
- •Nabídka a poptávka na trhu práce
- •V olba mezi volným časem a důchodem
- •Individuální nabídka práce
- •Mzdy a trh práce
- •Podstata a formy mzdy
- •Index nominální mzdy
- •Index cen zboží a služeb
- •Stanovení mzdy V podmínkách dokonalé konkurence
- •Mzda V podmínkách nedokonalé konkurence - současné trhy práce
- •Výsledný efekt tlaku odborů
- •Nezaměstnanost
TRH PRÁCE A NEZAMĚSTNANOST
NABÍDKA A POPTÁVKA NA TRHU PRÁCE
MZDY A TRH PRÁCE
Podstata a forma mzdy
Stanovení mzdy v podmínkách dokonalé konkurence
Mzda v podmínkách nedokonalé konkurence - současné trhy práce
NEZAMĚSTNANOST
Práce je v ekonomické teorii chápána jako cílově zaměřená hospodářská činnost člověka, která se dopomáhá k zabezpečení základních životních potřeb. Motivace lidí k práci má také sociální rozměr.
Nabídka a poptávka na trhu práce
Distributivní mechanismus trhu práce
Na trhu práce nabízejí domácností práci firmám, které jí poptávají. Výsledkem této interakce je mzda (cena tohoto výrobního faktoru). Dochází též k řešení dvou alokačních problémů:
Firmám (výrobcům) musí být nabídnuta požadovaná struktura pracovních sil.
Zaměstnaným pracovním silám musí být, podle jejich podílu na vyrobené produkci, poskytnut peněžní příjem.
Faktory ovlivňující nabídku práce
Na trhu práce má strana nabídky menší možnost volby než strana poptávky. Důvodem je specifická povaha směňovaného výrobního faktoru – práce.
Člověk vykonává práci proto, aby získal zdroje pro dostatečné uspokojování svých potřeb. Řešení tohoto problému je neodkladné, protože člověk nemůže odložit svoji spotřebu a tato spotřeba je značně konstantní. Proto jsou mzdy nepružné směrem dolů a jejich jednou dosažená úroveň se stává východiskem pro další mzdový vývoj.
V olba mezi volným časem a důchodem
Množství práce, které nabízejí domácnosti na trhu práce, je určeno jejich rozhodnutím o tom, v jaké proporci její členové rozdělí svůj disponibilní čas na práci (pracovní doba) a odpočinek (volný čas). Při této volbě lidé porovnávají užitek z volného času s užitkem plynoucím ze spotřeby ekonomických statků, které Ize koupit za důchod získaný prací.
Rozhodování člověka o tom, kolik hodin má každý den pracovat, je možné přiblížit pomocí indiferenční analýzy.
Jednotlivec se dostane do rovnováhy právě tehdy, když mu poslední hodina práce přinesla stejný mezní užitek jako poslední hodina volného času. Cenou volného času je mzda. Člověk, který bude chtít více volného času, musí omezit pracovní aktivitu a ušlá mzda představuje jeho obětovanou příležitost.
K
řivku
nabídky práce našeho člověka lze odvodit z jeho reakce na
změny hodinové mzdové sazby. V grafu 11.2 je zřejmé kolik hodin
práce nabídne jednotlivec při různých mzdách. Při mzdě 10
Kč/hod.
bude
volit kombinaci E1
6
hodin práce a 18 hodin odpočinku. Při mzdě 20 Kč/hod
nabídne
9 hodin práce a 15 hodin bude odpočívat (E2)
a
při mzdě 30 Kč/hod.
rozdělí
svůj den na 7 hodin práce a 17 hodin odpočinku (E3).
Individuální nabídka práce
K
řivka
nabídky práce tohoto hypotetického pracovníka je zpětně
zakřivená. Je to způsobeno vývojem poptávky po volném čase.
Vyšší mzdová sazba umožňuje nakoupit větší množství
ekonomických statků a racionální pracovník má proto zájem
nabídnout více hodin práce, což ovšem může udělat jedině na
úkor volného času (přesun rovnováhy z E1
do E2).
Nahrazování volného času prací je označováno za tzv. substituční efekt změny mzdové sazby. Jeho projevem je zvyšování nabízeného množství práce.
Narůstající důchod mu umožňuje kupovat více statků. K jejich spotřebě ovšem musí mít i více času, a proto se snaží nahrazovat práci volným časem (přesun rovnováhy z E2 do E3). Vzniká tak důchodový efekt změny mzdové sazby, který způsobuje snižování množství nabízené práce, resp. vyšší poptávku po volném času.
Při nižších mzdových sazbách obvykle převažuje substituční efekt a člověk na růst mzdy reaguje větší nabídkou množství práce. Od určité úrovně mzdové sazby převažuje důchodový efekt a člověk chce více volného času a nabízí proto méně práce. Individuální křivka nabídky práce je odvozena od poptávky jednotlivce po volném čase a její tvar závisí na tom, který z efektů změny mzdové sazby převládá.
Poptávka po práci
Poptávka po práci je určena stejně jako u každého výrobního faktoru příjmem z mezního produktu práce (MRPL). V podmínkách dokonalé konkurence je MRPL určen na trhu daného výrobku jako součin ceny výrobku a mezního produktu výrobního faktoru práce (MPLxP). Pokud na trhu daného výrobku existuje nedokonalá konkurence, je MRPL určen součinem mezního příjmu a mezního produktu práce.
Firma má zájem najímat dodatečné pracovní síly, dokud příjem z mezního produktu práce bude větší než náklady na získání práce (event. jim bude roven). Proto je křivka příjmů z mezního produktu práce shodná s poptávkovou křivkou firmy po práci.
Agregace (spojování, seskupování, shlukování) individuálních poptávkových křivek na trhu práce vede k vytvoření tržní poptávkové křivky.
Poptávka firem po práci je závislá i na využití ostatních výrobních zdrojů, dále ji ovlivňuje také velikost zálohovaného kapitálu a kvalita používané technologie. Použití primitivní technologie nebo pásové výroby je spojeno s využitím velkého množství práce. Při použití vyspělé technologie je poptáváno menší množství práce, která ovšem musí být vysoce kvalifikovaná. Protože poptávka po práci je odvozenou poptávkou, to znamená, že závisí na poptávce po výsledcích této práce (statky, služby), bude se také cena tohoto výrobního faktoru odvozovat od ceny statků a služeb a nikoli naopak.