9. Interpretace výstupů, zhodnocení, doporučení do budoucnosti

Výsledky jednotlivých metod jsou dány do jedné tabulky.

Tabulka 16 Výsledné pořadí porovnávaných společností dle všech metod

Podnik	Metoda						Celkový součet	Celkové pořadí
	pořadí	bodovací	normované proměnné	vzdálenosti od fiktivního objektu	s váženými ukazateli
					metoda pořadí	metoda norm. proměnné
Zemědělské družstvo Rácov	2	1	2	2	2	1	10	2
KLAS Horní Ves s.r.o.	4	3	4	4	4	4	23	4
RYNAGRO a.s.	3	4	3	3	3	3	19	3
TEGRO spol. s r.o.	1	2	1	1	1	2	8	1

Pramen: vlastní práce na základě účetních výkazů srovnávaných podniků

Z provedeného porovnávání podniků bylo zjištěno, že se společnosti rozdělily na dvě skupiny, a sice na tu, které se daří a dosahuje zisku (zde soupeří o lepší umístění společnost Rácov a TEGRO) a skupinu, která je ve ztrátě ( skupinu tvoří společnost KLAS a RYNAGRO). Dle v této práci provedených metod se umístila na prvním místě společnost TEGRO, na druhém místě pak společnost Rácov, na třetím místě společnost RYNAGRO a nejhůře skončila společnost KLAS.

Z výše a vývoje hospodářského výsledku bylo odhadováno, že nejlépe se umístí společnost Rácov, jelikož její zisk jako jediné společnosti je stabilní a vykazuje růst. Na druhém místě se očekávalo, že bude společnost TEGRO, která sice vykazuje výkyvy zisku , ale stále se drží v plusových hodnotách. S třetím místem se počítalo pro společnost RYNAGRO, která je dva roky ve ztrátě, ale v posledním roce vidíme určitou tendenci ztrátu snižovat. Na posledním místě se očekávala společnost KLAS, která vykazuje klesající tendenci výsledku hospodaření a zároveň dosahuje i největší ztráty. Toto předpokládané pořadí se téměř vyplnilo. Akorát na prvním místě se místo očekávané společnosti Rácov, umístila společnost TEGRO.

Metoda pořadí, normované proměnné, vzdálenosti od fiktivního objektu a metoda s váženými ukazateli u metody pořadí vykazuje stejné závěry, tedy řadí společnosti na stejné místo – a to na místo, na kterém společnosti celkově skončily. Bodovací metoda a metoda s váženými ukazateli u metody normované proměnné prohazuje v pořadí společnost TEGRO se společností Rácov, bodovací metoda prohazuje i společnost KLAS se společností RYNAGRO. Rozdíl u bodovací metody mezi společností TEGRO a Rácov je pouze několik desetin bodů, obě společnosti dosahují extrémních hodnot v jednom ukazateli, společnost TEGRO v běžné likviditě a společnost Rácov v rentabilitě tržeb. Společnost RYNAGRO a společnost KLAS se též mezi sebou liší jen o několik bodů. Společnost RYNAGRO dosahuje extrémně nízké hodnoty rentability vlastního kapitálu, kde také ztratila tato společnost proti společnosti KLAS nejvíce bodů. Společnost RYNAGRO naopak získala výrazně více bodů proti společnosti KLAS v celkové zadluženosti, proto se obě společnosti zas o tolik bodů od sebe neliší. U metody s váženými ukazateli u metody normované proměnné došlo k rozdílu díky tomu, že je dána vysoká váha rentabilitě tržeb, ve které společnost Rácov dosahuje extrémně vysokých hodnot, a dále díky vysoké váze celkové zadluženosti, ve které je společnost Rácov též lepší než společnost TEGRO.

Nyní provedeme hodnocení jednotlivých společností. Společnost TEGRO má ze všech společností nejlepší likviditu a rentabilitu vlastního kapitálu, společnost Rácov má zase nejlepší rentabilitu aktiv a tržeb. Jediné, co si můžeme vzít ze společnosti KLAS je, jak řeší své pohledávky. Tato společnost má totiž nejkratší dobu obratu pohledávek, tedy hlídá si své dlužníky, aby jí včas hradili a neváže tak svá aktiva ve složce, která není schopna generovat jakékoli výnosy pro společnost.

Společnost TEGRO dosahuje výkyvů ve výsledcích, které poté v průměru dávají lepší hodnoty, než kterých dosahuje společnost Rácov. Společnost dosahuje v porovnání s ostatními podniky horší celkové zadluženosti. Společnost však postupně snižuje své dlouhodobé závazky a tím rok od roku i svou zadluženost. Tento trend lze očekávat i do budoucna. Společnost by si měla především hlídat své pohledávky. Společnost Rácov vykazuje stabilní výsledky, její aktiva i zisk mají rostoucí tendenci.Tento stav je žádoucí a ačkoliv je společnost TEGRO na prvním místě, měla by se snažit dospět též k takovéto stabilitě. Společnosti KLAS klesaly rok od roku tržby a zároveň výrazně rostly krátkodobé závazky. Tomuto trendu poté odpovídají všechny ukazatele, které se rok od roku též horšily. Společnost i v dalším období pokračovala v tomto klesajícím trendu. Situace dospěla tak daleko, že vlastníci byli nuceni společnost prodat a od počátku roku 2011 má společnost nové společníky, kteří poskytly společnosti „finanční injekci“ a postupně tak splácí vysoké dlouhodobé závazky. V této společnosti je však zapotřebí značná modernizace a změna zaběhnutých zvyklostí, aby se společnost dostala ze zaběhnutého trendu. Zajímavé by tedy bylo porovnat ukazatele za rok 2011 s v této práci spočítanými ukazateli. Společnost RYNAGRO měla krizi v roce 2008, v roce 2009 došlo k mírnému zlepšení, společnost však zůstala ve ztrátě.

