3. Alternativa je Indie

• Stará a vyspělá civilizace

• Velký počet obyvatel – vojenská i ekonomická výhoda

• Rozsáhlá úrodná území s vyspělou technikou obdělávání

• Kvalitní byrokratický aparát schopný výkonného řízení společnosti (Čína)

=> Prosadily se tedy evropské státy

• - větší „drzost“ – dravost, větší ochota riskovat – také soutěživost jednotlivých evropských aktérů – snaha předstihnout konkurenci – Španělsko, Anglie, Francie, Portugalsko, Holandsko, popř. Rakousko

• v Evropě začíná renesance – návrat k antice – a také Římu – a především – myšlenková strnulost a dogmatismus středověku je vystřídána otevřeností novým myšlenkám, která pak pozitivně ovlivňují vývoj evropské vědy a techniky (heliocentrismus, astronomie, umění)

• Nová vlna technických inovací – kompas, nové lodě, námořní dělostřelectvo apod.

• Evropa dokázala (přes nemalé potíže) vybudovat funkční otevřený systém, který umožňuje inovaci, změnu a přizpůsobení se novým poznatkům, resp. změnám prostředí – lepší schopnost adaptace – na rozdíl od svých konkurentů (v té době zjm. Čína nebo muslimský svět – rigidní myšlenkové systémy, založené především na tradici) – pluralitní systém – existuje více náboženství, více států, více pravd – cesta k demokracii

• V konečné fázi bojují o moc nad světem již jen evropské státy mezi sebou – hledání hegemona (držitel moci)

HEGEMON

• Vlastník nebo vynálezce komunikační technologie a informací vládne světu – Velká Británie hegemon nejpozději od 18. století – její loďstvo největší na světě

• USA s nástupem elektronických médií – televize, a zjm. Internet

• Obě země si ve své době udržovaly vysoký technologický (a také vojenský) náskok před zbytkem světa

• K vládnutí nad světem nestačí jen vojenská síla (Napoleon, Hitler, SSSR) – základním předpokladem je technologický náskok a ekonomická výkonnost (plus vojenská síla a ochota ji použít – EU) a také vůle být hegemonem – USA mezi válkami

2. Vlna globalizace

• Leadrem je VELKÁ BRITÁNIE

• Největší koloniální impérium na světě

• Největší loďstvo – obchodní i vojenské

• Ale především – technologicky nejpokročilejší země světa

• Jednička v procesu Průmyslová revoluce – využití parního stroje – doprava, všechny druhy výroby – textil, nástup strojové, tj. masové! výroby – Británie – dílna světa

• Teprve v 18. století vyrábí Evropa víc železa než Čína – teprve od té doby definitivně centrem

• Nejradikálnější změna evropské společnosti

• Urbanizace – lidé se stěhují do měst

• Ústup zemědělství – hl. zdroj obživy a ekonomiky je průmysl

• Pokles úmrtnosti – demografická revoluce atd.

• Nástup demokracie, liberalismus, socialismus, konz. – pravice – levice

• Výrazná mobilita lidí – daná jak technicky – doprava – tak především politicky – lidé se mohou stěhovat a rozhodovat sami o sobě

• Vedle průmyslové revoluce proběhly na přelomu 18. 19. století politické revoluce (Francouzská, USA atp.), které uzákonily lidská a občanská práva pro všechny – ne jen pro vyvolené

• Všechny sociální skupiny tak postupně vstupují do politiky – veřejné mínění, všeobecné volební právo – masová politika

• Evropa ovládá většinu světa – technologickou a ekonomickou dominanci Velké Británie ale střídají noví hráči – USA a Německo

• Přesto ještě na konci 19. st. ovládá Británie 25% světa, světové souše plus moře

• V druhé polovině 19. st. lze svět pohodlně obeplout díky umělým průplavům – Suez a Panama

• USA a Německo Británii předstihly ještě před první sv. válkou – ovládly nové obory – elektro, chemie

• První sv. válka – „občanská válka Evropy“ hl. výsledek – Evropa začíná ztrácet svou dominanci a kolonie

• Noví hráči – SSSR a Japonsko, nové státy – ČSR, Polsko, Pobaltské

• Snaha o nový světový pořádek – ne už velmoci, ale mezinárodní organizace na základě rovnosti

