
- •Úvod do sociologie
- •Kdy a proč sociologie vznikla?
- •Auguste Comte
- •Sociální inženýrství Friedrich Hayek
- •Durkheim
- •Max Weber
- •Karl Marx
- •Herbert Spencer
- •Tonnies
- •Postmoderna
- •Pohled konsensuálního paradigmatu:
- •Pohled konfliktualistického paradigmatu:
- •Složení kultury
- •Hodnoty
- •Kulturní inovace
- •Socializace
- •Sigmund Freud
- •Sociální struktury a skupiny
- •Konflikty vztahující se k rolím:
- •Kritika:
- •Sociální skupina ve vlastním slova smyslu
- •Kritici Webera: Merton
- •Crozier
- •Mitchelse
- •Malé sociální skupiny Parta
- •Vývojové fáze skupiny
- •Deviantní chování
- •Teorie deviace
- •1. Biologická teorie deviace
- •2. Psychologická teorie deviace
- •3. Sociologická teorie
- •A.) Diferenciální asociace
- •B.) Teorie anómie
- •C.) Etiketizační teorie (labelační - nálepková)
- •Základní mechanismy modelování chování Klasické podmiňování
- •Operantní podmiňování
- •Vliv frekvence na naučení chování
- •Ovlivňování chování a přesvědčení Ovlivňování chování - dvě formy:
- •Vliv autority
- •Konformita
- •Ovlivňování přesvědčení
- •Pohled sociologie na rodinu
- •Rodinný život V dějinách
- •1) 16.Století
- •Náboženství Náboženství
- •Společné znaky náboženství:
- •Prvky magického myšlení
- •Formy náboženství
- •Křesťanství
- •Pilíře islámu (pět základních povinností)
- •Náboženství Indie a Dálného východu Hinduismus
- •Budhismus
- •Durkheim (posvátné vs. Světské - profánní)
- •Sociální stratifikace
- •Osobnosti Karel Marx
- •Adam Smith, David Ricardo
- •Max Weber
- •Erik Wright
- •Rozdělení tříd
- •Stará střední třída
- •Dělnická třída
- •Underclass (anderklas)
- •Teorie chudoby
- •Sociologie vzdělávání Bernstein
- •Gintis a Bowles
- •Gender nerovnosti
- •Psychické mechanismy:
- •Střet kultur a ras, formy
- •Rozdíl mezi autoritou a mocí
- •1) Autorita charismatická
- •Majoritní demokracie
- •Konsensuální demokracie
- •Nové demokracie (polodemokracie)
- •Východoasijské režimy
- •Vojenské režimy
- •Schéma liberálních demokracií Dělba moci V Ústavě čr (V liberálních demokraciích)
- •Politické ideologie
- •Demokracie
- •Liberalismus
- •Individualismus
- •Teorie přirozených práv
- •Universalismus
- •Svoboda
- •Pohled liberálů na stát
- •Společenská smlouva
- •Volný trh
- •Moderní liberalismus
- •Konzervativizmus
- •Autoritativní konzervatizmus:
- •Paternalistický konzervatizmus
- •Nová pravice
- •Neokonzervativci
- •Socialismus
- •Kolektivismus
- •Spolupráce V. Konkurence
- •Vývoj socialismu V dějinách
- •Revolucion
- •Ekonomické systémy Kapitalismus
- •Typy kapitalismu Angloamerický (podnikatelský) kapitalismus
- •Rýnskoalpský:
- •Kolektivní kapitalismus:
- •Socialismus
Psychické mechanismy:
• Přenos - své nepřátelství promítám do někoho jiného (předmět emoce nemusí být jejich příčinou - manžel vytkne manželce, že nemá uklizeno - dělá z ní obětního beránka, protože příčinou jeho vzteku je konflikt se šéfem)
• Projekce - své negativní vlastnosti, které nemám rád promítnu do někoho jiného a pak ho kritizuji - velmi časté
• Autoritářská osobnost - Adorno, rigidně konformní (stále se podřizuje), velmi silně submisivní k nadřízeným, přezíraví k podřízeným. Netolerantní k odlišným názorům. Příčina je ve způsobu výchovu - rodiče byli uzavření a neposkytovali dostatek lásky, kladli důraz na kázeň
Střet kultur a ras, formy
• Asimilace - nově příchozí kultura se ve staré rozpustí
• Melting pod (tavící kotlík) - střetne se dvě a více kultur a vznikne nová (typická USA)
• Kulturní relativismus - příchozí jsou v původní podobě zachováni
• Multikulturalismus - dnes funguje liberální demokracie, fungující na stejných právech pro všechny, ale je tam problém se zařazením.
