Co to je právo ?

• def: Je to soubor pravidel chování stanovených státem a tímtéž státem též vynutitelných

• pravidel chování je ovšem spousta (závisí na druhu prostředí, spolku atd..)

• právní pravidla chování ovšem stojí v čele (překvapivě i před pravidly moralistickými)

Co je to stát ?

• def : stát je určitá forma organizace společnosti na určitém stupni jejího vývoje.

• (předstupeň státu byla např. Prvotně pospolná společnost, s cílem přežít, -)náčelník /ideolog/ rada starších a šaman, jako výkonné orgány)

• později vznikla trojí dělba práce, vznikl obchod a začala se rozvíjet ekonomika

• společnost se diferencovala, bylo nutné najít novou formu org. společnosti -) vznikla státní forma společnosti.

5 Znaků státu :

1. Existence státní moci

2. Územní organizace obyvatelstva

3. Suverenita a výlučnost

4. Existence práva

5. Existence daní a poplatků

Ad 1. Státní moc

• nejdůležitější znak, byla vytvořena profesionálním aparátem (byrokracie), který byl kolegiální (byly v něm zastoupeny všechny skupiny)

• Hlavní činností je zabezpečit blahobyt ve státě.

• Státní aparát delegoval určitá práva s tím, aby zabezpečil obyvatele

• Státní moc prošla dlouhým vývojem, dnes existuje jako „Dělba moci a systém brzd“

• MOC se dělí na zákonodárnou, výkonodárnou a soudní, tyto složky se nepřekrývají, každá z nich je rovnoprávná

• Systém brzd by měl zabránit tomu, aby si jedna forma moci přivlastnila více pravomocí, než jí přísluší (nejvíce se to stává u moci výkonné -) amnestie atd..) = možnost napravit chybu či opravit nedostatky

• Státní moc se dále dělí na 1. Státní orgány a jejich úředníky (ministerstva, úřad práce)

2. Úřední osoby ( hygienik, notář, architekt..)

3. Ozbrojené složky (vojsko, policie)

Ad 2. Územní organizace obyvatelstva

• stát je vymezen hranicí, kdokoli se na něm nalézá, podléhá justici daného státu ( jde i o prostor pod zemí a ve vzdušném prostoru, popř. úmoří státu, ambasády v zahr., letadla, zámoř. lodě, posádka čs. armády)

Ad 3. Suverenita a výlučnost

• nezávislost státní moci na jakékoliv jiné moci (v praxi to však příliš nefunguje – menší a chudší státy jsou zpravidla ovlivňovány a využívány většími)

• nezávislost státní moci je často narušována i uvnitř státu, např. mafií.

• Pozn: mějte vždy vlastní názor, média jsou velmi často ovlivněná…

Ad 4. Existence práva – viz definice práva (pomocí práva se prosazuje polit. program)

Ad 5. Poplatky a daně – tvoří státní rozpočet (platí se jimi byrokratický aparát)

Státní moc je nezbytná k fungování státu.

• musí vyplňovat určité činnosti /funkce/ státu :

1.Vnější : jdou až za hranice státu, nebo naopak přijímají ze zahraničí ( MO, Min.

zahraničí, obrana státu, vněj. ek. vztahy, kult., polit., věd.)

2.Vnitřní: působí uvnitř státu

a) Ekonomické (získávají prostředky k zaj.blahobytu) - prioritní

b) Sociální – eliminují negativní dopady eko.fce (invalidní, nezaměstnaní, nemocní lidé, podpora…., „nadstandard“), stát stanoví min. standard

c) Donucovací – eliminuje obcházení a nerespektování práva (tresty)

Formy státu : jsou znaky , které odlišují jedny státy od druhých (specifika) – tvoří je :

1. Forma vlády

2. Učlenění toho kterého státu

3. Státní režim

Ad 1) a) Vztahy mezi obyvatelstvem a nejvyššími státními orgány

- Forma vlády : demokratická x nedemokratická -)diktatura (vojenská, církevní..)

• Demokracie /vláda lidu/ se dělí na přímou a nepřímou /zastupitelskou/

  1. Přímá: všichni občané se přímo podílí na řízení státu (Starý Řím,Sparta,Atény..) - nákladné

  2. Nepřímá: občané si pro řízení státu zvolí své zástupce.

1. REFERENDUM = všelidové hlasování o nejdůležitějších státně-politických otázkách – pozůstatky přímé demokracie. Bývá zakotveno v ústavě kdy je možné referendum použít (kdy ho opakovat…atp), a poté bývá závazné pro všechny (státní aparát i občany)

2. PLEBISCIT = hlasování o problémech národnostních či územních - pozůstatky přímé demokracie

b) vztahy mezi nejvyššími státními orgány : demokratické x nedemokratické

• Hlava státu stojí stranou všeho dění a může využít systému brzd.

Hlavy států se dělí na

• monokratické (1.čl.)

• kolegiální (bývalé SSSR)

• republikánské (prezident) – volen na určité období, omezený počet pravomocí daných ústavou (parlamentní republiky); prezidentská republika.

• monarchistické (sultán, car, král..) – většinou na doživotí – hlavně ceremoniální charakter.