• Vzniká Společnost národů

• Iluze – chybí mocenský garant systému – USA se po válce stáhly a ovlivňují svět jen ekonomicky – půjčky a investice

• 1929-1934 – Velká hospodářská krize –navlas stejná jako ta současná – přišla z USA, cena akcií byla uměle nadhodnocena – krach – pokles výroby o 30-50%, masová nezaměstnanost, stahování kapitálu ze světa zpět – rozšíření po celém světě – neschopnost světových demokracií efektivně řešit - ideální prostředí pro totalitní ideologie – fašismus a komunismus – jediný nezasažený stát byl SSSR

• Po druhé světové válce systém dvou hegemonů, resp. jimi řízených bloků – USA a SSSR – boj mezi nimi – hledání rovnováhy

• Bipolární systém

• Německo a Japonsko – původně ambice na světovou vládu a její rozdělení – po porážce politicky nevýznamné – zaměřily se na budování své ekonomické síly

• Poražené byly i evropské koloniální mocnosti – Británie, Francie atd. – ztráta politického významu

• Hrozba SSSR a snaha o udržení se na „politickém výsluní“ vedla v Evropě k nástupu integrace – nejvýznamnější ES, dnes EU – nejúspěšnější mezinárodní organizace všech dob – Evropě se podařilo obnovit svůj ekonom. potenciál – jen částečně politický

• Západ ekonomicky i politicky efektivnější

• Východ silnější jen vojensky – NESTAČÍ

• 1989/1991 – konec východního bloku a rozpad SSSR – konec bipolárního světa

• Naděje na vznik globální celosvětové vlády v čele s OSN (vznik v r. 45), rovnost národů a zlepšení situace v rozvojovém světě

• Skutečnost? Vznik unilaterálního systému – dominance jednoho státu USA světový hegemon a garant svět. pořádku

Navěky?

• Zdá se, že ne – zkušenost – role hegemona je vždy dočasná

• Slabost USA se ukázala při vypuknutí hypoteční krize, která málem zlikvidovala celou americkou ekonomiku, USA - obrovský schodek zahraničního obchodu ale i vysoké investice vysoký podíl produktů a služeb s vysokou přidanou hodnotou a vysoké technologické úrovně

• Kdo na jejich místo?

• Největší pravděpodobnost Čína

• Ta je dnes největším „bankéřem“ USA vlastní velkou část amerických státních dluhopisů, čímž úvěruje svůj vlastní export

• Podle zprávy CIA může Čína ekonomicky předstihnout USA již v roce 2025

• Čína skoro po 150 letech vystřídala Spojené státy v roli největší světové ekonomiky. MMF odhaduje, že její hrubý domácí produkt letos bude 17,6 bilionu dolarů, zatímco americký o dvě desetiny méně. Přitom ještě na počátku tisíciletí Američané produkovali třikrát víc než Číňané.

• Není ale nejbohatší. Čína bude mít vyšší HDP než USA, má ale také čtyřikrát více obyvatel – ve výkonu na jedince tak za Amerikou značně zaostává. Ceny jsou sice v Číně nižší, plat průměrného Číňana je ale nesrovnatelně menší než plat průměrného Američana. Zatímco třeba auto je v Americe věcí běžné spotřeby, v Číně si ho stále mohou dovolit jen bohatí lidé - o rodinném domě nemluvě.

• I evropská zkušenost svědčí o tom, že hospodářský růst pokaždé předznamenal zrod světové mocnosti. Spojené státy se pozici největší ekonomiky světa těší už od roku 1872, kdy předehnaly Velkou Británii. Většina analytiků ještě loni předpovídala, že Čína sesadí USA až v roce 2019.

ZEMĚ ZÁPADU VS. BRICS

Jedná se nejen o západní Evropu, ale i státy mimo ni, všude tam, kde měla západoevropská civilizace rozhodující vliv.

Tmavě modrá – země západu

BRICS

BRICS je zkratkovité (akronymní) označení společného hospodářského uskupení Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky. Byl poprvé použit Jimem O'Neillem z investiční banky Goldman Sachs v roce 2001; tehdy ještě jako BRIC – Jižní Afrika přistoupila k uskupení v prosinci 2010 a formálně byla uvedena v členství 18. února 2011. Podle názoru banky se mají tyto ekonomiky v roce 2050 vzhledem ke svému rychlému růstu stát dominantními ekonomikami světa.

