Výkaz zisků a ztrát

Výkaz zisků a ztrát (Income statement) označován také jako výsledovka, je pojem, který označuje finanční výkaz zachycující vztahy mezi výnosy podniku za určité období a náklady potřebnými na jejich vytvoření. Výkaz informuje o tom, jak úspěšný podnik ve sledovaném období byl, jakého dosáhl hospodářského výsledku.

Protože výnosy jsou souhrnem peněžních prostředků, které podnik získá ze všech svých činností, a náklady znamenají vyjádření peněžní hodnoty účelně vynaložené v daném období k získání výnosů, výsledný čistý zisk zobrazuje účetní stav, nikoliv skutečné hotovostní toky.

Funkce VZZ spočívá zejména v měření výsledků hospodaření. Převažují-li výnosy nad náklady, hospodařila firma se ziskem, v opačném případě, když náklady firmy jsou v daném období vyšší než její výnosy, je výsledkem hospodaření ztráta. Výsledek hospodaření se vykazuje také v rozvaze jako součást vlastního kapitálu.

Použití výsledovky v praxi: Výsledovka s rozvahou a s doplňující přílohou tvoří roční závěrku. Podniky s majetkovou účastní (20%) v jiné společnosti sestavují tzv. konsolidovanou účetní závěrku.

Struktura výkazu zisků a ztráty

V současné době je v ČR úprava výkazu zisku a ztráty založená na zjednodušeném druhovém členění nákladů. Náklady a výnosy jsou uspořádány do určitých oblastí tvořících podnikatelskou aktivitu. Jde o oblasti
provozní, finanční a mimořádné činnosti.

V ČR má výkaz zisku a ztráty stupňovitý způsob uspořádání, který zjišťuje výsledek hospodaření odděleně za jednotlivé (provozní, finanční, mimořádné) činnosti.

Provozní výsledek hospodaření zahrnuje ty účetní případy, které souvisí s pravidelně se opakující podnikovou činností, do provozních nákladů patří např. spotřeba materiálu, energie, odpisy, mzdové náklady, náklady na sociální zabezpečení, daně a poplatky, tvorba rezerv apod.

Finanční výsledek hospodaření je výsledek, který souvisí se způsobem financování a s finančními operacemi uskutečněnými ve sledovaném období. Do finanční činnosti se řadí například úroky, placené úroky jsou v nákladech a přijaté úroky jsou výnosovou položkou.

Výsledek hospodaření za běžnou činnost je součtem provozního a finančního výsledku hospodaření, snížený o daň z příjmu za běžnou činnost. Transformace účetního výsledku hospodaření na daňový základ se provádí na základě ustanovení zákona o daních z příjmu.

Mimořádný výsledek hospodaření je výsledek, kterého je dosaženo z nepravidelných, neočekávaných operací podniku. Vzniká v důsledku změn způsobu oceňování majetku, mank a škod, přebytků majetku finančních účtů a finančních investic, apod. Mimořádný výsledek hospodaření se určí jako rozdíl mezi mimořádnými výnosy a mimořádnými náklady a zdaní se sazbou daně z příjmu.

Výsledek hospodaření za účetní období je součtem výsledku hospodaření za běžnou činnost a mimořádného výsledku hospodaření.

CASH FLOW

CF charakterizujeme jako pohyb peněžních prostředků podniku (přírůstky, úbytky) za určité období v souvislosti s jejich ekonomickou činností. CF není možné ztotožňovat se stavem peněžních prostředků, jak je zachycen v rozvaze k určitému okamžiku. CF charakterizuje změnu stavu peněžních prostředků za určité období.

CF a zisk představují dvě kategorie, se kterými pracuje podnikový management denně. Výsledek hospodaření (zisk nebo ztráta) vzniká jako rozdíl mezi výnosy a náklady podniku za určité období. Zisk a stav peněžních prostředků se v reálu sobě obvykle nerovnají. Tato nerovnost je dána z důvodu časového(výnosy a příjmy vyjadřují pohledávky, náklady a výdaje závazky) a obsahového (náklady nejsou výdaje a výnosy nejsou příjmy) nesouladu mezi náklady a výdaji a mezi příjmy a výnosy. V míře, jak se odchylují příjmy od výnosů a výdaje od nákladů, se odlišuje i velikost cash-flow od zisku.