Moc
• podle Lykese. Navazuje na Maxe Webera, typy moci:
• 1) Moc znamená prosadit svou vůli i proti vůli jiného. Osoba A má nad osobou B moc tehdy, když A přinutí B udělat něco, co by jinak samo neudělalo. Navazuje na M. Webera
• 2) podle Bachratze a Baratze. Moc jako nastolování agendy, ten kdo má moc může nastolovat otázky k řešení a problémy k diskusi. Naopak může dosáhnout toho, že se tyto otázky nebudou řešit. Tím ten, kdo má moc může ovlivňovat jednání o věcech, na kterých má zájem a naopak.
• 3) moc jako kontrola nad myšlením lidí. Moc spočívá v tom, že se ovlivní, určí nebo vytvoří přání daného člověka, nad kterým mám moc. S tímto motivem pracovala Frankfurtská škola - kritická teorie - známá v 60. letech mezi studentským hnutím; Marcuse - jednorozměrná společnost; From - snaha o propojení Marxe a Freuda; a ta říká, že vyspělé industriální společnosti své občany nedeptají terorem, ale vytrvale s nimi manipulují - příjemná nesvoboda. Není zde konflikt, společnost bez opozice, vládne zde manipulativní moc, vytvářející přání.
Rozdíl mezi autoritou a mocí
• autorita = legitimizovaná moc. Když má někdo autoritu, tak má oprávnění vládnou, ti kterým vládne ho berou jako někoho, kdo má pravomoc jim vládnou. Je to tedy moc, jejíž projevy jsou akceptovány těmi, jichž se týká. Typy autority (panství) podle Webera:
1) Autorita charismatická
• vyplývá z víry k neobyčejným kvalitám a výjimečným schopnostem a dovednostem toho, kdo má tuto moc. Obvykle kněží, náboženští činitelé a váleční hrdinové. Vládne silou své osobnosti - může překračovat tradici a zákony - Ježíš, Gándhí. Charismatický vůdce obvykle razí radikální názory, které jsou těžko slučitelné s všedním životem - můžou si uvědomit neschopnost vůdce v krizových situacích - zemětřesení, povodeň - a autorita vyprchá. Tento typ autority je křehký a obvykle se transformuje do následujících typů
2) autorita tradiční
• autorita vyplývá z tradice (král s mocí od Boha). Vládce nerozlišuje mezi veřejným a osobní - velká libovůle. Společnosti s tímto typem autority ekonomicky stagnují
3) legální - racionální
• tento typ autority je neosobní, nějaká osoba má autoritu z nějaké pozice, ne že si ji zaslouží (policista, …), vychází ze zákona, z právních norem. Normy této osobě přisuzují nějakou pravomoc. Vyvěrá z úcty k zákonu - byrokracie.
Politické systémy a jejich klasifikace
• s tradičním rozdělením přišel Aristoteles. Rozlišoval politické systémy na 6 typů, podle toho kolik osob vládne a kdo z toho má prospěch. Nejhorší formy jsou tyranie, oligarchie i demokracie (protože vládnou chudí ve svůj prospěch a mohou bohaté vyvlastnit), monarchie a aristokracie je těžké dosáhnout
Moderní dělení politických systémů
Liberální demokracie
• (viz schéma na konci) - typické pro západní Evropu, Austrálii a USA. Vznikly ve dvou vlnách, první 1828 - 1926, kdy vznikly USA, Velká Británie, Francie a druhá 1943 - 1962, kdy vznikly Německo, Japonsko, Indie. Typické - vládne se na základě práva a Ústavy (nejvyšší právo), jsou zde lidská a občanská práva jimiž je vymezena svoboda. Moc ve státě je rozdělena na tři složky (výkonná, zákonodárná, soudní), která vytváří váhy a protiváhy (check in ballance - moc je protiváha moci). Pravidelné volby, na základě všeobecného a rovného volebního práva (všichni mají hlas jedné hodnoty); soutěž politických stran; rozvinutá občanská společnost (skupiny a sdružení nezávislé na státu); kapitalistické společnosti - typ ekonomiky - tržní společnosti a na soukromém vlastnictví výrobních prostředků.
• Jedná se o právní státy - občan smí dělat vše, co není zákonem zakázáno, stát může dělat to, co mu ukládá zákon. Lidé mají lidská práva, které stát nemůže v žádném případě porušit, státní moc proti občanům nesmí zasahovat svévolně ale jenom v mezích stanovených zákonem. Při porušení práv se občan může ohradit a obrátit na nestranný a nezávislý soud. Každé rozhodnutí správního orgánu může být soudně přezkoumáno.