Druhy civilního procesu, zásady soudních řízení.

Pojem

• Základním pramenem právní úpravy civilního soudního procesu je Občanský soudní řád

  • Upravuje postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení a právní vztahy, které v důsledku toho vznikají

• Dalším pramenem je 4. hlava Ústavy ČR + 5. hlava Listiny základních práv a svobod, Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, nařízení ES

Druhy

• Řízení nalézací

  • Soud zjišťuje, co je právem a co je povinností; vydává o tom autoritativní rozhodnutí, které lze vykonat pomocí řízení vykonávacího

    • Sporné - spor mezi účastníky o existenci či neexistenci vzájemných práv a povinností (žaloby o náhradu škody)

    • Nesporné - cílem je úprava určitých právních vztahů ve veřejném zájmu (řízení ve věcech péče o nezletilé dítě, řízení opatrovnické, řízení o prohlášení za mrtvého)

• Řízení exekuční – dochází k realizaci toho, co bylo jako právo v konkrétním případě v nalézacím řízení soudem stanoveno

• Řízení konkurzní a vyrovnací

• Řízení rozhodčí – upravuje rozhodování majetkových sporů

Zásady soudních řízení

• Zásada rovnosti účastníků – strany mají před soudem rovná práva

• Zásada dispoziční - procesní iniciativa je dána do rukou účastníků, kteří během soudního řízení činí procesní úkony

• Zásada oficiality - výjimečně v řízení nesporném, průběh celého řízení určuje a řídí výhradně soud

• Zásada projednací – povinnost účastníků poskytnout soudu potřebné údaje

• Zásada vyhledávací (vyšetřovací) -pouze v řízení nesporném, soud je povinen učinit vlastní vhodná opatření, která mu usnadní zjištění skutkového stavu v dané věci, a vyhledat k tomu potřebné důkazy

• Zásada volného hodnocení důkazů - soud hodnotí důkazy, podle svého vnitřního přesvědčení

• Zásada veřejnosti, ústnosti a přímosti - řízení je veřejné, vše probíhá ústně, soud je při jednání v přímém kontaktu s účastníky

• Zásada jednotnosti řízení

• Zásada rychlosti a hospodárnosti-důraz na efektivnost jednání, aby byla věc co nejrychleji projednána a rozhodnuta

• Zásada formální (procesní) pravdy a materiální pravdy

  • Formální – soud rozhoduje v konkrétním řízení podle tvrzení, skutečností a důkazů, které mu poskytli účastníci řízení a které v řízení vyšly najevo

  • Materiální - procesní odpovědnost za zjištění skutečné pravdy nese soud; soud má povinnost dobrat se pravdy a musí sám pravdu vyšetřit)

20. Právní odpovědnost, předpoklady vzniku, funkce, druhy právní odpovědnosti, základy trestní odpovědnosti.

Pojem

• = nutnost nést důsledky za nějaké jednání nebo opominutí

• Rozsah a meze právní odpovědnosti stanovují zákony v souladu s ústavním pořádkem a Listinou základních práv a svobod

  • Retrospektivní odpovědnost – odpovědnost za něco, co se už stalo (právní, trestní)

  • Aktivní (prospektivní) odpovědnost – odpovědnost za budoucí jednání

Předpoklady vzniku právní odpovědnosti

• Právní odpovědnost vzniká jen tehdy, jsou-li splněny právními normami stanovené předpoklady

  • Objektivní

    • Protiprávní jednání nebo protiprávní stav

    • Existence negativního důsledku protiprávního jednání (újma)

    • Příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním a újmou

  • Subjektivní

    • Všechny předpoklady objektivní odpovědnosti

    • Zavinění – úmyslné, nedbalostní

Funkce právní odpovědnosti

• Preventivní – předcházení porušení práva

• Reparační – odstranění újmy tomu, komu byla protiprávním jednáním nebo stavem způsobena

  • Sankční povinnost – náhrada vzniklé újmy, kompenzace

  • Satisfakční povinnost – poskytnutí zadostiučinění (veřejná omluva)

• Represivní – postih odpovědného subjektu

Druhy právní odpovědnosti

• Podle charakteru společenských vztahů, k jejichž ochraně slouží

  • Trestní, správní, občanskoprávní, pracovněprávní

• Podle předpokladů jejího vzniku

  • Subjektivní odpovědnost

    • Musí být splněny všechny předpoklady objektivního předpokladu a navíc zavinění

  • Objektivní odpovědnost

    • k jejímu vzniku stačí objektivní předpoklady (odpovědnost za vady a prodlení)

• Podle toho, kdo nese nepříznivé právní následky

  • Vlastní – následky nese ten, kdo porušil právní povinnost

  • Cizí – následky nese někdo jiný než ten, kdo se provinil nebo je nesou oba dohromady (osoby nezletilé)

• Závazková a mimozávazková

  • Podle toho, zda povinnost, která byla protiprávním jednáním porušená, byla součástí závazkového vztahu, nebo ne

Základy trestní odpovědnosti

• Odpovědnost za trestné činy; jejich spáchání je právní skutečností zakládající odpovědnostní vztah (trestněprávní vztah) mezi subjektem trestní odpovědnosti (pachatelem) a státem; podstatou je povinnost podrobit se trestu

• Skutková podstata trestného činu

  • Objekt – společenské zájmy, kterých se trestný čin dotýká, poškozuje je nebo ohrožuje

  • Objektivní stránka – skládá se z protiprávního jednání pachatele, následku a příčinného vztahu mezi a) a b)

  • Subjekt – fyzická osoba starší 15 let, která je v době činu příčetná

  • Subjektivní stránka – míra zavinění