Kurzové rozdíly k pohledávkám a závazkům
Kurzové rozdíly:
- vznikají při přepočtu cizích měn na českou korunu v důsledku změny měnového kurzu koruny
- účtují se u: a) majetku - u valut v pokladně
- u pohledávek vůči zahraničním odběratelům
b) závazků vůči zahraničním dodavatelům
- účtují se výsledkově buď jako: a) kurzová ztráta (externí finanční náklad)
b) kurzový zisk (externí finanční výnos)
Majetek a závazky v cizích měnách se na českou měnu přepočítávají:
a) k okamžiku uskutečnění účetního případu
b) ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku sestavení účetní závěrky
Účtují se:
- v průběhu účetního období - vznikají jako rozdíl kurzů k datu vzniku účetního případu v cizí měně (např.
vznik pohledávky, závazku, nákup valut do pokladny) a k datu dalšího nakládání s majetkem či závazky (např.
inkaso pohledávky, platba závazku, nákup pohonných hmot za valuty)
- na konci účetního období k rozvahovému dni – vznikají jako rozdíl kurzů ve kterém je majetek a závazky
oceněn v účetnictví (např. kurz k datu vzniku účetního případu) a aktuálního kurzu ČNB k rozvahovému dni
Kurzové ztráty
1) na majetku - pohledávek
-
valut v pokladně
- vznikají při posílení koruny vůči zahraniční měně tzn. při revalvaci kurzu
Na majetku u pohledávek
Prodáváme zahraničnímu odběrateli za 100 Euro, podnik fakturoval v kurzu 1:30 (pohledávka tedy ve výši 3000,-Kč) v momentě úhrady je kurz 1:29 (koruna posílila)
Odběratelé BÚ
1
3000 2900 2900
Kurzové ztráty
100 2 100
1 – úhrada přijata od zahraničního odběratel na BÚ (1:29)
2 – kurzová ztráta v důsledku kurzové revalvace
Na majetku v pokladně
30.11. jsme nakoupili 100 Euro v kurzu 1:30 (3000,-)
31.12. kurz 1:29
Pokladna Kurzové ztráty
1
3000 100 100
1 – kurzová ztráta na valutách v pokladně k rozvahovému dni v důsledku revalvace koruny
2) U závazků vůči zahraničním dodavatelům
- vznikají při oslabení koruny vůči zahraniční měně tzn. devalvaci kurzu
Nakupujeme od zahraničního dodavatele v kurzu 1:30, v momentě úhrady je kurz 1:31, částka 100 Euro
BÚ Dodavatelé Kurzové ztráty
1
3100 3100 3000
100 2 100
1 – úhrada závazků vůči zahraničnímu dodavateli z BÚ v kurzu 1:31
2 – kurzová ztráta v důsledku devalvace Kč
viz. cvičebnice
Zúčtovací vztahy se zaměstnanci a institucemi
Pojistné na sociální zabezpečení zaměstnanců a dávky sociálního zabezpečení – velké podniky
zaměstnanci platí pojistné 8% z hrubých mezd
zaměstnavatel platí 26% pojistného za zaměstnance z hrubých mezd jako vícenáklad ke mzdovým nákladům
mzdové náklady a zákonné sociální pojištění tvoří tzv. osobní náklady
zákon rozděluje podniky na malé a velké
malý podnik – každý, který má méně než 25 zaměstnanců včetně – takové podniky účtují o srážkách pojistného z mezd zaměstnanců a sociální dávky (např. nemocenská, přídavky na děti, dávky v mateřství a vyrovnávací příspěvek v těhotenství při přeřazení budoucí matky na méně obtížnou práci) vyplácí místně příslušný odbor sociálního zabezpečení (městského, obvodního, krajského úřadu)
velké organizace – které mají více jak 25 zaměstnanců, výše uvedené sociální dávky vyplácejí svým zaměstnancům sami
pro zúčtování povinného pojistného a sociálních dávek se zavádějí tyto analytické účty:
336 000 – zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení
336 001 – příspěvky zaměstnanců na sociální zabezpečení (8%)
336 002 – příspěvky zaměstnavatele na sociální zabezpečení zaměstnanců (26%)
336 003 – zúčtování příspěvků a dávek sociálního zabezpečení zaměstnanců
342 331 521
524
Instituce SZ jsou místní odbory.
Osobní náklady = součet mzdových nákladů a zdravotních a sociálních nákladů placené zaměstnavatelem za
zaměstnance
Podniky:
- 25 a méně účtují o srážkách pojistného z mezd zaměstnanců a sociální dávky (př. nemocenské, přídavky na
děti, mateřská, vyrovnávací příspěvek v těhotenství), vyplácí místně příslušný odbor sociálního zabezpečení
(městského, obvodního, krajského úřadu)
- malé podniky strhávají pojistné a odvádí
- velké organizace sociální dávky vyplácí svým zaměstnancům sami
Velké podniky:
- pro zúčtování pojistného a dávek se zavádějí tyto analytické účty:
336 000 – zúčtování s institucemi SZ (syntetický účet)
336 001 – příspěvky zaměstnanců na SZ – 8% z hrubých mezd
336 002 – příspěvky zaměstnavatele na SZ – 26% z hrubých mezd vícenáklad k mzdovým nákladům
336 003 – zúčtování příspěvků a dávek SZ zaměstnanců
336/1 331 336/3
4 1
8 8% 8% 5 3 5 8
5 3
336/2 524
26 26% 2 26%
7
221 5
5 6
3
26
1 – srážka z mezd zaměstnanců ve výši příspěvků na SP, vůči státnímu rozpočtu je tam srážka 15% daň, ale
neuvažujeme ji
2 – příspěvek podniku na SZ zaměstnanců
3 – nároky zaměstnanců na dávky SZ např. pracovní neschopnosti
4 – převod povinných příspěvků na účet zúčtování příspěvků a dávek SZ
5 – výplata soc. dávek zaměstnancům (prostřednictvím pokladen, převodem na sporožirové účty)
6 – úhrada rozdílu mezi povinným příspěvkem a nárokem na soc. dávky
7 – úhrada příspěvku podniku na SZ zaměstnancům
V případě, kdy závazek bude vyšší př. 10 pak na Md BÚ 2 a Md Zaměst. 10