
- •Úvod do sociologie
- •Kdy a proč sociologie vznikla?
- •Auguste Comte
- •Sociální inženýrství Friedrich Hayek
- •Durkheim
- •Max Weber
- •Karl Marx
- •Herbert Spencer
- •Tonnies
- •Postmoderna
- •Pohled konsensuálního paradigmatu:
- •Pohled konfliktualistického paradigmatu:
- •Složení kultury
- •Hodnoty
- •Kulturní inovace
- •Socializace
- •Sigmund Freud
- •Sociální struktury a skupiny
- •Konflikty vztahující se k rolím:
- •Kritika:
- •Sociální skupina ve vlastním slova smyslu
- •Kritici Webera: Merton
- •Crozier
- •Mitchelse
- •Malé sociální skupiny Parta
- •Vývojové fáze skupiny
- •Deviantní chování
- •Teorie deviace
- •1. Biologická teorie deviace
- •2. Psychologická teorie deviace
- •3. Sociologická teorie
- •A.) Diferenciální asociace
- •B.) Teorie anómie
- •C.) Etiketizační teorie (labelační - nálepková)
- •Základní mechanismy modelování chování Klasické podmiňování
- •Operantní podmiňování
- •Vliv frekvence na naučení chování
- •Ovlivňování chování a přesvědčení Ovlivňování chování - dvě formy:
- •Vliv autority
- •Konformita
- •Ovlivňování přesvědčení
- •Pohled sociologie na rodinu
- •Rodinný život V dějinách
- •1) 16.Století
- •Náboženství Náboženství
- •Společné znaky náboženství:
- •Prvky magického myšlení
- •Formy náboženství
- •Křesťanství
- •Pilíře islámu (pět základních povinností)
- •Náboženství Indie a Dálného východu Hinduismus
- •Budhismus
- •Durkheim (posvátné vs. Světské - profánní)
- •Sociální stratifikace
- •Osobnosti Karel Marx
- •Adam Smith, David Ricardo
- •Max Weber
- •Erik Wright
- •Rozdělení tříd
- •Stará střední třída
- •Dělnická třída
- •Underclass (anderklas)
- •Teorie chudoby
- •Sociologie vzdělávání Bernstein
- •Gintis a Bowles
- •Gender nerovnosti
- •Psychické mechanismy:
- •Střet kultur a ras, formy
- •Rozdíl mezi autoritou a mocí
- •1) Autorita charismatická
- •Majoritní demokracie
- •Konsensuální demokracie
- •Nové demokracie (polodemokracie)
- •Východoasijské režimy
- •Vojenské režimy
- •Schéma liberálních demokracií Dělba moci V Ústavě čr (V liberálních demokraciích)
- •Politické ideologie
- •Demokracie
- •Liberalismus
- •Individualismus
- •Teorie přirozených práv
- •Universalismus
- •Svoboda
- •Pohled liberálů na stát
- •Společenská smlouva
- •Volný trh
- •Moderní liberalismus
- •Konzervativizmus
- •Autoritativní konzervatizmus:
- •Paternalistický konzervatizmus
- •Nová pravice
- •Neokonzervativci
- •Socialismus
- •Kolektivismus
- •Spolupráce V. Konkurence
- •Vývoj socialismu V dějinách
- •Revolucion
- •Ekonomické systémy Kapitalismus
- •Typy kapitalismu Angloamerický (podnikatelský) kapitalismus
- •Rýnskoalpský:
- •Kolektivní kapitalismus:
- •Socialismus
Volný trh
Hlavní vliv Smith a Ricardo - trh reaguje na přání jedinců. Vztahy zde jsou dobrovolné a smluvní. Trh se reguluje sám a nepotřebuje vedení, přičemž vytváří harmonii. Skrze sobecká přání na trhu jsou lidé provázáni. Naše egoistická přání plní společenskou harmonii - chci něco koupit, tak musím vyrobit něco, co chtějí ostatní. Trh vede k efektivitě a snižuje náklady. Výrobce musí vyrábět jen to, co chce spotřebitel.
Moderní liberalismus
John Stewart Mill. Ukazovali na to, jak rozvoj kapitalismu a průmyslu umožnil zbohatnout určité vrstvě lidí na úkor chudoby jiných.
• obhajovat zásahy státu do ekonomiky a vznik „spravedlivé společnosti“.
• propagovali podporu v nezaměstnanosti, starobní důchody, zdravotní a školní péče pro všechny.
• důraz na právo na svobodu slova, právo na shromažďování, ne tak velký důraz na právo na majetek.
• ovlivněn Keyenessem - odmítal přesvědčení o samoregulovatelnosti trhu.
• ekonomická aktivita je určována celkovou poptávkou, proto když klesnou mzdy, klesne i poptávka. Z toho důvodu se bude málo vyrábět. Stát má tedy ovlivňovat úhrnou poptávku.
• John Raws - egalitální liberalismus - nerovnosti ve společnosti mají být k prospěchu nejhůře postaveným.
Konzervativizmus
Odmítá abstraktní ideje a názory. Jedná se spíš o životní postoj a způsob myšlení, než o ideologii. Chtěli by zachovávat stav společnosti, je ale třeba ho měnit, aby se zachoval.
• Pragmatický přístup ke změnám.
• Burke - velký kritik Velké Francouzské revoluce - monarchie se silně bránila změnám, tak došlo k revoluci.
• Obhajuje tradice, protože se zachovaly po generace a mají proto nějakou hodnotu; víra v boha, tradice, zvyky - důležité hodnoty. V tradicích je moudrost, hlas předků a věků. Tradice poskytuje pocit stability a sounáležitosti.
• Člověk je psychologicky omezený a velmi závislá bytost. Bojí se nestability, izolace, má rád známe, bezpečné x podle liberálů je člověk samostatná bytost.
• Upozorňují na to, že lidé jsou schopni obětovat svobodu řádu. Lidé mají omezené rozumové schopnosti a svět je příliš složitý, aby jej pochopil - proto odmítají abstraktní přístup. Mají pragmatický přístup ke světu a zkoušejí, zda se něco osvědčí či nikoliv. Čím více člověk zasahuje do společnosti, tím ji poškozuje.
• Společnost je organicky propojený celek. Sociální skupiny se tvoří přirozeně a ne na základě společenské smlouvy - společnost je velká rodina. Jednotlivé části se proto nedají vyměňovat, a proto se musí důsledně sledovat provázanost skupin. Rodina je přirozeně vzniklá, a proto ji má stát chránit. Společnost je víc než jedinec. Důraz na náboženství (má sociální hodnotu - věřící mají společné normy a hodnoty). Nechtějí nechat morální přesvědčení na jedinci. Společnost by určité hodnoty měla chránit, ne aby si je lidé volili sami.
• Odmítá ideu společné podstaty lidí. Vidí svět a lidstvo rozdělené do národů a schvaluje společenskou a rodinou autoritu. Autorita má vznikat přirozeně a je nutná, protože lidé potřebují vedení a řád. Autorita však nemůže být bezmezná.
• Hierarchie je přirozená a odmítá sociální rovnost. Chtějí silný stát a vláda by měla mít postavení jako otec v rodině.
• Důraz na majetek, který dává vlastníkovi pocit bezpečí a sebedůvěry. Majetek podporuje společenské hodnoty - respekt k majetku a druhým lidem. Vlastnictví je naše prodloužená osobnost - lidé se realizují v tom, co vlastní. Do svého majetku promítáme svou osobnost - znárodnění = zásah do osobnosti. Majetek s sebou nese povinnost se o něj starat a starat se o blaho společnosti. Majetek je dědictví předků a proto je zavazující.