %. Základem teorie mezinárodního obchodu je existence absolutních a komparativních výhod.

Důvody mezinárodního obchodu:  1) odlišnost výrobních podmínek - jednotlivé země jsou odlišně vybaveny přírodními zdroji, leží v odlišných klimatických a geografických podmínkách, rozdíly v kvalitě lidských zdrojů a kvalitě a technické úrovni výrobků. 2) klesající náklady z velkovýroby (rostoucí výnosy z rozsahu) - v různých zemích jsou různé statky vyráběny s odlišnými náklady. Při specializaci země s nízkými náklady na výrobu určitého statku dochází při výrobě ve velkém k úsporám z rozsahu (průměrné výrobní náklady se zvyšováním objemu výroby klesají). 3) rozdíly ve spotřebitelském vkusu - obyvatelé různých států mají odlišné preference ve spotřebě.

Typy mezinárodního obchodu:  1) Bilaterální (dvojstranný) - obchod pouze mezi dvěma zeměmi. 2) Trilaterální (trojstranný) - vzájemný obchod mezi třemi zeměmi. 3) Multilaterální (mnohostranný) - obchod mezi velkým počtem zemí. Výrazně zvyšuje objem obchodu.

Důsledky mezinárodního obchodu na ekonomické procesy:  a) export - jestliže se uzavřená ekonomika otevře mezinárodnímu obchodu, zvýší se v důsledku vývozu ceny z Pe na P1 a výrobci vyrábějí a nabízejí více statků o rozdíl Qe - Q2. Zvýšení ceny ovšem vyvolá snížení spotřeby z původního Qe na Q1, a tak na domácím trhu se ustaluje rovnováha v bodě B. Výrobci však nabízejí celkové množství statků znázorněné bodem C, proto je množství B-C vyvezeno. b) import - v důsledku dovozu může cena na národním trhu klesnou z Pe na P1. Potom klesá i výroba a zaměstnanost, současně ovšem roste spotřeba dovážených statků. Domácí výroba se ustaluje na úrovni znázorněné bodem A a spotřeba dosahuje bodu B, a tudíž se do ekonomiky dováží množství statků B - A.

Teorie absolutních a komparativních výhod

Princip komparativní výhody tvrdí, že každá země se specializuje na výrobu a vývoz těch statků, které může vyrábět s relativně nižšími náklady (relativně efektivněji než jiné své výrobky), naopak každá země bude dovážet ty statky, které vyrábí s relativně vyššími náklady (relativně méně efektivně než jiné své výrobky). Ekonomické důvody pro mezinárodní obchod existují i tehdy, má-li jedna země absolutní výhodu při výrobě všech statků, jestliže se obě země specializují na výrobu toho statku, který je pro ně relativně levnější. Jako první zformuloval teorii komparativních výhod anglický ekonom David Ricardo.

Absolutní výhoda - schopnost jedné země vyrábět komoditu efektivněji (tj. s větším výstupem na jednotku vstupu) než druhá země. Existence absolutní výhody však neznamená, že první země může tuto komoditu úspěšně vyvážet do druhé země (ta může mít komparativní výhodu). Strukturu mezinárodního obchodu tedy určuje komparativní výhoda a ne absolutní výhoda jedné země vůči zemi druhé.

Přínosy z mezinárodního obchodu

1) pozitivní:  a) pracovníci mohou získat za stejné množství práce větší množství spotřebních statků  b) zvyšuje se národní důchod c) obchod vytváří tlak na národní ceny statků, které jsou předmětem mezinárodního obchodu, aby se sbližovaly se světovými cenami d) vytvoření konkurenčního prostředí - antimonopolní důsledky e) urychlení hospodářského rozvoje země (díky úsporám ekonomických zdrojů, specializaci, transferu technologií apod.)

2) negativní: a) krátkodobě může docházet k nárůstu nezaměstnanosti v utlumených odvětvích b) sociální důsledky (strukturální nezaměstnanost)

Zahraničně obchodní politika

Je jedním z nástrojů hospodářské politiky vlády Protekcionismus a liberalismus – 2 základní přístupy k zahraničnímu obchodu

Liberalismus - představuje volný obchod - stát nezasahuje do obchodování, neuplatňuje při dovozu ani vývozu žádná omezení, zákazy,… neexistují žádné zábrany pro  vstup na zahraničního zboží na domácí trh. Důsledek liberalismuo - zvýšená konkurence na domácím trhu  domácí výrobci musí „držet krok“ se zahraničním zbožím, musí tedy snižovat náklady,  aby mohli snižovat ceny, musí své výrobky stále technicky zdokonalovat,…  protože je domácí produkce kvalitní, stává se konkurenceschopná i na zahraničních trzích a lze ji vyvážet. Spotřebitelé mají velký výběr kvalitního zboží za přijatelné ceny.  Liberalismus je někdy škodlivý pro odvětví, která se v eko-ce nově vytváří – toto odvětví samozřejmě není ve svých začátcích schopné konkurovat již zaběhnuté zahraniční produkci – takové odvětví bývá často na nějakou dobu chráněno protekcionistickými opatřeními.

Protekcionismus, jeho cíle a formy

Protekcionismus je jakékoliv opatření přijaté danou zemí k ochraně domácích odvětví před dovozy (nejčastěji clo nebo kvóty). V daných souvislostech se jedná o tzv. diskriminační stereotypy. Těmi se rozumí odlišný přístup (diskriminující) k zahraničním výrobkům nebo službám.

Předpokladem efektivního mezinárodního obchodu je svoboda mezinárodní výměny statků a služeb. V těchto souvislostech představuje svobodný mezinárodní obchod alternativu k válce, jelikož v minulosti byly nejčastěji války vedeny o odbytiště (trhy), půdu a zdroje surovin.

Formy protekcionismu:  1) cla - daň uvalená na dovozy 2) dovozní kvóty - kvantitativní omezení výše dovozů 3) mimocelní bariéry - např. zdravotní, jakostní certifikáty apod.

Důvody pro protekcionismus: