1.filosofie?rozdíl mezi myt Slovo filosofie pochází z řečtiny,Filein Sofia–Láska k moudrosti,k vědění.Filosofii nelze vymezit jako ostatní vědy nějakou specifickou oblastí zájmů.Údiv,úžas jako začátek každého filosofování(Platón–Tháles a děvečka,Thalesův úžas nad tím,co se děje na obloze.Vědci,filosofové a malé děti,dokáží nad něčím užasnout.Není to jen akademická disciplína,ale také způsob života,který začíná údivem a snaží se s tajemstvím světa a existence nějak vyrovnat.Filosofie je soustavné,racionální a kritické zkoumánískutečnosti,světa a člověka,případně i toho,co je přesahuje.Filosofie je nekončící dialog(pokud by došlo k nějakému závěru a nikdo by ho nevyvrátil,pak by filosofie končila)Filosofie používá řeč logos-řeč mající smysl.rozdíl-Mýtus, filosofii a vědu spojuje údiv a úžas nad světem,nad tím,jaké věci jsou.Filosofie a věda se liší od mýtu a umění Snahou o rozumové pochopení a přesné vyslovení.U filosofického způsobu se na rozdíl od symbolického vyprávění mýtu,kritériem pravdivosti stává rozumná řeč -logos-řeč mající smysl.

2.teoretický postoj ke světu?Filozofie vůči světu zaujímá jiný postoj než „praktický“,na který jsme „my“normální smrtelníci zvyklí.Zaujímá postoj teoretický,poznává procesy s postojem tak,jak jsou samy o sobě.Přirozený životní postoj–každodenní zkušenost–jechování,ve kterém nevnímáme,že to,co věci jsou,je nějakým problémem,chování,ve kterém vždy–již–víme,co jsou a jak se vůči nim chovat.Teoretický postoj-není poznáváním neznámého,ale zproblematizováním známého(údiv);pochybnost (Descartes)Když je položena otázka„co nějaká věc je?“je přerušeno její užívání a zaujímáme postoj teoretický.Teoretický postoj začíná dotázáním, zproblematizováním známého.Když činíme něco problematické,tak v tom spočívá údiv.Teoretický postoj vyrůstá jako problematizování samozřejmých každodenních užitečných představ,klade otázku „co jsoucí je“.Teoretický pohled na svět–věci nás zajímají z toho hlediska,jak jsou samy o sobě,ne praktické využití.Vymezuje se ke vztahu myšlení a bytí,vědomí a hmoty.Zkoumá obecné principy a zákony světa,vychází z potřeby racionální metody myšlení o skutečnosti,logiky a teorie poznání.

3.VyložPlatónovo jeskyni.

Platónův mýtus o jeskyni je klasický filosofický text,nebo také symbol filosofie samé.Svět filosofie je světem nejistoty proti dřívějšímu světu jistoty –toto je všude v mýtu o jeskyni. Např.Ten kdo viděl pravé Sluce,než to v jeskyni,tedy svět pravého jsoucna,ten ztrácí jistotu v našem světě(jeskyni)a teprve teď je tato jeskyně poznána jako jeskyně.Jeskyně–předtím domov a jistota,ted něco zvláštního,pochybného.Touto negací jsou vyznačeny hranice našeho světa,touto negací je náš svět vpravdě definován,je separován od čehosi naprosto jiného,jež je určeno jako míra našeho světa–Platón toto nazývá „chórismos“(absolutní rozhraní)Proč je vše podáno ve formě mýtu?A je ještě mýtus o jeskyni mýtem?Protože je to vlastně mýtus o konci mýtu,nemůže jím být,protože objevuje negativitu a známe i jeho autora.Mýtus o jeskyni je text,který znázorňuje přechod od mýtu k filosofii.Podobenství o nás(my jsme ti vězni v jeskyni,odpoutaný zajatec je filozof,který jde za poznáním a pravdou)lidé vidí to,co chtějí–mají strach z poznání.Svět je spojen se stíny skutečných věcí co zajatci považují za skutečnost je pouhá nápodoba.Jsou připraveni o svobodu, nemají možnost porovnání.Někdo se o ně stará, takže nemají praktické problémy.Nové poznání je odmítnuto,protože zkušenosti se stíny jsou delší než nové,není na poznání zvyklý.Ten,kdo se osvobozuje,ten získává se svobodou nejistoty,ztrácí jistoty.Ztrácí jistoty trvalého vězně.Jak se dá dojít ke spolehlivému poznání skutečnosti?Existují znalosti o skutečných věcech?