Cash flow můžeme rozlišit dle základních činností:

- Provozní činnosti - všechny peněžní toky, které vyplývají z hlavní podnikové činnosti.

- Investičních činností - jsou druhou úrovní výkazu cash flow, počítá se pořízení a prodej hmotného a nehmotného majetku, dále poskytování dlouhodobých půjček a přijímání jejich splátek.

- Finanční činnosti - zahrnují finanční toky ovlivňující velikost jmění jednotky, přijaté půjčky nebo úvěry zabezpečující navýšení vlastního kapitálu.

Když se sečtou všechny tři oblasti (provozní, investiční a finanční činnosti), tak je vypočítán celkový čistý finanční tok. Správný výsledek se musí rovnat stavu hotovosti v pokladnách a na bankovních účtech.

Členění podle činností umožňuje uživatelům přehledu o peněžních tocích vyhodnocovat váhu jednotlivých činností na celkovou finanční situaci podniku a hodnotit vzájemné vazby mezi jednotlivými činnostmi – provozní, investiční, finanční činnost.

Cash flow z provozní činnosti – je odrazem aktivit ovlivňujících tvorbu čistého zisku. Patří sem zejména příjmy z prodeje výrobků, zboží a služeb, popř. přijaté zálohy od odběratelů; mezi provozní výdaje řadíme zejména výdaje dodavatelům za materiál, zboží a služby aj.

Cash flow z provozní činnosti lze zjednodušeně vyjádřit jako
čistý zisk + odpisy + změna pracovního kapitálu, kde pracovní kapitál představuje položky oběžných aktiv a krátkodobých závazků.

Cash flow z investiční činnosti - zde jsou raženy peněžní příjmy a výdaje související s pořízením a vyražením dlouhodobého hmotného, nehmotného majetku a dlouhodobého finančního majetku. Patří zde také poskytování úvěrů, půjček a výpomocí spřízněným osobám, firmám.

Cash flow z finanční činnosti – jsou takové příjmy a výdaje, které mají za následek změnu velikosti vlastního kapitálu (příjmy z upsání základního kapitálu, peněžní dary a dotace) a dlouhodobých popřípadě i krátkodobých zdrojů.

Cash-flow celkem

= CF z provozní činnosti + CF z investiční činnosti + CF z finanční činnosti.

Cash-flow představuje:

-  z dynamického hlediska příliv a odliv peněz podnikatele v rámci 
určitého období, 


-  ze statického (k určitému okamžiku) představuje výsledek přílivu a odlivu peníz, který se jeví jako rozdíl mezi příjmy a výdaji podnikatele za určité období. Znamená stav reálných peněz (hotovostních i bezhotovostních) k určitému okamžiku. 


Význam výkazu cash-flow spočívá především v tom, že umožňuje získat přehled o: 


• finančních a investičních procesech v příslušném účetním období, 


• finanční situaci podniku (o změnách ve finanční situaci podniku se 
zaměřením na likviditu podniku), 


• finančních zdrojích z vlastní činnosti a cizích zdrojích, 


• změně stavu peněžních prostředků jako ukazatele, který vyjadřuje 
likviditu podniku. 


Cash-flow se využívá k analýze příčin změn stavu peněžních prostředků, při krátkodobém a dlouhodobém plánování, k posuzování finanční stability podniku, k hodnocení efektivnosti podnikových investic pro vyjádření celkových peněžních příjmů a výdajů spojených s realizací a fungováním investic. 


Využití pojmu cash flow v praxi: Cash flow se vykazuje v přehledu o peněžních tocích jako součást účetní závěrky. Je důležitý pro řízení likvidity.

