3.4. Ukazatelé aktivity

- zachycují relativní vázanost kapitálu v jednotlivých formách aktiv

- vedle ukazatelů likvidity postihují provozní cyklus podniku /jejich

hodnoty odrážejí charakter a délku provozního cyklu podniku/

- vyjadřují: a/ dobu obratu, tj. dobu vázanosti aktiva v určité formě aktiv

b/ počet obrátek /rychlost obratu/ za vymezený časový interval

(zpravidla rok)

zvolená položka aktiv

a/ doba obratu = ----------------------------------------- /= zlomek období/

tržby /nebo náklady/ za období

doba obratu ve dnech = doba obratu . počet dní v období / rok=360,365/,

zvolená položka aktiv . počet dní v období

tj. -----------------------------------------------------------

tržby /náklady/ za období

tržby /nebo náklady/ za období

b/ rychlost obratu /počet obrátek/ = ------------------------------------------ zvolená položka aktiv či pasiv

počet dní v období

nebo také: počet obrátek = ----------------------------------

doba obratu /ve dnech/

Zvolená položka aktiv může být :

- stav vybrané položky k určitému datu,

- průměrný stav dané položky v daném období

- průměrný stav ze dvou hodnot: na počátku a na konci období

tržby = tržby z prodeje výkonů /výrobků, prací a služeb/

Vypočítávané ukazatele obratovosti

pohledávky z obchodního styku

Doba obratu pohledávek = ------------------------------------------- . 360 /365/

roční tržby

zásoby

Doba obratu zásob = -------------- . 360 /365/

náklady */

*/ náklady jsou zde vhodnější, protože spotřeba zásob je jejich součástí

krátkodobé závazky z obch.styku

Doba obratu závazků = ---------------------------------------- . 360 /365/

roční tržby

Jiné ukazatele obratovosti:

roční tržby

Obrat stálých aktiv = ---------------------

/počet obrátek/ stálá aktiva

roční tržby

Obrat celkových aktiv = ------------------------

/počet obrátek/ celková aktiva

Interpretace:

doba obratu - /obecně/ - co nejnižší

počet obrátek - /obecně/ - co nejvyšší

Využití ukazatelů aktivity pro určení výše oběžného majetku

Podnik by měl mít tolik oběžného majetku (zásob, surovin, materiálu, hotových peněz, pohledávek) kolik hospodárný provoz podniku vyžaduje.

Má-li majetku více, pak je část majetku nevyužita, což je nehospodárné a celkový rozvoj podniku je brzděný.

Optimální výše oběžného majetku - je taková výše oběžného majetku, která zabezpečuje normální chod podniku s co nejnižšími celkovými náklady.

Optimální výši oběžného majetku lze stanovit:

1. Globálním způsobem, který vychází z délky obratového cyklu peněz a výše jednodenních nákladů.

2. Analytickým postupem – podle dílčích položek oběžného majetku (jednotlivých druhů zásob, pohledávek) při čemž využíváme různých optimalizačních metod (optimalizujeme výrobní zásoby, výrobní dávky atd.)

V praxi oba způsoby kombinujeme.

Stanovení výše oběžného majetku pomocí obratového cyklu peněz

Obratový cyklus peněz je doba, která uplyne mezi platbou za nakoupený materiál a přijetím inkasa z prodej výrobků. Skládá se z:

1. doby obratu zásob (DOZ)

2. doby inkasa (DI) (obratu pohledávek)

3. doby odkladu plateb (DOP) (doba obratu závazků)

1) Doba obratu zásob (DOZ) – je průměrná doba od nákupu materiálu do prodeje výrobků.

průměrná zásoba

DOZ =

tržby / 360

2) Doba inkasa (DI) neboli (doby obratu pohledávek) - je doba, která uplyne od fakturace výrobků do dne inkasa.

pohledávky

DI =

Tržby/ 360

3) Doba odkladu plateb (DOP) neboli (doba obratu závazků) je doba mezi nákupem materiálu a práce a platbou za ně. Tato doba snižuje dobu obratového cyklu peněz.

Dluhy dodavatelům

DOP =

Tržby/ 360

Obratový cyklus peněz (OCP)

- se pak vypočte jako součet doby obratu zásob a doby inkasa a odečte se doba odkladu plateb.

OCP = DOZ + DI - DOP

Obratový cyklus je tedy prvním činitelem, který určuje výši kapitálu pro financování oběžného majetku.

Druhým činitelem jsou jednodenní náklady na prodané zboží.

Ty vypočteme z celkových ročních nákladů, které zjistíme jako součet nákladových položek ve výsledovce dělený 360.

Celkové roční náklady

Jednodenní náklady =

360

Kapitálovou potřebu na krytí oběžného majetku vypočteme jako součin obratového cyklu peněz a celkových jednodenních nákladů.

Kapitálová potřeba = obratový cyklus x jednodenní náklady

Způsoby zkracování obratového cyklu peněz a snížení provozního kapitálu

1. Zkrácením doby obratu zásob, tj. zkrácením doby zásobování, výroby, expedice

2. Zkrácením doby inkasa např. zainteresováním odběratelů na včasnějším placení faktur poskytováním slev (skonta) za dřívější úhrady

3. Prodloužením doby odkladu plateb, pokud toto prodloužení nezvýší náklady podniku a nepoškodí vztahy s dodavateli.

4. Potřeba kapitálu dále závisí na objemu tržeb, pohledávek a zásob. S expanzí podniku všechny tři složky rostou spontálně, první dvě z nich v podstatě nezávisle na managementu podniku. často se stává, že růst podniku je tak rychlý, že ohrozí samotnou existenci podniku.

Příklad 2

Nábytkářský podnik má začít vyrábět nový výrobek.
Na výrobu 1 kusu potřebuje 2000 Kč (materiál + práce)
Každý den bude vyrábět 30 kusů.
Zjistěte:
1) Dobu obratu zásob
2) Dobu obratu pohledávek
3) Délku celkového obratového cyklu
4) Denní potřebu peněz
5) Celkovou roční kapitálovou potřebu finančního majetku
položka	v tis. Kč
Roční tržby plánované	27 000
průměrná zásoba	4 500
průměrná výše pohledávek	1 500
úhrada dodavatelských faktur		15	dní
doba obratu zásob=[4500/(27000/360)]		60	dní	75,0
doba obratu pohledávek = {1500/(27000/360)]		20	dní
Obratový cyklus peněz trvá 60 + 20 - 15 = 65 dní
denní potřeba peněz je 30 x 2000 = 60 000
Kapitálová potřeba na oběžný majetek = 65 x 60 000 =			3 900 000	Kč
Celková kapitálová potřeba na oběžný majetek za rok činní 3,9 mil. Kč.

3.5. Ukazatele nákladovosti - specifická skupina ukazatelů

- nepatří mezi typické ukazatele finanční analýzy

- význam mají spíše pro manažery a řídící pracovníky podniku