4.1.3 Ukazatele aktivity

Ukazatele aktivity měří schopnost podniku využívat vložených prostředků a vyjadřují, jak účinně, intenzivně a rychle podnik využívá svůj majetek, a zda podnik nedisponuje nějakými kapacitami, které zatím nejsou příliš využívány. Aktivita je charakterizována dvěma typy ukazatelů, a sice rychlostí obratu a dobou obratu. Rychlost obratu vyjadřuje počet obrátek, tj. kolikrát se určitá položka přemění za určité období do jiné položky. Doba obratu vyjadřuje délku období, které je nutné k uskutečnění jednoho obratu.³⁷ Jelikož se aktiva člení na několik úrovní, tak i ukazatele aktivity mohou být kalkulovány na různých úrovních, tedy můžeme počítat obrat např. celkových aktiv, dlouhodobého majetku, zásob, pohledávek.

V rámci ukazatele aktivity bude v praktické části počítána doba obratu pohledávek.

Doba obratu pohledávek

celkové pohledávky

= (roční tržby/360)

Tento ukazatel vypovídá o tom, jak dlouho je majetek podniku vázán ve formě pohledávek, resp. za jak dlouho jsou pohledávky od jejich vzniku v průměru splaceny. Doporučenou hodnotou je běžná doba splatnosti faktur. Je-li doba obratu pohledávek delší než doba splatnosti faktur, znamená to nedodržování obchodně úvěrové politiky ze strany obchodních partnerů, k čemuž ovšem stále častěji dochází. U menších společností může dlouhá doba obratu pohledávek vést až k finančnímu krachu, neboť malé společnosti nemívají příliš velké rezervy na profinancovávání závazků plynoucích z jejich podnikatelské činnosti. Společnost se poté dostává do druhotné finanční neschopnosti.³⁸

Podobně jako se počítá doba obratu pohledávek, se počítá i doba obratu závazků, která vyjadřuje, jak rychle jsou spláceny závazky firmy. U tohoto ukazatele se poměřují tržby a závazky. Rozdíl mezi dobou obratu pohledávek a dobou obratu závazků se nazývá obchodní deficit, který poté vyjadřuje, jestli podnik úvěruje svoje zákazníky, nebo naopak dodavatelé pomáhají financovat provoz podniku.³⁹

4.1.4 Ukazatele zadluženosti

Ukazatele zadluženosti posuzují finanční strukturu společnosti z dlouhodobého hlediska, především ukazují, jaký je poměr mezi cizími a vlastními zdroji podniku. Tyto ukazatele umožňují firmám určit, v jakém rozsahu jsou aktiva dané společnosti financována cizími zdroji, z čehož poté vyplývá míra rizika věřitelů, že jejich pohledávky nebudou uhrazeny.⁴⁰

Podstatou analýzy zadluženosti je hledání optimálního vztahu mezi vlastním a cizím kapitálem. Použitím výhradně vlastního kapitálu s sebou totiž přináší snížení celkové výnosnosti vloženého kapitálu, naopak financování převážně z cizích zdrojů je spojeno s obtížemi při jeho získávání. Z pohledu věřitele je riziko pro něj tím vyšší, čím vyšší je podíl cizího kapitálu na celkovém kapitálu.⁴¹

V rámci zadluženosti se používá se celá řada ukazatelů, např. celková zadluženost nebo zadluženost vlastního kapitálu.

Míra celkové zadluženosti

Cizí zdroje

= aktiva

Tento ukazatel se též nazývá jako ukazatel věřitelského rizika. Věřitelé preferují nízké hodnoty tohoto ukazatele, avšak dočasný růst zadluženosti může též vést ke zvýšení celkové rentability vložených prostředků.

Proto, aby společnost zjistila, zda je pro ni dluhové zatížení ještě únosné, počítá se ukazatel úrokového krytí (= EBIT/nákladové úroky). Tento ukazatel udává, kolikrát je zisk vyšší než úroky. Doporučovaná hodnota dosahuje trojnásobku, jelikož po zaplacení úroků z dluhového financování by měl zůstat ještě dostatečný efekt pro akcionáře. Neschopnost platit úrokové platby bývá znakem blížícího se úpadku.⁴²