HDP Brazílie meziročně už dva kvartály klesá, o Rusku se hovoří jako o největším kandidátovi na hluboký propad v roce 2015. Dosavadní lídr skupiny BRIC, Čína, stále vykazuje vysoké míry růstu, na záda mu ale dýchá největší jižní soused - Indie. Podle aktuálního výhledu Mezinárodního měnového fondu by míra růstu HDP v Indii měla překonat tu čínskou již v roce 2016. To se nestalo už hezkou řádku let. Čína se navzdory rychlému růstu potýká s řadou problémů. Mezi jinými lze zmínit například vysokou míru korupce ve firemním sektoru a velkou míru zaúvěrování, vláda se navíc snaží o přeorientování ekonomiky z vývozního průmyslového obra více na domácí spotřebu. Základnu k tomu má nepochybně dostatečnou. Co do počtu obyvatel má ale Indie obdobný potenciál. Dýchavičnou ekonomiku z posledních let by měla podle analytiků v dalších letech podpořit snaha politiků. Výhled MMF se bude ještě několikrát měnit a realita může být ještě úplně jiná, nicméně když se mluví o nejvíce "žhavém" trhu v rámci BRIC, ekonomové stále častěji ukazují právě na Indii.

Čína

• Rizika čínské dominance

1. zahraniční konflikty – s regionálním rivalem Indií; rovněž velmi rychlý růst, rovněž vlastník jaderných zbraní – vojenské i obchodní střety o podíl na trhu

• se sousedy - Tchajwan, Jižní Korea, Malajsie, Filipíny, Vietnam spory o území a ostrovy v Jihočínském moři klíčový strategický význam - dovoz surovin (ropy)

• - Se světem – podpora nebezpečných režimů v Africe – Súdán, Nigérie; Severní Korea – podpora světové nestability, střety se zájmy jiných velmocí (USA, Rusko, Japonsko) – politické i ekonomické

2. vnitřní konflikty – Tibet, pronásledování křesťanů (200 mil.) a dalších náboženských skupin, spory většinových Číňanů a nečínských národností, které Peking často neuznává, nedořešený problém města versus venkov – nerovnoměrný ekonomický růst, venkov doplácí na industrializaci – úbytek lidí, narušení tradičních struktur, včetně rodin, problém jednoho dítěte a převahy chlapců

3. sociální problémy – nedodržování lidských práv, včetně práva na spravedlivou mzdu – novodobé otrokářství, sociální konflikty velké nebezpečí versus čínský nacionalismus – děláme to pro Čínu, velké ekologické problémy – exhalace, časté povodně s masovými dopady – kratší délka dožití, špatná lékařská péče atp. Na druhou stranu roste životní úroveň lidí

• Hlavním problémem Číny v jejích dějinách

• Trvají už 5000 let – nejstarší stát

• Napětí mezi centrem a periferiemi, resp. budování centralizovaného státu versus snahy provincií o jeho dezintegraci

• Proto Čína tak nervózně reaguje na jakýkoliv náznak ohrožení své integrity – Tibet, Tchaj-wan

• To jsou návody pro Západ nutnost podpory takových procesů

• ČLR má dlouholeté územní nebo hraniční spory s Tchaj – Wanem a dalšími sousedy – Japonskem, Indií, Tádžikistánem a KLDR. Dále vede spor o Spratlyovy ostrovy s Malajsií, Filipínami, Tchaj-wanem, Vietnamem a Brunejí, spor o souostroví Senkaku/Tiao-jü s Japonskem a s Tchaj-wanem a spor o námořní hranici s Vietnamem v Tonkinském zálivu. Paracelské ostrovy jsou obsazené ČLR, ale nárokovány Vietnamem a Tchaj-wanem. Dalšími problematickými oblastmi jsou Prataské ostrovy a souostroví Čung-ša.

• Čínská lidová republika rovněž čelí separatistickým hnutím v Tibetu a Ujgurské autonomní oblasti.

Čínská ekonomická krize

• Mark Hart - Manager amerického hedgeového fondu, který vydělal na sázku na kolaps amerického trhu s suprime hypotékami a evropské dluhové krizi

• Založil China Oportunity Master Fund, který počítá s rychlým pádem Číny (zdroj aktualne.cz – Karel Toman) --> Čína je v !poslední fázi enormní úvěrové bubliny

Důvody?