4.Vyložte Platón idejích.

Platónova teorie idejí-idea je dokonalá ve smyslu nejvíce jsoucí;je viditelná(idein)rozumem.Vázanost„teoretického postoje“na logos„myšlení“.Ideje jsou realita,my vidíme pouze kopie a musíme prohlédnout,abychom poznali ideje-můžeme je poznat pouze rozumem, musíme co nejvíce omezit tělesnost,smysly.Platónova filosofie se dnes označuje idealismus.Ústředním pojmem jeho filosofie je idea.Idea pochází z řeckého eidolon,což je forma,tvar,vid,druh.Platón vyslovil myšlenku,že konkrétní věci ve světě poznáváme skrze známé pojmy,ideje.Tyto ideje nejsou viditelné kolem nás,jsou ve „světě idejí“.K poznání idejí se může povznést ten,kdo má filosofický pud,tento pud nazývá Platón éros.Pro Platóna jsou ideje rozhodně tou nejvlastnější realitou.„Kdožkoli jsi neznalý geometrie, nevstupuj“poznání přesahující smyslové vnímání(vědecké teorie)aktem přemýšlení odhalujeme souvislosti,které smysly neodhalíme.Nikdo nemá vstupo­vat,kdo není geometr,dosvědčuje úzké sepětí mezi geometrickým a politickým myšlením Řeků,jejich společný počátek a shodnou orientaci.Předmět geometrie–poznatelný pouze rozumovým náhledem(když opustíme smyslové vnímání)

5Jaká souvislo mezi filosofie a polis.

Polis=město,obec nebo městský stát.Slovo polis představuje typ starověkého řeckého městského státu,který se vyvinul v archaickém období.Jedná se o předchůdce moderního města i státu.Vznik polis je směrodatný pro vznik řecké filosofie.Nejdůležitější společenskou silou se stává přesvědčovací moc slova(logu)a myšlení.Jeden z důležitých zdrojů naší civilizace,názorů a způsobu života,leží v řecké polis a maloasijské Iónii.Faktory vzniku fil v Iónii jsou historicko-politické souvislosti a duchovní předpoklady.Vznik polis,zrození filosofie:tyto dva jevy spolu úzce souvisí a je patrné,že racionální myšlení v jeho počátcích nelze oddělit odspolečenských mentálních struktur řecké obce.Takto znovu zařazena do dějin,přestává se filosofie jevit jako absolutní nenadálé zjevení a není důvodu,proč v mladé iónské vědě vidět samo vtělení nadčasového rozumu.Filosofie,narozená v Milétu,je zakořeněna v polit myšlení,jehož základní témata zpracovává a od něhož částečně přebírá slovník.Brzy se fil začne osamostatňovat.Řekové tak přispívají k dějinám lidského myšlení novým rozměrem.Fil si postupně musela vytvořit svůj vlastní jazyk,vypracovat pojmy,vybudovat logiku,sestavit vlastní racionalitu,aby mohla zvládnout teoretické nesnáze„aporie",kterých na cestě jejího rozvoje stále přibývalo.Rysy duchovní světa polis1Mimořádné postavení slova;slovo,logos,je veřejnou rozpravou(Sókratova„péče o duši“)

2Veřejnost nejdůležitějších projevů společenského života;polis instituce typu nomó x rodina3Občané si jsou rovní.