
- •Úvod do sociologie
- •Kdy a proč sociologie vznikla?
- •Auguste Comte
- •Sociální inženýrství Friedrich Hayek
- •Durkheim
- •Max Weber
- •Karl Marx
- •Herbert Spencer
- •Tonnies
- •Postmoderna
- •Pohled konsensuálního paradigmatu:
- •Pohled konfliktualistického paradigmatu:
- •Složení kultury
- •Hodnoty
- •Kulturní inovace
- •Socializace
- •Sigmund Freud
- •Sociální struktury a skupiny
- •Konflikty vztahující se k rolím:
- •Kritika:
- •Sociální skupina ve vlastním slova smyslu
- •Kritici Webera: Merton
- •Crozier
- •Mitchelse
- •Malé sociální skupiny Parta
- •Vývojové fáze skupiny
- •Deviantní chování
- •Teorie deviace
- •1. Biologická teorie deviace
- •2. Psychologická teorie deviace
- •3. Sociologická teorie
- •A.) Diferenciální asociace
- •B.) Teorie anómie
- •C.) Etiketizační teorie (labelační - nálepková)
- •Základní mechanismy modelování chování Klasické podmiňování
- •Operantní podmiňování
- •Vliv frekvence na naučení chování
- •Ovlivňování chování a přesvědčení Ovlivňování chování - dvě formy:
- •Vliv autority
- •Konformita
- •Ovlivňování přesvědčení
- •Pohled sociologie na rodinu
- •Rodinný život V dějinách
- •1) 16.Století
- •Náboženství Náboženství
- •Společné znaky náboženství:
- •Prvky magického myšlení
- •Formy náboženství
- •Křesťanství
- •Pilíře islámu (pět základních povinností)
- •Náboženství Indie a Dálného východu Hinduismus
- •Budhismus
- •Durkheim (posvátné vs. Světské - profánní)
- •Sociální stratifikace
- •Osobnosti Karel Marx
- •Adam Smith, David Ricardo
- •Max Weber
- •Erik Wright
- •Rozdělení tříd
- •Stará střední třída
- •Dělnická třída
- •Underclass (anderklas)
- •Teorie chudoby
- •Sociologie vzdělávání Bernstein
- •Gintis a Bowles
- •Gender nerovnosti
- •Psychické mechanismy:
- •Střet kultur a ras, formy
- •Rozdíl mezi autoritou a mocí
- •1) Autorita charismatická
- •Majoritní demokracie
- •Konsensuální demokracie
- •Nové demokracie (polodemokracie)
- •Východoasijské režimy
- •Vojenské režimy
- •Schéma liberálních demokracií Dělba moci V Ústavě čr (V liberálních demokraciích)
- •Politické ideologie
- •Demokracie
- •Liberalismus
- •Individualismus
- •Teorie přirozených práv
- •Universalismus
- •Svoboda
- •Pohled liberálů na stát
- •Společenská smlouva
- •Volný trh
- •Moderní liberalismus
- •Konzervativizmus
- •Autoritativní konzervatizmus:
- •Paternalistický konzervatizmus
- •Nová pravice
- •Neokonzervativci
- •Socialismus
- •Kolektivismus
- •Spolupráce V. Konkurence
- •Vývoj socialismu V dějinách
- •Revolucion
- •Ekonomické systémy Kapitalismus
- •Typy kapitalismu Angloamerický (podnikatelský) kapitalismus
- •Rýnskoalpský:
- •Kolektivní kapitalismus:
- •Socialismus
Durkheim (posvátné vs. Světské - profánní)
• Každé náboženství rozlišuje věci, chování a skutky na posvátné a profánní. Analyzoval především totemismus a kladl si otázku proč je tak důležitý. Totem = symbol skupiny. V těchto symbolech společnost zbožšťuje sama sebe - tedy ideály, které sama vyznává. Důležité jsou pravidelné hromadné rituály - upevňují solidaritu a pouto mezi lidmi, člověk je tak pozvedán do vyšších sfér, kde se dotýká nadpřirozených sil. To, že má člověk pocit, že se dotýká Boha, je způsobeno tím, že se rituál odehrává kolektivně - skrz náboženství sociologové analyzují chování skupin (fotbaloví fanoušci,…). Ceremoniály a rituály jsou nutné pro sociální soudržnost (např. smrt, svatba, narození,…).
