
- •Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petra Štamfestová
- •Vedoucí katedry děkan
- •1. Předmět, cíl, funkce a uživatelé finanční analýzy
- •1.2 Funkce
- •1.3 Uživatelé
- •2. Postup při vykonávání finanční analýzy
- •3. Zdroje informací pro finanční analýzu
- •3.1 Rozvaha
- •3.2 Výkaz zisku a ztráty
- •4. Metody finanční analýzy
- •4.1 Poměrové ukazatele
- •4.1.1 Ukazatele likvidity
- •4.1.2 Ukazatele rentability podniku
- •4.1.3 Ukazatele aktivity
- •4.1.4 Ukazatele zadluženosti
- •4.1.5 Ukazatele tržní hodnoty
- •5. Mezipodnikové srovnání
- •5.2.3 Metoda normované proměnné
- •5.2.4 Metoda vzdálenosti od fiktivního objektu
- •5.2.5 Metody s váženými ukazateli
- •6. Příprava finanční analýzy
- •7. Charakteristika odvětví a konkrétních podniků
- •7. 1 Tegro spol. S r.O.
- •7. 2 Zemědělské družstvo Rácov
- •7. 3 Rynagro a.S.
- •7. 4 Klas Horní Ves s.R.O.
- •8. Mezipodnikové srovnání pomocí vybraných metod
- •8.1 Jednorozměrné metody
- •8.1.1 Ukazatel běžné likvidity
- •8.1.2 Ukazatel rentability aktiv
- •8.1.3 Ukazatel rentability vlastního kapitálu
- •8.1.4 Ukazatel rentability tržeb
- •8.1.5 Doba obratu pohledávek
- •8.1.6 Míra celkové zadluženosti
- •8.2. Vícerozměrné metody
- •8.2.1 Metoda pořadí
- •8.2.2 Bodovací metoda
- •8.2.3 Metoda normované proměnné
- •8.2.4 Metoda vzdálenosti od fiktivního objektu
- •8.2.5 Metody s váženými ukazateli
- •9. Interpretace výstupů, zhodnocení, doporučení do budoucnosti
- •Seznam použité literatury a dalších zdrojů
- •Seznam tabulek
- •Seznam grafů
- •Seznam obrázků
- •Seznam příloh
2. Postup při vykonávání finanční analýzy
Postup při vykonávání finanční analýzy se skládá ze tří fází10:
příprava finanční analýzy
finanční analýza
využití výstupů finanční analýzy
Před zpracováním analýzy musí být nejprve formulován cíl, k němuž se chce vypracovanou analýzou dospět. Je zapotřebí odpovědět si na otázku, proč chci provádět finanční analýzu a k čemu chci její realizací dospět. Na základě těchto cílů se poté volí taková metoda, která tomu odpovídá jednak z hlediska časové náročnosti a jednak také z hlediska finanční náročnosti, tedy z pohledu nákladů na její vypracování.11 Dále v této první fázi je zapotřebí určit konkrétní lidi, které budou finanční analýzu provádět, vypracovat časový harmonogram a zajistit si kvalitní vstupní údaje.
Druhá fáze – finanční analýza se skládá ze dvou kroků, a sice ze zpracování údajů a z interpretace výstupů. Při zpracování údajů se provádí druhotné třídění a kontrola údajů, výpočty a kontrola správnosti výpočtů. Při interpretaci výstupů se přezkoumávají, porovnávají a vyjadřují významy výstupů, odhalují silné a slabé stránky podniku, navrhují opatření apod.
Třetí fází – využitím výstupů finanční analýzy se rozumí přijmutí opatření na zlepšení nepříznivé situace, zvýšení výkonnosti anebo udržení pozitivních výsledků, predikce, změna rozhodnutí a názorů.12
Konkrétní kroky finanční analýzy jsou např. následovné13:
výpočet ukazatelů finanční analýzy
porovnání ukazatelů v čase, prostoru, mezi podniky či s plánem
analýza vzájemných vztahů mezi ukazateli.
Součástí těchto kroků je vždy kontrola údajů a výsledků, interpretace výsledků, grafické zpracování údajů a výsledků.
3. Zdroje informací pro finanční analýzu
Použité vstupní údaje musí být nejen kvalitní, ale zároveň i komplexní. Základní data jsou čerpána z účetních výkazů. Účetní výkazy lze rozdělit do dvou částí – účetní výkazy finanční a účetní výkazy vnitropodnikové. Externím uživatelům poskytují informace finanční účetní výkazy, které dávají přehled o stavu a struktuře majetku, zdrojích krytí, tvorbě a užití výsledku hospodaření a také o peněžních tocích.
Základními účetními výkazy jsou:
rozvaha
výkaz zisku a ztráty
výkaz o tvorbě a použití peněžních prostředků – výkaz cash flow.14
Rozvaha a výkaz zisku a ztráty jsou povinnou součástí účetní závěrky. Z § 18 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví („účetní závěrka může zahrnovat i přehled o peněžních tocích“) vyplývá, že výkaz cash flow není obligatorní součástí účetní závěrky. Pouze vybrané účetní jednotky, které splní zákonem stanovená kritéria, jsou povinny přehled o peněžních tocích sestavit. Podniky analyzované v praktické části tuto povinnost nemají a ani tak neučinily dobrovolně, tudíž zde nebude tento výkaz více rozebírán.
K výše zmíněným výkazům se ještě v rámci účetní závěrky připojuje příloha, která obsahuje údaje o příslušné účetní jednotce, informace o účetních metodách, obecných účetních zásadách a způsobech oceňování a další doplňující informace.15
Zákonem vymezené jednotky jsou též povinny dle § 21 zákona o účetnictví vyhotovit výroční zprávu, jejímž účelem je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji jejich výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení. Podniky rozebírané v praktické části tuto povinnost nemají.
Dle § 21a odst. 4 zákona o účetnictví jsou účetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejstříku, povinny zveřejnit účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin obchodního rejstříku. Dle vyhlášky č. 562/2006 Sb., kterou se stanoví způsob převedení listin do elektronické podoby, způsob nakládání s převedenými listinami a obligatorní elektronická podoba listin (vyhláška o digitalizaci obchodního rejstříku) se listiny, které se zakládají do sbírky listin, zasílají rejstříkovému soudu pouze v elektronické podobě ve formátu pdf. Tyto informace jsou veřejně přístupné a každý si je může najít ve Sbírce listin vedené jako součást Obchodního rejstříku Ministerstvem spravedlnosti ČR na internetové adrese <http://www.justice.cz>.
Níže jsou charakterizovány pouze výkazy, ze kterých budu v této práci vycházet.