Právní normy

• tzv. atomizované právo = jeden vyňatý soubor ze všech právních norem

• dělí se na Normativní právní akty a Normativní právní normy

Právní normy a) s klasickou strukturu

b) bez klasické struktury

ad a) S KLASICKOU STRUKTUROU

– upravují chování v právních vztazích sami, navenek jsou soběstačné

• výjimečně tvořena 4 atributy: a) hypotéza

b) dispozice

c) sankční hypotéza

d) sankce

Hypotéza (předpoklad použití): stanovuje, kdy se která právní norma má použít, proč a na koho. Údaje o hypotéze jsou v úvodních ustanoveních každé právní normy.

Dispozice: obsahuje ono vlastní pravidlo chování právní normy, vyjádřené různým způsobem (pozitivně x negativně). Jak se chovat, čeho se zdržet, co strpět. Je to nejdůležitější část právní normy

• Sankční hypotéza (předpoklad použití sankce) + sankce: (trest, újma, postih)za nedodržení chování přikázaného dispozicí právní normy. Sankční hypotéza stanoví, zda se sankce použije, či ne (např.zabití při sebeobraně atd..). Sankce je újma, která postihne každého kdo se nechoval podle dispozice.

ad b) BEZ KLASICKÉ STRUKTURY

• nemají všechny čtyři body jako předešlé (někdy to ani není nutné a je to jednodušší)

• dovolávají se jiných /klasických/ norem

• zpravidla nemívají sankce -) odvolávají se na trestní zákon.

3 typy norem:

Normy blanketové – dovolávají /odvolávají/ se na jinou právní normu a to velice obecným způsobem (žádná čísla paragrafů atd..) např. věta: „podrobnosti upravuje zákon“ Je to mj. kvůli časté novelizaci. Normy blanketové si jsou podobné s

Normy odkazující (odkazové) – odkazují přímo na konkrétní normu (např. Toto

dále upravuje zákon, par. 63, odstavec 4 atd..)

Normy kolizní - zvláštní typ norem, přicházejí jen tehdy, jestliže se má upravit

právní vztah, ve kterém se vyskytuje mezinárodní prvek. Má pouze hypotézu.

Říká, podle práva kterého ze států se problém bude řešit. (např. dědictví v cizině,

výživné na dítě, kde je matka Češka a otec cizinec -) podle práva kterého státu

postupovat atd…

Je to také Zákon o mezinárodním právu soukromém.

Druhé dělení právních norem : na kogentní a dispozitivní

• Kogentní: chování je striktní a naprosto jednoznačné, není možná jakákoliv odchylka. Používají se ve Veřejném právu a ve vztazích, kde je účastníkem stát či státní orgán

• Dispozitivní: volná úprava. Stanovují chování, ale toto chování může být nahrazeno dohodou (smlouvou), nejdříve je dán prostor dohodě, ale nelze se dohodnout na víc, než je v zákoně (delší odstupní doba než 2 měsíce atp…)

účastníků právního vztahu (např. když dá zaměstnanec výpověď, může se se zaměstnavatelem dohodnout na jiné odstupní době než 2 měsíce, které jsou stanovené.) Je typická pro soukromé právo.

Platnost a působnost právních norem :

Platnost : znamená, že právní norma byla oficiálně vydána předepsaným postupem, má některou z podob pramenů práva, registrovaná ve Sbírce zákonů, ale ještě není závazná.

Musíme se jí řídit, až když je účinná. (účinnost později než platnost)

legislatanční lhůta – prodleva mezi účinností a platností (např. 15 dnů)

• během této doby je možné nastudování dané právní normy

Platnost tvoří : 1. Je platná, jestliže byla vydána orgánem k tomu kompetentním

2. Musí mít podobu některého, v tomto státě platného pramene práva

3. Je platná, jestliže byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a je v ní registrována

(např. Právní norma číslo 750/2003 Sb)

Zrušení: nejčastěji se provádí nahrazením jinou právní normou, nějakým způsobem doplňuje – upravuje (=novelizace – platí i co bylo před tím + novela)

Působnost právních norem: je čtverá (1.časová, 2. prostorová, 3.osobní, 4.věcná)

Ad1) Časová- datum účinnosti znamená, odkdy je nutné řídit se touto právní normou a kdy je její nedodržení postihovatelné. (přičemž doba od platnosti do účinnosti slouží k obeznámení občanů s normou, aby potom stát její nedodržení mohl trestat -)neznalost neomlouvá..)

• Datum účinnosti je napsáno vždy v posledním paragrafu nebo tato norma je platná 15 den po vydaní.

• Jenom normy daňové mají datum účinnosti vždy od 1.1. daného roku (pozn: Unikátní případ, kdy byla v ČR novelizována právní norma, která ještě nevešla v účinnost..)

• Pokud v posledním paragrafu údaj není, jde o výjimku.Týká se to krátkých právních norem (o několika paragrafech) a ty nabývají účinnosti 15 dní od data platnosti.

• Zřídka může stát v posledním par. Stojí: Právní norma je účinná dnem platnosti. Jde též o výjimky a týká se to především novel (kde jde jen o úpravu názvosloví atd..)

• Podpisy pod posledním paragrafem - Předseda poslanecké sněmovny, prezident, předseda vlády (zákony), pokud to je něco jiného podepisují pouze ministři, předseda vlády.

• Právní norma je účinná tehdy pokud byla již odhlasovaná – i když nebude podepsána. (je to pouze deklarativní akt)

Ad2) Působnost prostorová

• stanoví, zda daná norma platí na celém území státu (neuvádí se), nebo jen v určitém regionu (např. zákon o KRNAPU) – je vymezeno.

Ad3) Působnost osobní

• vztahuje se buď na všechny občany vyskytující se na území toho kterého státu (tedy i na cizince) nebo může být uvedeno, na koho se nevztahuje (soudci, poslanci, policie..)

Ad4) Působnost věcná

• právní norma se vztahuje na všechna odvětví národního hospodářství, nebo jen na některá odvětví, nebo pouze na jedno. Např. bezpečnost práce horníků / zdravotníků, atp.

• Pokud zmínka není, platí automaticky všude.