Přístup Maxe Webera k náboženství
• Zajímal ho vztah náboženství ke kapitalismu (kniha Duch kapitalismu a protestantská etika). Analyzoval hlavně kalvinismus (kališnictví) - přišli s teorií predestinace = předurčení, člověk je už od narození předurčen ke spáse či k zatracení. Kalvinisté byli první kapitalisté - skromní, střídmí a efektivně vydělávající = spása.
Typy náboženských organizací
Církev
• Velká zavedená organizace, formální byrokratická struktura, hierarchie náboženských úřadů. Velkou část církve tvoří děti rodičů jež byli v minulosti členové dané církve.
Sekta
• Sekta je malá, méně organizovaná, členové jsou velmi věřící, vznikají na protest vůči vládnoucím církvím, mají tendenci se distancovat od většinové společnosti a sledovat „jedinou pravou cestu“; členové se stýkají výlučně mezi sebou a zavedené církve požadují za prohnilé. Členové jsou rovnocení, není zde taková hierarchie a většina z nich konvertovala (nejdou tam kvůli rodičům)
Denominace
• Sekta, která vychladla - ztratila svůj protestní charakter a změnila se v instituci. Takhle skončí každá sekta a mají přátelštější vztah k zavedeným církvím a považují je za legitimní.
Kulty
• Málo ohraničené, podobné sektám, krátká doba trvání. Většinou je tvoří lidé odmítající hodnoty většinové společnosti, nezná formální členství, ale lidé se drží nějakých teorií a způsobů chování sdružených okolo charismatického vůdce a nikdo jim nebrání být členem jiných církví.
Význam náboženství v moderním světě
• Dochází k procesu sekularizace (= náboženství ztrácí vliv nad mnoha sférami společenského života).
• Klesá podíl členství v církvích (ve všech průmyslových států s výjimkou USA).
• Dochází k poklesu společenského a politického vlivu církevních organizací, představitel církve už nemá automaticky moc - některé církve tak mají silné finanční problémy.
• Dochází k poklesu religiozity (= názory lidí už nejsou ovlivňovány náboženstvím).
Sociální stratifikace
Stratifikace - týká se nerovnosti mezi lidmi (strátum - lat. slovo - vrstva).
• Ve společnosti jsou různé vrstvy skupin lidí - liší se přístupem k nerovnostem
• Úkolem soc. je zkoumat co tuto stratifikaci vytváří, co ji udržuje na životě
• Týká se vertikální vyšší nebo nižší, nadřízenosti X podřízenosti
(kojenci z nižších vrstev - mají vyšší míru úmrtnosti, děti z vyšších vrstev jdou do lepších škol, ve válce slouží lidé z nižších vrstev, senioři z vyšších vrstev žijí déle)
• Zařazení do vrstev vyznačuje naši budoucnost
4 systémy sociální stratifikace
1) otrokářství
• otrok neměl žádná práva
• otrokář vlastnil otroka, mohl ho prodávat,…
2) kasty
• typické pro Indii
• uzavřené čistokrevné skupiny - do ní se narodíme
• nejvyšší - DRAHMÁNI - kněží, nejnižší - NEDOTKNUTELNÍ
• sociálně uzavření - nemůžeme měnit své soc. postavení
Askryptivní společnost - naše soc. determinování
3) stavy
• typické pro feudální Evropu
º šlechta - nejvyšší
º duchovenstvo
º měšťané, řemeslníci, obchodníci, svobodní rolníci
º poddaní
• stavy i kasty jsou vymezeny zákony
• bylo možné přecházet z jednoho stavu do druhého a to díky:
º povýšení od panovníka - zásluhy
º sňatek žen
º koupě šlechtického titulu
4) třídy
• v moderní společenskou stratifikaci
• nejsou vymezeny zákonem ani náboženstvím
• vymezeny jsou: ekonomickými rozdíly mezi lidmi - majetek, peníze, schopnosti, dovednosti, uplatnění na trhu práce
• postavení člověka není dáno narozením, ale díky výkonu, talentu MERITOKRATICKÉ SPOLEČNOSTI (zásluha, výkonová společnost)
• naše ohodnocení ve společnosti je dáno naším výkonem
• otevřené společnosti - můžeme přestupovat, brát si příslušníky jiných tříd, …