Vývoj socialismu V dějinách

    Revizionistické skupiny - říkali, že se nenaplňuje Marxův ideál, že roste střední třída (bílé límečky). Všeobecné volební právo, díky socialismu na konci 19.století. čekalo se, že svrhne kapitalismus. Postup zástupců socialistů začal měknout - pozvolná cesta přeměny. Při první světové válce se od socialistů odštěpili komunisté - považují za revoluční svržení kapitalismu a zrušení parlamentarismu. Dnes už socialisté považují za důležitý sociální stát a částečné vyvlastnění.

Sociální demokracie

    Ideály politické demokracie jsou na hovno, jsou chudí lidé a proto socani chtěli sociální demokracii.

Lenin

    Velký důraz na komunistickou stranu jako avantgardu proletariátu, sledující revoluční cíle a skutečně chápající dělnictvo. Partaj má vést dělníky, jinak budou pasivní.

Trockij

    Za občanské války v rusku, po Leninovi smrti se dostal do konfliktu se Stalinem, pak prchnul do Mexika a Stalin ho nechal zabít. Zrazená revoluce - kritika sovětské společnosti, vznikla naopak nová třída - byrokracie.

Sociální hnutí

• Kolektivní snaha o prosazení kolektivního zájmu a cíle prostřednictvím kolektivní akce mimo sféru etablovaných institucí. Některá hnutí se později stávají organizacemi (Armáda spásy)

• Transformační hnutí - radikální změny ve společnosti

• Reformní sociální hnutí - nechtějí změnit společnost jako celek, ale část (Hnutí proti potratům)

• Spasitelská hnutí - chtějí lidi zachránit před apokalypsou (Náboženská hnutí)

• Nápravná hnutí - usilují o nápravu části jedince (Anonymní alkoholici)

Revolucion

• Masové sociální hnutí, musí vést k zásadním změnám a reformám. Nová moc musí být schopna dosáhnout cílů, které si předsevzala. Použití, nebo hrozba násilím. Teorie revoluce - absolutní zbídačení - Marx.

• Davies - v dějinách je mnoho ukazatelů, kdy byla chudoba, ale lidé nepovstali. Naopak byli pasivní a snáší svůj úděl rezignovaně. K revolucím dochází tehdy, když se lidem zlepší životní podmínky. Rozpor postavení a očekávání = relativní deprivace.

• Tilly - úspěšná revoluce musí organizovat skupinu, musí mobilizovat, musí vytvářet společné zájmy, musí se najít vhodná příležitost.

Ekonomické systémy Kapitalismus

    Není politická ideologie. Je charakterizován: zbožní výroba (pro zisk, ne pro vlastní spotřebu), výrobní prostředky jsou v soukromých rukou, ekonomický život je organizován na základě trhu, motivem podnikání je materiální zájem a maximální zisk, trh je ale efektivní a podporuje inovace a koordinuje preference spotřebitelů. Kritika: trh plodí nejistotu, lidé jsou ovládáni silami, nad kterými nemají kontrolu, podporuje nerovnost a chudobu, plodí chamtivost a strach. Produkuje krize (krize z nadvýroby).

Typy kapitalismu Angloamerický (podnikatelský) kapitalismus

    Založen na Friedmanovi, Ricardovi. Neomezená konkurence, minimální veřejné vlastnictví, záchranná sociální síť, slabé odbory, základním motorem podnikání je touha po zisku, neustálý tlak na snížení daní, veřejných výdajů a kontrola inflace. Zápor - plodí velké nerovnosti

Rýnskoalpský:

    Francie, Belgie, Skandinávie; F.List. zásahy státu do ekonomiky, ochrana průmyslu před zahraniční konkurencí. Tento model se snaží skloubit trh se solidaritou. Trh je prostředek, ne cíl (= bohatá společnost). Klade důraz na partnerství, spolupráci. Rozsáhlé sociální zabezpečení, silné odbory. Zaměstnanci se podílejí na řízení podniku. Zápor - nepružný, vysoké zdanění, nízká konkurenceschopnost