• Čína spotřebovala údajně jen 65% vyprodukovaného cementu za 5 let, aniž by zbytek někam vyvezla

• Produkuje ví oceli než 7 dalších největších výrobců dohromady

• Dnes má 200 miliónů tun nadbytečných zásob – víc než je loňská produkce EU a Japonska dohromady

• Čína má 3,3 miliard metrů čtverečních nevyužité zastavěné plochy. Přesto se staví 200 miliónů čtverečních nových staveb každý rok a průměrný poměr ceny nemovitosti k ročnímu nájmu (price-to rent ratio) činí v 8 největších čínských městech 39,4násobku (V USA před krizí to bylo jen 22,8 násobku)

• Tedy – dům v těchto městech se zaplatí nájmem až za 40 let

• „Pro nedostatek jiných investičních příležitostí investovaly čínské společnosti, domácnosti a místní vlády nadbytečnou likviditu do trhu s nemovitostmi, což vyhnalo jejich ceny do neuvěřitelných výšek“ (společnost Corriente)

• Čínské banky přitom mají obrovské peníze právě v infastrukturálních stavbách a nemovitostech, a to přes půjčky investičním společnostem

• Podobná situace v jihovýchodní Asii vedla ke krizi v letech 1997-1998

• Hart odhaduje, že až 98% kapitálu čínských bank mohou tvořit ta „toxické“ úvěry

• Podle společnosti Corriente vládní dluh ČLR dosahuje závratných 107% HDP – pětkrát víc než jsou oficiální čísla

• Podle Harta to může být až 200% HDP – 2 roky výkonu čínské ekonomiky

• „Spíše než klíčovým motorem globálního růstu (2011 cca 9,6%), se Čína stala enormním rizikem.“ – tvrdí Hart

• Prudký pokles v ekonomických datech z posledních měsíců, hrozba nedostatku kapitálu v bankovním sektoru a obavy z rychlého nárůstu úvěrů v posledních letech vedly k úvahám o stabilitě největší rozvojové ekonomiky. Mnozí mluví dokonce o možnosti, že Čía zažije něco jak své "Lehman Brothers". Šéfka MMF Christine Lagardeová minulý týden varovala před tvrdým přistáním Číny.

CENTRUM A PERIFERIE

• Už od počátku novověku se tedy vytváří světový systém - světová centra, periferie a jejich rozhraní – semiperiferie

• Centrum – mocenské, vojenské, politické, ale také TECHNOLOGICKÉ – informace z centra řídí a ovlivňují zbytek světa, centrum má technologickou převahu a vykořisťuje periferie – dováží z nich suroviny (popř. lidi), potraviny atd., zpátky exportuje hotové výrobky – Atlantická část Evropy – Británie, Francie, Belgie, Holandsko (Lucembursko), Dánsko, popř. Španělsko a Portugalsko (později vypadly)

• Později také Německo, Itálie – dnes EU, resp. Evropa (včetně Švýcarska, Norska)

• 2. světové centrum USA – ekonomicky od druhé poloviny 19. století, resp. konce, politicky od první světové, resp. Druhé světové války

• 3. jihovýchodní ASIE – historicky (a dnes opět) Čína, resp. Japonsko (plus Tchajwan, Korea…)

• Někdy se hovoří o tzv. triádě – země z těchto regionů ovládají většinu světové ekonomiky a podílí se na řízení světa – Rada bezpečnosti, G7

• G 20 - Z 20 největších nadnárodních firem světa (FORD, SHELL apod.) bylo na počátku 21. století 6 z USA, 3 z Japonska a 11 z Evropy (7 EU plus 3 Švýcarsko)

• Tyto státy a regiony jsou také největším akcionáři světové banky a MMF, které ovlivňují mezinárodní ekonomické klima

Zbytek světa je bud:

• semiperiferií (Indie, Indonésie, Jižní Amerika apod.) – současné dílny světa (částečně i Čína) – realizují technologie center - nebo

• periferií – zdroje surovin (s výjimkou ropy a plynu)

• Výjimkou je Rusko – politicky centrum (Rada bezpečnosti, G8, vývoz ropy , vlastnictví atomových zbraní – vliv) ekonomicky se ale blíží k semiperiferii

• FRUSTRACE PERIFERIE A SEMIPERIFERIE – oni mají a my ne MEZINARODNI TERORISMUS