1)Variabilní

- mění se v závislosti na objemu výkonu

- proporcionální, nadproporcionální, podproporcionální

a) lineární ( proporcionální ) - všechny náklady jednicové, zjišťují se snadno , jsou často normovány

b) progresivní ( nadproporcionální ) - vzrůst mzdových nákladů při přesčasové práci, zvyšující se spotřeba pohonných hmot při zvýšení rychlosti jízdy, administrativní náklady při nadměrné koncentraci

c) degresivní ( podproporcionální ) - náklady na opravy a udržování strojního zařízení, sledované ve vztahu k počtu zhotovených výrobků, spotřeba el. energie, zahrnující paušál a hodinovou spotřební sazbu, mzdové náklady při časové mzdě jestliže objem výroby závisí na pracovní zručnosti

d) degresivně - progresivní ( smíšené )

- např. všechny náklady jednicové, náklady na opravu a údržbu vyvolané provozem, elektrická energie, mzdové náklady, spotřeba PHM, ...

2)Fixní

- zůstávají neměnné i při změnách v určitém intervalu prováděných výkonů či využití kapacity

- umrtvené fixní náklady: N spojené s investičním rozhodnutím => odpisy fixních aktiv

- vyhnutelné fixní náklady: lze je při zřetelném snížení kapacit omezit => časové mzdy mistrů, topení hal

Užití:

• tvorba variantně sestaveného systému podnikových plánů

• kalkulace N výkonů – kde tvoří základ tzv. dynamické kalkulace

• rozpočtování režie na principu flexibilních rozpočtů

Průměrné náklady

• průměrníéfixní náklad = fixní náklady dělené počtem jednotek produkce

• průměrné variabilní náklady = variabilní náklady dělené počtem vyráběných jednotek

Mezní náklady = změna celkových nákladů vyvolaná tím, že firma zvětšila/zmenšila rozsah výrobu o jednotku

B)Relevantní a irelevantní náklady

C)Skutečné a oportunitní ( alternativní )

ČLENĚNÍ NÁKLADŮ V MUC

Podle závislosti na změnách v objemu výroby: rozlisujeme náklady fixní a variabilní.

Manažeři využívají oportunitních( alternativních ), relevantních, explicitních a implicitních.

a) Oportunitní (alternativní) náklad je částka peněz (ušlý výnos), která́ je ztracena, když zdroj (práce a kapitál) nejsou použity na nejlepší ušlou alternativu.

b) Explicitní náklady jsou ty náklady, které podnik platí (mají formu peněžních výdajů) za koupené výrobní zdroje, nájemné, za použití cizího kapitálu atd.

c) Implicitní náklady nemají formu peněžních výdajů a jsou tudíž obtížně vyčíslitelné. K jejich měření používáme oportunitních nákladů. Např. implicitní náklad je mzda, kterou by podnikatel obdržel při jiném zaměstnání nebo úroky, které by získal z investování svého kapitálu do jiné akce.

d) Relevantní náklady jsou náklady, které ovlivňují určité rozhodnutí, protože se v závislosti na něm změní. Ostatní náklady jsou pro dané rozhodnutí irelevantní, změna variant nemění jejich výsledek.

e) Irelevantní náklady - náklady, které se nezmění v závislosti na daném rozhodnutí.

f) Utopené náklady (Sunk cost) – náklady, které́ jsou navždy ztraceny, protože jsme nevyužily nejlepší́ možné́ řešení.

Ostatní náklady

- náklady obětované příležitosti (vzdáme se nějaké činnosti ve prospěch jiné)

- daňově neuznatelné (výdaje na ne/hmotný majetek, reprezentaci, podíl na zisku, penále, pokuty, SP a ZP OSVČ, odvod DPH)

- daňově uznatelné (výdaje podnikatele) mzdy, pojistné, provozní náklady, nákup mat., zboží, náklady na cesty, nájemné, škody, odpisy)

BOD ZVRATU

Bod zvratu (kritický bod) projektu chápeme jako hodnotu určitého rizikového faktoru ovlivňujícího hospodářské výsledky, při které tento projekt dosahuje určité hraniční hodnoty zvoleného ekonomického kritéria. Bod zvratu je významnou charakteristikou odolnosti projektu vůči změnám těch faktorů, pomocí kterých je bod zvratu konstruován. Čím je bod zvratu vyšší, tím je projekt méně odolný vzhledem k poklesu poptávky i následnému poklesu produkce, neboť se rychleji dostává do ztráty.

Podle druhu výroby rozdělujeme bod zvratu na:

• Homogenní – výstupem analýzy bodu zvratu je zjištění, jaký objem výroby a prodeje musí být realizován, abychom se nedostali do ztráty. Musím vyrobit takové množství výrobků, aby mi rozdíl ceny celkových a variabilních nákladů pokryl celé fixní náklady, výsledek je v kusech. Výpočet je následující:

  • Q₀ =

• Nehomogenní – výstupem této analýzy je zjištění, jakých tržeb musíme za celý podnik dosáhnout, abychom se nedostali do ztráty. Výpočtem dostaneme bod zvratu vyjádřen v penězích:

  • Q₀ =

Vysvětlení zkratek:

• Q₀ = bod zvratu,

• FN = fixní náklady,

• C = cena,

• vj = jednotkové variabilní náklady,

• v* = průměrné variabilní náklady připadající na jednu korunu objemu produkce.

GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ BODU ZVRATU