Finteo – část veřejné finance – Maaytová

1. Jaká byste navrhli řešení veřejného dluhu V čr (V současné době realizovatelná)?

Hlavním problémem ČR není výše jejího veřejného dluhu, nýbrž rychlost jeho růstu – na začátku 21. stol. deficitní rozpočty několikanásobně překračovaly míru 3% vyžadovanou EU k zavedení eura.

Důsledky rostoucího veřejného dluhu v ČR: zhoršení ratingu, nezodpovědnost vůči následujícím generacím, vytěsňovací efekt

Nelze: deficit financovat z emise peněz – zakázáno u nás, Z přebytků - ČR žádné nemá, Z privatizace - U nás omezeně, Rozpočtová restrikce = Zvyšování daní, omezení dotací - Nesprávný čas -> pokles tempa růstu HDP, rostoucí nezaměstnanost

Navrhované řešení krokově:

1. Vyrovnat pravidelné hospodářské schodky vlády. Ústava o schodku mluví jako výjimečném případě, nicméně v posledním desetiletí se jednalo spíše o pravidlo. Základním kamenem smazání dluhu je tedy přestat si půjčovat. Rovněž:

1. Zesílit kontrolu ze strany finančního úřadu pro potírání daňových úniků

2. Zajištění řádného a efektivní čerpání dotací z EU

2. Vytvoření fondu, který by byl určen právě k potírání každoročních schodků, do nějž by byly každoročně alokovány (přebytečné) prostředky pro řešení právě takového případu. Prostředky by nešlo čerpat z jiného důvodu, než pro vyrovnání rozpočtového schodku, kladné úroky by bylo možno použít na potírání úroků z dluhu

3. Podpora dlouhodobého a udržitelného hospodářského růstu je rovněž velmi klíčová. Je nutné mít ale na vědomí, že ČR jakožto malá země s velkým exportem jej může ovlivnit jen velmi málo. Spadá sem:

1. Podpora investic vhodně nastaveným daňovým systémem

2. Podpora zaměstnanosti

3. Stimulace veřejnosti v ekonomických aktivitách

4. Pomocí výše uvedených opatření alespoň udžet veřejný dluh na současné hodnotě a vyčkat ozdravení ekonomiky a to jak v ČR tak celosvětově

2. Popis rozpočtového procesu V čr

4 základní fáze:

1. Příprava a tvorba rozpočtu – v ČR musí být vytvořen každoročně do 30.9.

• ministerstvo financí předkládá tzv. rozpočtový rámec, ve kterém se musí pohybovat jednotlivé rozpočty ministerstev

1. nabídkový přístup – jednodušší, používá metodu indexování (vychází se z minulého vývoje a indexuje se přes očekávanou inflaci)

2. poptávkový přístup - nerespektuje, co se chtějí ministerstva, ale berou ohledy na to, co chtějí voliči – nebezpečí působení zájmových skupin, časově náročné

1. Schvalování rozpočtu – trojí čtení

   1. První čtení - Fixace celkových výdajů, fixace objemu příjmů, schválení velikosti salda rozpočtu (deficit max. 3%) - obecně je tento krok špatný a na základě ústavy by se měl používat pouze výjimečně

   2. Druhé čtení - probíhají pozměňovací návrhy poslanců, nátlakové skupiny, porcování medvěda

   3. Třetí čtení - Potvrzení, rozpočet musí být schválen do konce kalendářního roku

• po schválení v Senátu je třeba podpisu prezidenta

3. Plnění státního rozpočtu - Je nerovnoměrné, deficit v průběhu roku je řešen přes prodej státních pokladničních poukázek - každý rok se spolu se státním rozpočtem schvaluje Emisní kalendář

4. Kontrolní fáze - probíhá od ledna do dubna, výsledkem je státní závěrečný účet, který musí obsahovat, jak se bude řešit deficit (emisní způsob/z přebytku veřejných rozpočtů/z příjmů z prodeje státního majetku/přijetí restriktivních rozpočtových opatření/dluhové řešení - nejčastější)

3. Metody tvorby rozpočtu + doporučení

Metody tvorby rozpočtu se dělí do dvou základních skupin a to:

1. Nabídkový přístup - Je vytvářen správci kapitol rozpočtu, nesleduje se příliš kvalita výstupu a institucí, tento přístup zaručuje, že přežívají zbytečné instituce

• využita jsou data z historických rozpočtů, používá se metoda indexová (vychází se z minulého vývoje a indexuje se přes očekávanou inflaci)

2. Poptávkový přístup - Rozpočet je vytvářen poptávkou, v případě VF tedy veřejným zájmem. Bere ohledy na to, co chtějí voliči – nebezpečí působení zájmových skupin, časově náročné. Metody:

1. Nulová báze - Nebere v potaz minulé rozpočty, všechno musí být přepočteno od nuly a odůvodněno. Zcela jistě by vedlo ke zrušení naprosto zbytečných institucí. Zdlouhavé – nepoužívá se, spíše zajímavý teoretický koncept.

2. Programové rozpočtování - identifikovány programy, na kterých se voliči shodli. Peníze pak tečou na program, realizovat ho mohou i soukromé firmy, které naplní potřeby veřejného zájmu.

3. Výkonové rozpočtování - Přidělení prostředků na základě výkonů – škola za studenta, silničáři za opravený kilometr, policie za pokuty, etc. Velkým problémem je vcelku jasný pokles kvality práce odvedené institucí. Je nutno začlenit i vhodně zvolené kvalitativní ukazatele (např. státní maturity)

Zásady spojené s tvorbou státního rozpočtu: úplnost (nesmí být opomenut žádný příjem ani výdaj), jednotnost (vždy stejné položky, aby bylo možné provádět porovnání), reálnost (sestavován na základě makroekonomické predikce), každoroční sestavování a schvalování, publicita (dokument veřejně přístupný), dlouhodobá vyrovnanost