Gender nerovnosti

• Sociální a kulturní rozdíly mezi pohlavími - do jaké míry genetické a biologické rozdíly podmiňují sexuální identitu a chování jedince a do jaké míry mají vliv kulturní a biologické vlivy (jsou rozdíly mezi muži a ženami dány geneticky nebo si je rozdělily děti v procesu socializace mužskou a ženskou identitu)

• Kulturní a sociální očekávání definující jakým způsobem by se měl jedinec daného pohlaví chovat. Očekávání se týkají způsobu mluvy, oblékání, chůze, projevů agresivity a hněvu, sportu, kariéry

• Genderová identita = pojetí, které o sobě máme jako bytosti ženské a mužské. Vzniká při hraní genderových rolí a při nich vzniká identita. Objevuje se odmalička (matky jinak mluví na chlapečky a holčičky, hračky jsou mužské a ženské, pohádky = genderové stereotypy)

• Pohlaví a agresivita - vštěpováno od malička, ale když ženy nikdo nesleduje, tak jsou stejně agresivní jako muži - agresivita není naučené chování. Transsexuálové - mění se přístup okolí ke změně sociálního statutu (neumí zaparkovat).

• Sexuální identita - muž nebo žena

• Sexuální orientace - ten, kdo nás přitahuje

• Sexismus vycházel z přesvědčení, že je rozdíl mezi muži a ženami a že jsou pro ně typické profese a náležité platové ohodnocení (úzus, že ženy dělají horší a méně placenou práci).

• Patriarchát - systém společenské organizace dávající větší moc mužům. Tato větší moc je zakořeněna nejen ve společnosti a kultuře, ale i v právu (dědictví).

Sigmund Freud

• Sexuální identita

• Chlapec - s otcem soupeří o city k matce (otec je jeho sok) - Oidipovský komplex. Z pocitu žárlivosti ho vymaní, když poprvé uzří ženské pohlaví (strach z kastrace) a s otcem se začne s otcem ztotožňovat a přijmout mužskou roli a vztah k matce realizuje skrz otce.

• Dívky - díky pocitu vícecennosti otce, kvůli tomu že má penis, se do otce dívky zamilovávají

Horney

• Freudova teorie je falocentrická, muži trpí závistí z neschopnosti rodit

Mitchel

• Freudovo pojetí musí být zavedeno do kontextu, ženy závidí penis jako symbol moci

Nancy Chodorow

• Dítě se ve svém ranném věku ztotožní s matkou více (matka hraje podstatnější roli), ale aby se u dítě vytvořilo vědomí nezávislého já, je třeba tuto závislost na matce zlomit. „Světem ženy je láska, láskou muže je svět.“

• Dívky - zlom není tak velký a radikální, protože mají k sobě blíž. Nikdy nenastává zřetelný rozchod s matkou. V důsledku toho, pro dospělou ženu pro vědomí vlastního já je důležitý vztah k druhým lidem. Identita dospělé ženy více splývá s identitou druhého (nejprve matka, později partner), proto mají ženy větší cit, empatii a soucit. Ženy se realizují vztahy

• Chlapci - vytvářejí vědomí vlastního já radikálně. Vytvářejí na základě toho co není ženské, odmítá to (nemůžeš být maminčin mazánek). Muži mají větší problém navazovat vztahy. Dospělí muži mají pocit, že velká citová blízkost je ohrožuje. Muži jsou manipulátoři

Gilligan

• Vztah mezi pohlavím a pohledem na morálku. Muži ji vnímají skrz spravedlnost a právo, ženy skrz péči o druhé.

Teorie sociálního učení

• Navazuje na Skinnerův sociální behaviorismus. Děti jsou odměňováni za chování, které odpovídá jejich biologickému já

Studium mentálních procesů

• Genderové identity, vznikají tak, že děti si vytvářejí mapy, kterými rozčleňují svět a na základě toho si vytvářejí pravidelnosti (ženy a muži). A podle toho lidi škatulkuje a pak zaškatulkuje sebe.

Feminismus

• Ženy mají stejnou podstatu jako muži a proto mají mít volební právo

• první vlna (1830 - 1920), hlavní cíl: úsilí o volební právo žen (v ČR 1918). Sufražetky - hnutí

• 60.léta - studentské bouře (práva černochů, válka ve Vietnamu). Údajně měli ženy mužský pohled na věc, ne stejnou podstatu. Ženy chtějí být uznány v tom, co je pro ženy specifické - feminismus (politika) diference

• 80. - 90.léta: sexuální identita je výtvor kulturních, sociálních a mocenských praktik. Šlo o to, zrušit kategorii muž a žena

Rasy

• Nic jako rasy objektivně neexistuje. Existuje škála barev pleti, genetické rozdíly jsou stejné - barva pleti se ale spojuje s údajnými dalšími vlastnosti(IQ), proto rasové členění rasistickými teoriemi

• Definice sociologie: rasa je skupina, která vidí sebe sama a je viděna ostatními jako sdílející společné znaky, kterými se odlišuje

• Roth - lidská skvrna. Narodil se jako bílý černoch, v pozdějším věku se vydával za bělocha

• Rasismus individuální - nějaká rasa je nadřazenější nad jinou

• Rasismus institucionální - diskriminační politika státu (např. Apartheid)

• Etnické skupiny se definují na základě kulturních znaků (lidové zvyky, oblečení, gestikulace) a proto vzniká silný pocit soudržnosti až si myslí, že jsou národ (Židé)

• Předsudky - apriorní názory a postoje jedné skupiny vůči druhé, nezaložené na předchozích zkušenostech. Odolné vůči změnám.