4. Hlavní makroekonomické směry – stručně charakterizuje – keynesiánství - co je podstatou jejich učení, kdy, představitelé, kritika

• všeobecná víra, že hlavní neoklasický proud je ten pravý nástroj, s pomocí kterého lze vysvětlit většinu hospodářských jevů

• v průběhu 20. let v ekonomii první trhliny

  • nezaměstnanost v Anglii více jak 10 % - i přesto, že země dosahovala hospodářského růstu

  • velká hospodářská krize (1929 – 1933) – vysmívání neviditelné ruce trhu

• vysvětlení problémů v knize „Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz (J. M. Keynes)

  • start keynesiánské revoluce ekonomického myšlení a přístupu k hospodářským problémům

  • uplatnění makroekonomického přístupu

• protipól klasické a neoklasické ekonomie

5. Hlavní makroekonomické směry – stručně charakterizuje - monetarismus - co je podstatou jejich učení, kdy, představitelé, kritika

• proud liberálního myšlení

• sám sebe reprezentuje jako alternativu keynesovské analýzy

• při objasňování inflace vymezuje zvláštní postavení penězům, měnové politice a kolísání množství peněz

• „Inflace je vždy a všude monetárním fenoménem a není možno s ní bojovat bez restriktivní peněžní politiky“

• „Bezprostřední příčinou inflace je vždy příliš rychlý přírůstek peněžní zásoby ve srovnání s růstem výroby“

• monetaristé požadují regulaci poskytování úvěrů pomocí úrokových sazeb (nikoliv administrativně)

• představitelé: Milton Friedman

• „Chicago Boys“ – stoupenci M. Friedmana

6. Základní vztahy mezi makroekonomickými ukazateli (magický čtyřúhelník, Phillipsova křivka, Okunův zákon) Magický čtyřúhelník (n. Kaldor)

• grafické znázornění konfliktnosti čtyř úkolů, které jsou předmětem hospodářské politiky

• střed čtyřúhelníku odpovídá nejhorší situaci (čím menší plocha, tím horší ekonomika)

Philipsova křivka

• v neoklasické teorii se mzdy a ceny přizpůsobují okamžitě změnám v agregátní poptávce, trh práce se okamžitě přizpůsobuje a je dosahováno plné zaměstnanosti (pokud dochází k nezaměstnanosti, tak jen k dobrovolné), mzdy jsou ovlivňovány produktivitou práce

• ve skutečnosti se mzdy a ceny přizpůsobují jen pozvolna (=> v krátkém období nezaměstnanost není na úrovni přirozené míry), produkce a nezaměstnanost se mění se změnami v agregátní poptávce

  • krátkodobá agregátní nabídka má kladnou derivaci

  • dlouhodobá agregátní nabídka je vertikální

  • míra nezaměstnanosti na přirozené úrovni

• na rozdíl od neoklasického modelu, je v reálné ekonomice v krátkém období

  • inverzní vzájemný vztah mezi mírou změny nominálních mezd a mírou nezaměstnanosti při změně v agregátní poptávce

  • výrazná fluktuace nezaměstnanosti a v některých obdobích se skutečná míra nezaměstnanosti značně odchyluje od přirozené míry nezaměstnanosti

• existuje vzájemný vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou změny peněžních mzdových sazeb

• vlastnosti

  • negativní sklon

  • na svislé ose je měřena mzdová inflace

  • na vodorovné ose je měřena míra nezaměstnanosti „u“

  • protíná vodorovnou osu „u“ v bodě „u*“, kdy mzdová inflace je nulová

• čím nižší je míra nezaměstnanosti, tím vyšší je míra růstu mezd

• z křivky vyplývá

  • mzdy rostou, když „u < u*“

  • mzdy klesají, když „u > u*“

  • mzdy nerostou, když „u = u*“

• modifikovaná Philipsova křivka

  • vyjadřuje inverzní vztah mezi mírou růstu inflace „ “ (cenové hladiny) a mírou nezaměstnanosti „u“

• rozšíření Philipsovy křivky

  • peněžní iluze = pracovníci přizpůsobují mzdové požadavky očekávané cenové úrovni a nikoliv skutečné cenové úrovni

  • akcelerační princip – spočívá v tom, že chtějí-li tvůrci hospodářské politiky udržet skutečnou míru nezaměstnanosti pod její přirozenou mírou, bude to mít za následek nepřetržité zvyšování míry inflace