Společné znaky náboženství:

• Používají soustavu symbolů vyvolávající úctu a bázeň - tyto symboly jsou spojeny s kolektivními rituály a ceremoniály (modlitby, zpěvy, bohoslužby, půsty - obracejí se k náboženským symbolům a jsou vnímány jako něco odlišného od normálního chování) v tomto se náboženství odlišuje od magie (zasažení do běhu světa, individuální)

• V každém náboženství se uctívají nějaké symboly a osoby jako posvátné (božská síla, konkrétní osoba - Budha)

Prvky magického myšlení

• Předměty s „nadpřirozenou“ mocí (prsteny, …)

Formy náboženství

• Primitivní společnosti - neexistovali kněží, ale byli zde už lidé se šamanskou funkcí jakožto spojnice reality s nadpřirozenem (duši, vyšší síly).

• Totemismus a animizmus - totem = označení zvíře či rostliny v dané kultuře jako posvátný, animizmus = víra v duchy, kteří obývají stejný svět jako lidé, ovlivňují život lidí, někteří hodní, někteří zlí - dříve se jejich přítomností vysvětlovali nemoci

• Monoteistická náboženství - nejstarší je judaismus (1000 BC), náboženští vůdci = proroci. Víra v jediného a všemohoucího boha, který vyžaduje přísných mravních pravidel. Židovská komunita rozptýlená po světě = diaspora. Jeden stát kde je judaismus oficiální náboženství = Izrael.

Křesťanství

• Hodně názorů převzali od Židů (Ježíš byl ortodoxní Žid)

• Ježíš = mesiáš (pomazaný, ten na koho čekají)

• Za šíření křesťanství se zasloužil Pavel, který jej šířil do malé Asie

Větve:

• Římskokatolická

• Výhodní ortodoxní směry (řeckokatolická a pravoslavní - Balkán, Rusko; neuznávají papeže, klade velký důraz na ikony a liturgie, pravoslavní kněží se mohou ženit)

• Protestantismus - vznik v 17.století (reformace), kalvinisté, luteráni; neuznávají papeže - hlavní autorita je Bible, všichni věřící se účastní kněžství; na určité úrovni řídí pastor, což může být i žena, přičemž může vstoupit do sňatku. Anglikáni - církev v GB. Neuctívají mariánský kult (Panna Marie)

Islám

• Přísně monoteistické náboženství, v 7.stol. AC jej založil Muhammad

• Bůh Alláh

Pilíře islámu (pět základních povinností)

• Vyznání víry - „není Boha kromě Alláha a Mohamed je jeho prorok“

• Modlit se pětkrát denně směrem k Mekce (obřadně očištěn)

• Postní měsíc Ramadán - rozkoše a slasti života před rozbřeskem a po setmění

• Dávat almužnu chudým - občas to využívá stát pro odůvodnění výběru daní

• Jendou za život podniknout pouť do Meky

Náboženství Indie a Dálného východu Hinduismus

• Nejstarší a největší, hodně pluralitní - spíš tradice. Bůh Brahma, Višna a Šiva, z toho vznikají tři proudy Višnavismus, Šivismus a Brahmanismus (občas jako synonymum Hinduismu)

• Typické: věří v reinkarnaci (cyklus neustálého zrození a umírání) - co jsem udělal v minulém životě, do toho se znovu narodím - cílem je uniknout z koloběhu rození a umírání, díky praktikování jógy (hledaní jednoty a harmonie), vyvarování se zlých skutků. Cílem je, aby se lidská duše spojila s duší vesmíru a světa. Klade velký důraz na rituály a je velmi kastovní (uzavřené sociální celky ze které se nedá uniknout). Toto náboženství se nikoho nepokouší násilnými prostředky obrátit na svou víru. Typické pro Indii.

Budhismus

• Etické náboženství. Zakladatel syn císaře Buddha (Sidharta Gautama), žijící v přepychu a bohatství a protože se dostal do kontaktu se třemi zly světa (nemoc, smrt a stáří), odešel z paláce svého otce a stal se mnichem.

• Základny ve třech pravdách: existence je bolestná; původ tohoto utrpení pochází z naší tužby (žízeň); zrušení této tužby vede ke konci utrpení; existuje cesta, jak zrušit tuto touhu - jak se osvobodit. Tomuto se říká ušlechtilá cesta. Skrze meditaci, chtějí buddhisté dosáhnout naplnění (nirvána) a díky tomu vystupují z reinkarnace. Buddha odmítal kastovní systém. V Indii, Srí Lance, Barmě, Číně (typické ale konfuciánství) a Koreje.

Konfucionismus

• Etické náboženství. Zakladatel Buddhův současník Konfucius - učitel, nejmoudřejší. Kladl velký důraz na poslouchání tradic (podřízení dětí rodičům) a harmonii společnosti.

Taoismus

• Etické náboženstív. Zakladatel Lao´C (6.stol. BC) - důraz na meditaci, nenásilí - cesta k ušlechtilému životu (harmonie Jin a Jang).

Sociologické teorie náboženství

Teorie náboženství

• V 18.století formuloval Feuerbach v knize Podstata náboženství - „náboženství obsahuje ideje a hodnoty, které si lidé vytvořili sami, ale mylně se domnívají, že za nimi stojí nějaké vyšší síly - Bohové. Připisují tyto hodnoty a názory Bohům, ale neuvědomují si, že to je sociální výtvor“. Tento proces se jmenuje odcizení - člověk něco vytvoří a mylně se domnívá, že za tím stojí někdo jiný. Aby se člověk osvobodil od tohoto cyklu, tak jej musí nadhlédnout. Tyto myšlenky převzal částečně Marx - vztáhnul to na peníze.

• V čem Marx navázal na Feuerbacha: Marx chtěl, aby náboženství zaniklo („náboženství je duch bezduché doby, cit bezcitného světa. Náboženství je opium lidstva“). Lidé by se neměli bát Bohů, protože si je sami vytvořili a zároveň do nich nevkládat naděje, protože je mohou naplnit sami. Náboženství sice představuje pozitivní hodnoty, ale je potřeba je realizovat v reálném světě.