STRUKTURA CASH FLOW

Smyslem přehledu o peněžních tocích (výkazu cash-flow) je vysvětlit změny peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů daného podniku za určité období. Účetní jednotka si může zvolit metodu zpracování výkazu cash-flow, obsahovou náplň peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů.

Peněžní toky (cash-flow) představují přírůstky a úbytky peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů.

Peněžní prostředky jsou peníze v hotovosti včetně̌ cenin, peněžní prostředky na účtech (včetně případného pasivního zůstatku běžného účtu) a peníze na cestě.

Peněžní ekvivalenty zahrnují krátkodobý likvidní majetek, který je snadno a pohotově směnitelný za předem známou částku peněžních prostředků a u tohoto majetku se nepředpokládají významné změny hodnoty v čase (např. dlouhodobé peněžní úložky s nejvýše tříměsíční výpovědní lhůtou, likvidní a obchodovatelné cenné papíry, pohledávky splatné do 3 měsíců).

METODY SESTAVENÍ CF

Při sestavování výkazu cash-flow se lze setkat s různými podobami tohoto výkazu, jež se liší formou, technikou sestavení a obsahovým vymezením.

Při vykazování cash-flow se používají dvě metody:


1) přímá metoda - představuje skutečné sledování příjmů a výdajů v

souvislosti s jednotlivými hospodářskými operacemi,


2) nepřímá metoda - spočívá v transformaci výsledku hospodaření do pohybu peněžních prostředků, který se dále upravuje o nepeněžní operace, změny majetku a zdrojů krytí v souvislosti s jednotlivými podnikovými činnostmi.

Pro každou metodu lze použít dva základní způsoby sestavení výkazu cash- flow:

1. bilanční způsob - dává přehledné a oddělené vykazování zdrojů a užití peněžních prostředků,

2. sloupcový způsob (retrográdní) - vyjadřuje salda toků z provozní, investiční, finanční činnosti, které vedou k lepší vypovídací schopnosti výkazu o finanční situaci

podniku.

NEPŘÍMÁ METODA sestavení výkazu cash-flow je výhodnější a mnohem

přehlednější. Využívá se především pro rozborové účely.

Základním zdrojem informací pro získání vstupních údajů pro výpočet a sestavení výkazu cash-flow nepřímou metodou je rozvaha a výkaz zisku a ztráty za účetní období. Z rozvahy je nutno vyčíst změny stavu aktiv (majetkové struktury) a pasiv (kapitálové struktury). Následující tabulka uvádí co lze obecně považovat za příjem nebo výdaj.

Cash-flow se člení podle základních aktivit podniku na CF z provozní, investiční a finanční činnosti. Schéma nepřímé metody výpočtu cash-flow je uvedeno v následující tabulce.

Správnost výpočtu celkového cash flow ověříme porovnáním se změnou stavu peněžních prostředků (údaj, který nalezneme v rozvaze). Při správném
 výpočtu se pak celkové cash flow musí rovnat změně stavu peněžních
prostředků.

VH z provozní činnosti > 0 a CF z provozní činnosti > 0

nejlepší varianta, jaká může nastat, dá se předpokládat, že firma vhodně hospodaří se svěřenými finančními prostředky

VH z provozní činnosti > 0 a CF z provozní činnosti < 0

Firma neinkasuje dostatečně rychle finanční prostředky, může mít v takovéto situaci problémy se zajištěním dostatečného množství finančních prostředků pro běžný chod podniku

VH z provozní činnosti < 0 a CF z provozní činnosti > 0

Situace naznačuje neschopnost managementu dostatečným způsobem zhodnocovat vložený kapitál a signalizuje to také budoucí možné problémy v hospodaření firmy.

Následuje neochota investorů vstupovat do firmy, které nezajistí zhodnocení finančních prostředků

VH z provozní činnosti < 0 a CF z provozní činnosti < 0

Tato situace je nejnepříznivější, oba výkazy signalizují problémy v hospodářské situaci podniku. Z dlouhodobého hlediska je tato firma neudržitelná.