Výklad práva

• proces vedoucí k přesnému objasnění obsahu právní normy

• obecnost právních norem vede k tomu, aby byla správně vykládána a interpretována

• provádí se 4mi způsoby :

1. Výklad podle subjektu výkladu (podle toho, kdo ho provádí)

2. Výklad podle způsobu a metod výkladu

3. Výklad podle poměru textu /znění/ právní normy a jejího smyslu

4. Výklad podle dosahu výkladu

ad1) Výklad podle subjektu výkladu

1. výklad legální

2. výklad oficiální

3. výklad autentický

4. výklad orgánů aplikujících právo

5. výklad doktrinální

ad a) Je prováděn orgánem, který je k tomu stanoven ústavou. Je všeobecně závazný (jediný).

U nás je to Ústavní soud (srovnává, zda jsou dodržována lidská práva a ústava)

pokud s nimi norma nesouhlasí, vyřadí (zruší) ji. Jeho usnesení jsou závazná a konečná

pro všechny.

Doplňuje ho Nejvyšší soud, který vydává „Stanoviska nejvyššího soudu“ (cca 8-10x za

rok),kde vždy vybere konkrétní případ a ideální podrobný výklad právní normy, která se

k němu vztahuje. Toto už ovšem není všeob. závazné, ale pouze informativní.

ad b) Oficiální výklad provádí nadřízený orgán a je závazný pouze pro organizace spadající

pod tento orgán – resortní výklad. (Př.: Min. školství vyloží právní normu - řídí se jí

všechny školy...; min. kultury vyloží daný zákon zase jinak atd.) je závazný v resortu

Platí přitom, že tyto výklady mají platnost pouze v určitém resortu.

ad c) Autentický v. je v podstatě shodný s oficiálním, ale jde o výklad státním orgánem, který

sám tuto normu vytvořil. Měl by proto být relevantnější než v. oficiální, ale v praxi to

tak nefunguje..

ad c) Výklad orgánů aplikujících právo - Soudy, finanční úřad, úřad práce, obecní úřad

• vydávají správní rozhodnutí (u soudu – rozsudek)

• orgány státní správy nadány rozhodovací pravomocí (vláda a ministerstva)

• je závazný pouze pro účastníka tohoto řízení (tedy individuálně)

ad e) Doktrinální výklad – je v podstatě právně nezávazný, slouží ke zlepšení obecného

právního povědomí. (nemusí jít vždy o výklad přesný, je závislý na individuálním pojetí

toho, kdo vykládá. Interpretace paragrafu z pohledu dvou osob může být diametrálně

odlišná.) Provádí ho např. advokáti, právníci atd.., podněcuje lidi k informovanosti

(články v novinách působí na právní vědomí národa)

ad 2) Výklad podle způsobu a metod výkladu

• musí ho nutně vykonávat specializované instituce (ne už poslanci, či prostí advokáti)

  1. Výklad jazykový (sémantický) – „Ústav pro jazyk český“

  2. Výklad logický

  3. Výklad systematický

  4. Výklad historický

ad a) V. jazykový – účel je v tom, že specializovaná instituce zkoumá, jakým způsobem

je daná norma formulována (jazykozpytec), ÚPJČ vydá atest

ad b) V. logický provádí výklad z hlediska logiky

ad c) V. systematický mohou kromě spec. organizací provádět i právníci-teoretici

(problematika obchodního práva a jiné..)  právní norma základní a zvláštní

ad d) V. historický se používá u norem, které byly vytvořeny v předcházejícím období (za

jiné situace, režimu atd..)

• u nás je to např. vyhláška O vyřizování stížností a námitek občanů (z roku 1956), nebo kauza Benešových dekretů (jsou stále platné)

• dnes je už kromě Temelína a Dekretů další kauza – Příhraniční prostituce…

ad 3) Výklad podle poměru textu a smyslu právní normy