• někdy zvláštní orgán, nebo zahrnuta do rozdělení (moc výkonná)

Republikánské státy se dělí na :

a) Parlamentní republiky, kde je hlava státu volena parlamentem, prezident má spíše re-

prezentativní roli, hlavní moc má parlament a premiér.

b) Prezidentské republiky, kde je prezident volen lidem (ne parlamentem), nebo lidmi zvolenými voliteli.

Má velkou pravomoc a dnem zvolení se prezident stává i premiérem (USA). Parlament má větší systém „brzd“ může prezidenta odvolat (v ČR ne! – parlamentních republikách NE!)

- Kolektivní hlava státu (počátek socialismu, v ČR nikdy)

- Individuální hlava státu

Ad 2) Učlenění státu – odhaluje kolik vrstev nejvyšších státních orgánů ve státě existuje.

• státy unitární (jedna ústava, jedna vláda, jedna vrstva…)

• státy složené (více vrstev), dělí se na Federace a Konfederace

• Federace : složený stát (zpravidla z národnostních menšin), ale v mezinárodních vztazích vystupuje jako jeden celek.Ve vnitřních jednáních však ne.( společné je většinou min. obrany, zahraničí, popř. školství. Dnes již prakticky neexistují, dříve to bylo např. RU, jako reálná unie, ČSFR

• Konfederace : shluk samostatných suverénních států, které si pouze pro některé záležitosti smluvně určili spojené orgány pro rozhodování. (většinou však dlouho nevydrží a časem zaniknou -) Je to způsobeno rozdílnou kulturou a tradicí jedn.evropských států – nelze srovnávat Evropu (EU) a USA..

• Personální unie (dřívější typ konfederace) - např. Commonwealth, Rakousko - Uhersko

Ad 3) Státní režim – představují ho formy /způsoby/ a metody realizace státní moci(vládnutí)

• Státní režimy : a) demokratické :zakotvují a realizují se v něm základní lidská práva

  • Je v něm dodržována zákonnost

  • Je možná zájmová diferenciace (příslušnost k různým spolkům, církvím, stranám atd..)

b) nedemokratické: lidská práva se zde zakotvují, ale nerealizují, zákonnost

je dvojí ( občan má sice práva, ale předem je jasné, jak

záležitost skončí). Zájmová diferenciace je stanovena a

nové spolky se zakládat nesmí..

4 typy dělení:

1) Právo se dělí ve smyslu objektivním a subjektivním

Subjektivní právo : je to soubor základních práv člověka, je stanoven např. v ústavě, nebo

Listině základních lid. práv a svobod (právní normy upravuj. vztahy mezi lidmi)

• základním dokumentem je Všeobecná deklarace lidských práv vydaná po II.S.v., r 1948.

• „Deklarace“ jako taková však není vynutitelná, je to jen doporučení. Národy ji dobrovolně, gentlemansky dodržovaly pouze určitou dobu (dá se to spočítat mat. metodou) -) proto vznikly 2 právní dokumenty (10.12.1966 ve Valném shromáždění spojených národů) :

• 1. MEZINÁRODNÍ PAKT O POLITICKÝCH OBČANSKÝCH A PRÁVECH ČLOVĚKA

• 2. MEZINÁRODNÍ PAKT O HOSPODÁŘSKÝCH, SOCIÁLNÍCH A KULTURNÍCH PRÁVECH ČLOVĚKA

• tyto dokumenty již jsou (pokud k tomu státy přistoupí), závazné a právně vynutitelné.

• Listina práv a svobod ČR pro člověka nabízí mnoho práv, ale neposkytuje již radu, jak se jich domoci, když jsou nám upírána (tresty).Je to tím, že právo upravuje zákon -)

Právo ve smyslu objektivním = zákon, právní normy upravuj. vztahy mezi lidmi a státem Právo objektivní by bez subjektivního nemohlo existovat.

• toto právo upravuje subjektivní právo a vzájemně jsou tak provázané

2) Právo soukromé – upravuje vztahy mezi občany navzájem (smlouvy, dohody,…), obě strany jsou si rovny.

Právo veřejné – jeden z účastníku byl vždy stát (instituce v zastoupení), spíše příkazy než dohody.

Rozdělení na právní odvětví (50. léta):

• Právo občanské – pr. soukromé

• Právo obchodní – pr. soukromé

• Právo rodinné – pr. soukromé

• Právo ústavní – pr. veřejné

• Právo trestní – pr. veřejné

• Právo správní – pr. veřejné

• Právo finanční – pr. veřejné

• Mezinárodní právo soukromé

• Mezinárodní právo veřejné (ujednání o mezinárodních úmluvách (OSN,…)

• Právo pracovní – právo smíšené (obsahuje obě složky)

• Právo pozemkové

3) Mezinárodní právo :je stanoveno mezinárodními institucemi (pakty, dohody)

mezin. smlouvy (zavaz. smluvní subjekty), deklarace – vydávají mezin. organizace

Vnitrostátní : vzniklo v daném státě. V případě sporu má Mezinárodní právo vždy přednost před právem vnitrostátním.

4) Právo hmotné : práv. normy stanov. chování v práv. vztazích (stanoví práva a povinnosti)

Právo procesní : stanoví postup v případě porušení práva hmotného (např. soudní proces)

• rozlišujeme 3 normy procesního práva :

1. Správní řád – pravidla správního řízení (stavební povolení, pokuta za parkování)

2. Občanský soudní řád – upravuje pravidla civilního procesu ( rozvod, dědictví..)

3. Trestní řád – postup při spáchání trestného činu