Rozpočtová soustava, státní rozpočet a veřejný rozpočet, saldo a struktura rozpočtu, mandatorní a nemandatorní výdaje. Význam, schvalování.

rozpočtová soustava – soustava veřejných rozpočtů, které představují tvorbu a použití centralizovaných peněžních fondů vládou za určité období

veřejný rozpočet – peněžní fond veřejnoprávních subjektů

státní rozpočet – základ rozpočtové soustavy, finanční plán hospodaření státu

• rozpočet musí být schválen a přijat ve formě zákona

• navrhuje ho vláda a schvaluje Poslanecká sněmovna

• v ČR návrh připravuje Ministerstvo financí ČR ve spolupráci se správci kapitol, územními samosprávnými celky a státními fondy

• pokud nedojde ke schválení do začátku rozpočtového roku, hospodaří se podle rozpočtového provizoria

• účet státního rozpočtu ČR spravuje ČNB

• tvořen příjmovou a výdajovou stránkou

  • pokud příjmy vyšší než výdaje, pak je rozpočet v přebytku

  • pokud příjmy nižší než výdaje, pak je rozpočet v deficitu (schodek)

  • pokud by se příjmy rovnaly výdajům, byl by rozpočet vyrovnaný

• deficitem vzniká státní dluh

• mandatorní výdaje – stát je povinen je hradit ze zákona či na základě jiných závazků bez ohledu na výši jeho příjmů

• nemandatorní výdaje – stát je realizovat nemusí, ale může v závislosti na ekonomické situaci

nejvýznamnější příjmy

• daňové příjmy

  • přímé (vázané k určitému důchodu nebo majetku, například daň z příjmů, daň dědická, darovací, daň silniční apod.)

  • nepřímé (například DPH, daň spotřební, cla)

  • pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a veřejné zdravotní pojištění

• přijaté úroky, příjmy z pronájmu a prodeje majetku

• přijaté transfery

nejvýznamnější výdaje

• výdaje sociálního charakteru v podobě transferových plateb (podpory, dávky, příspěvky)

• vládní nákupy představující např. financování běžných a investičních výdajů vlády ve školství, zdravotnictví, v obraně státu, policie, soudy

• transferové platby podnikům v podobě subvencí v oblastech jako je doprava, zemědělství, podpora exportu apod.

• úrok z veřejného dluhu

hospodářský cyklus – výkyvy v ekonomické aktivitě v podobě opakovaného kolísání reálného produktu, zaměstnanosti, investic, zisků a jiných veličin

během cyklického vývoje se skutečný produkt odchyluje od potenciálního produktu

• rozdíl mezi nimi se nazývá produkční mezera (GAP) – cílem hospodářské politiky je, aby tato mezera byla co nejmenší

rozdělení hospodářského cyklu

• krátkodobé

• střednědobé

• dlouhodobé

fáze hospodářského cyklu

• expanze

  • = konjunktura

  • oživení a růst ekonomické aktivity

  • růst zisků firem a mezd

  • roste spotřeba statků a služeb

  • stát inkasuje více na daních a může více investovat

  • zvyšuje se produkce, roste reálný produkt

  • roste zaměstnanost, pracovní doba je stálá

• vrchol

  • nejvyšší bod ekonomického růstu

  • převis nabídky nad poptávkou

  • reálný produkt je obvykle vyšší než potenciální

  • výrobní faktory firmy poptávají už i v zahraničí

  • vysoká zaměstnanost

  • hrozí riziko přehřáté ekonomiky

• recese

  • = kontrakce

  • odbytové potíže, zásoby firem rostou

  • pokles zisků firem

  • kratší pracovní doba, snižování počtu zaměstnanců

  • růst nezaměstnanosti

  • minimalizování nákladů firem

  • omezení investic firem

  • nejednoznačný vývoj cen statků a služeb

  • reálný produkt klesá směrem k potenciálnímu produktu

  • pokles přílivu zahraničního kapitálu

• dno

  • reálný produkt je pod potenciálním produktem

  • skutečný produkt na svém minimu

  • ekonomika pod hranicí svých produkčních možností

  • firmy se snaží o inovace a zaujetí zákazníků

  • ceny stlačeny na svých minimech