Nezaměstnanost, příčiny, formy, dopady. Politika zaměstnanosti
za nezaměstnané osoby se dle Eurostatu považují osoby
15leté a starší
bez práce
hledající aktivně práci
připravené nastoupit do práce
příčiny
nabídka práce je vyšší než poptávka
demografická skladba obyvatelstva
pojištění osob v nezaměstnanosti (chybí motivace hledat práci)
minimální mzda vyšší než rovnovážná nominální mzda
formy nezaměstnanosti
frikční – osoba nehledá práci příliš dlouho (přirozený jev)
strukturální – vznik v důsledku nesouladu mezi kvalifikačními požadavky na různé druhy prací a volnými pracovními místy a kvalifikací pracovníků hledajících práci na daném území v určitém období
cyklická – odvíjí se od ekonomického vývoje
sezónní – např. ve stavebnictví, zemědělství, cestovním ruchu
dopady
ztráta produkce
ztráta kvalifikace pracovníků
vyšší výdaje státního rozpočtu na podpory v nezaměstnanosti
nižší daňové příjmy
psychické zatížení
politika zaměstnanosti
součást hospodářské politiky státu
usiluje o dosažení rovnováhy mezi nabídkou práce a poptávkou po práci
soubor opatření, kterými jsou spoluvytvářeny podmínky pro dynamickou rovnováhu na trhu práce a pro efektivní využití pracovních sil
aktivní – má za cíl snižování nezaměstnanosti
pasivní - vytváření akceptovatelných podmínek především pro dočasně nezaměstnané
Měření nezaměstnanosti, přirozená míra nezaměstnanosti, Okunův zákon
obecná míra nezaměstnanosti – podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle
míra dlouhodobé nezaměstnanosti – počet nezaměstnaných, kteří hledají práci déle než 1 rok
míra registrované nezaměstnanosti – podíl počtu neumístěných uchazečů o zaměstnání a pracovní síly
Okunův zákon
A. M. Okun
zákon odvozen statisticky z reálných údajů a jeho platnost prokázána na datech v USA
zachycuje negativní vzájemný vztah mezi koeficientem poměru skutečného produktu a potenciálního produktu a mírou nezaměstnanosti
Vývoj nezaměstnanosti v ČR, aktuální situace na trhu práce, regionální rozdíly, srovnání se státy EU, zjišťování nezaměstnanosti v ČR
Phillipsova křivka – podstata, původní, modifikovaná, rozšířená, dlouhodobá PK
v neoklasické teorii se mzdy a ceny přizpůsobují okamžitě změnám v agregátní poptávce, trh práce se okamžitě přizpůsobuje a je dosahováno plné zaměstnanosti (pokud dochází k nezaměstnanosti, tak jen k dobrovolné), mzdy jsou ovlivňovány produktivitou práce
ve skutečnosti se mzdy a ceny přizpůsobují jen pozvolna (=> v krátkém období nezaměstnanost není na úrovni přirozené míry), produkce a nezaměstnanost se mění se změnami v agregátní poptávce
krátkodobá agregátní nabídka má kladnou derivaci
dlouhodobá agregátní nabídka je vertikální
míra nezaměstnanosti na přirozené úrovni
na rozdíl od neoklasického modelu, je v reálné ekonomice v krátkém období
inverzní vzájemný vztah mezi mírou změny nominálních mezd a mírou nezaměstnanosti při změně v agregátní poptávce
výrazná fluktuace nezaměstnanosti a v některých obdobích se skutečná míra nezaměstnanosti značně odchyluje od přirozené míry nezaměstnanosti
existuje vzájemný vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou změny peněžních mzdových sazeb
vlastnosti
negativní sklon
na svislé ose je měřena mzdová inflace
na vodorovné ose je měřena míra nezaměstnanosti „u“
protíná vodorovnou osu „u“ v bodě „u*“, kdy mzdová inflace je nulová
čím nižší je míra nezaměstnanosti, tím vyšší je míra růstu mezd
z křivky vyplývá
mzdy rostou, když „u < u*“
mzdy klesají, když „u > u*“
mzdy nerostou, když „u = u*“
modifikovaná Philipsova křivka
vyjadřuje inverzní vztah mezi mírou růstu inflace „ “ (cenové hladiny) a mírou nezaměstnanosti „u“
rozšíření Philipsovy křivky
peněžní iluze = pracovníci přizpůsobují mzdové požadavky očekávané cenové úrovni a nikoliv skutečné cenové úrovni
akcelerační princip – spočívá v tom, že chtějí-li tvůrci hospodářské politiky udržet skutečnou míru nezaměstnanosti pod její přirozenou mírou, bude to mít za následek nepřetržité zvyšování míry inflace