
- •Informační systémy
- •Význam informací a dat znalostí
- •Význam informace:
- •Využívání správných informací
- •Data- informace znalostmoudrost
- •Informace vs. Znalost
- •Informace, znalost, moudrost
- •Vliv typu řízení
- •Informační strategie
- •Využití informačních systémů:
- •Vliv technologie , techniky – nutné u tohoto bodu uvažovat do budoucnosti
- •Vnější prostředí
- •Vlastní vývoj
- •Vývoj externí firmou
- •Integrovanost
- •Vyvolané změny V podniku
- •Vrstvy V architekturách (u zk záchranná otázka)
- •Vliv na zvýšení kvality a výkonu
- •Inicializace projektu
- •2): Vývoj prototypu
- •Iterativní životní cyklus (Krokový přírůstkový)¨
- •Implementace – vyhodnocení vlivu na podnik
- •It Balanced Scorecard – ukazatel
- •Outsourcing is
- •Insourcing
- •Výhody pro podnik
- •Insourcing
- •Insourcing
- •Vztah poskytovatel – zadavatel
Informační systémy
Přednáška 1 a 2
Význam informací a dat znalostí
Nejcennější pro každou firmu jsou data a lidi.
Data – obraz vlastnosti, objektu, vhodně formalizovaný pro přenos, interpretaci, nebo zpracování prostřednictvím lidí nebo automatů
- jsou uložené a nemají v současné době žádnou vypovídací schopnost
Rozdělení informací:
Informace – je význam, který člověk přisuzuje údajům, je součástí komunikačního procesu.
1)Interní - o stavu objektu – výroba, finanční situace, personální otázky
- jsou přístupnější a záleží také na přístupových právech (jiné má dělník a jiné šéf podniku)
- např. výpůjčky na SICU, známky
2)Externí - z vnějšího prostředí – o situaci na trhu, platné legislativě, výrobních technologiích
- např. akciové trhy, cena zelí a brambor
- jsou důležitější než interní pro firmu
- důležité je ověřovat zdroje
- velmi cenné jsou informace o výrobních technologiích – např. v ČSR p. Vichtrle vynalezl oční čočky, ale patent na ně koupili 2 chudí Američané, informace o nových trzích
3)Důvěryhodnost informací (od koho jsou informace pořízeny) a jejich pravdivost, spolehlivost, dostupnost
Zdroje informací: 1)Formální informace – knihy, rozhlas, televize, databáze, média, noviny, časopisy, internet – nejsou příliš důvěryhodné, musíme je ověřovat z více zdrojů.
2)Neformální informace – diskuse, velmi cenné, protože je získá jen malá skupina lidí z diskuzí, rautů, schůzí. Důležité je, odkud informace získáme, pracovní obědy, večeře, informace jsou velmi důvěryhodné a nedostanou se k nim všichni.
3)Informační přetížení – information overload )- dochází k němu v současné době –v pol. 19. stol. měli pracovníci 30 % informací z dnešních informací vedoucích pracovníků a byli kvalitnější – pracovník r 1965 měl kvalitnější informace než pracovník r. 2013 (bude v zk) jak vyhledat ten správný odkaz – internet není nejsprávnější zdroj k vyhledávání, protože odkazů je hrozně moc. Je zde důležitá logika – spojit si to, co jsem našla s tim, co hledám.
Význam informace:
-Obsahová charakteristika – přesnost, význam pro danou aplikaci(pro Bakalářku), formát
- např. chci investovat do akcií, nakoupit řepku, brambory či osivo (uvědomit si, co potřebuji)
-Záleží i na formátu dat – jeden software neotevře druhý – při formátu .rtf přečte všechny
soubory ve Wordu
-Důležitost zálohy dat
-Nástroj pro zvýšení konkurenceschopnosti – připoutání zákazníka, rozvoj podniku, centrální sběr a zpracování
Využívání správných informací
– efektivní řešení problémů,
uplatnění informací v cyklu řízení,
vznik nápadů
Znalost -je tvořena množinou poznatků spojením s dostupnými daty a informacemi, je získaná dlouhodobou činností
-jde o přidanou hodnotu k informacím
-znalost je tvořena množinou poznatků spojením s dostupnými daty a informacemi
-poznatky jsou získány praxí nebo studiem → důležitější získání informací praxí – záleží na vrozené inteligenci (každý má jinou) a na získané inteligenci
-uložení znalostí – do expertních systémů (v medicíně, v ochraně rostlin, v ekonomice se užívají pro bonitu klienta)(říkají, co máme dělat), pravidla, modely
•otázka ke zk: Dáme do informačního systému své znalosti? ne, protože pokud zadáme do systému své znalosti, nebudou nás ve firmě potřebovat
•typy znalostí : tacitní – nevyslovené (máme je v hlavě, nikdy je nevyslovíme, není správný čas na použití)
- explicitní – můžeme vyjádřit pomocí jazyka, písma, not či jiného záznamu, známky, příjmy
- implicitní – vznikají transformací explicitních znalostí, jde o konkrétní automatické činnosti člověka -např. řízení auta, vaření, obsluha strojů, atd.