Při porovnávání společností s průměrem v odvětví v roce 2008 bylo zjištěno, že ve výnosnosti celkového kapitálu, rentabilitě vlastního kapitálu, rentabilitě tržeb byly mimo společnosti RYNAGRO ostatní podniky vysoce nad průměrem v odvětví. Naopak u ukazatele míry zadluženosti se jediná společnost RYNAGRO a.s. ocitla pod touto mírou zadluženosti, ostatní společnosti byly nad průměrem v oboru.

Vzorem pro společnosti na posledních dvou místech by tedy měly být společnosti TEGRO a Rácov. Tyto společnosti dosahují lepších výsledků především proto, že se odprostily od dřívějších zvyklostí. Společnost TEGRO se zaměřila na produkci plemenných býků a každoročně pořádá aukce, kde je dobytek hodnocen. Z prodeje těchto býků plynou společnosti vysoké tržby. Společnost Rácov se zaměřila na chov krav bez produkce mléka, které jsou celoročně na pastvě. Společnost tak zaměstnává minimální množství zaměstnanců a získává vysoké dotace. U společností RYNAGRO a KLAS však nenajdeme žádné zaměření, zabývají se vším, a to se právě odráží na úrovni těchto činností. Když přijdete do těchto společností, máte pocit, že jste 20 let zpátky. Společnosti mají zastaralé stroje, nadbytečný počet zaměstnanců, neopravené budovy, využívají zastaralé metody, dochází zde k plýtvání a neefektivnímu využívání zdrojů. Tyto společnosti by se tedy měly pokusit zaměřit na určitou činnost např. na chov dobytka s produkcí mléka, bez produkce mléka, plemenného dobytka, rostlinnou výrobu určitého druhu. Společnosti by se pak měly seznámit s novými technologiemi a trendy a snažit se být v daném zaměření lepší než ostatní. Zavedení nových technologií je nezbytné, jelikož dokáže ušetřit spoustu nákladů. Významnou položku v zemědělství tvoří dotace. Společnosti by se tedy měly informovat, na co se dotace poskytují a jaké podmínky musí být splněny.

Závěr

V této práci byly porovnávány společnosti v rámci odvětví zemědělství, a sice společnosti Zemědělské družstvo Rácov, KLAS Horní Ves s.r.o., RYNAGRO a.s. a TEGRO spol. s r.o.

Předmětem zkoumání byly finanční výkazy společností za roky 2007 – 2009. Následně při použití metod mezipodnikového srovnání je pracováno s průměrnými hodnotami jednotlivých porovnávaných ukazatelů za tyto tři roky, a to z toho důvodu, aby byly eliminovány případné výkyvy v jednotlivých letech.

Při analýze byly použity poměrové ukazatele, a sice jeden ukazatel likvidity – ukazatel běžné likvidity, tři ukazatele rentability – ukazatel rentability aktiv, ukazatel rentability vlastního kapitálu, ukazatel rentability tržeb, jeden ukazatel aktivity – doba obratu pohledávek a jeden ukazatel zadluženosti – míra celkové zadluženosti.

Společnost TEGRO má ze všech společností nejlepší likviditu a rentabilitu vlastního kapitálu, horší je však její celková zadluženost. Společnost již postupně snižuje své dlouhodobé závazky a tím i vylepšuje tento ukazatel. Společnost Rácov má nejlepší rentabilitu aktiv a tržeb a především vykazuje stabilní výsledky, její aktiva i zisk mají rostoucí tendenci. Jediné, v čem vyniká společnost KLAS, je řešení jejích pohledávek. Její tržby však rok od roku klesaly a zároveň výrazně rostly krátkodobé závazky, v roce 2009 se společnost dostala do ztráty. Společnost RYNAGRO měla krizi v roce 2008, v roce 2009 došlo k mírnému zlepšení, společnost je však oba dva roky ve ztrátě.

Z provedeného porovnávání podniků bylo zjištěno, že se společnosti rozdělily na dvě skupiny, a sice na tu, které se daří a dosahuje zisku (zde soupeří o lepší umístění společnost Rácov a TEGRO) a skupinu, která je ve ztrátě (skupinu tvoří společnost KLAS a RYNAGRO). Dle v této práci provedených metod se umístila na prvním místě společnost TEGRO, na druhém místě pak společnost Rácov, na třetím místě společnost RYNAGRO a nejhůře skončila společnost KLAS.

Práce ukázala, že použití různých metod vícerozměrného srovnávání nám dává podobné výsledky, konkrétně společnosti na stejné místo řadí metoda pořadí, normované proměnné, vzdálenosti od fiktivního objektu a metoda s váženými ukazateli u metody pořadí. U bodovací metody a metody s váženými ukazateli u metody normované proměnné dochází k nepatrným odlišnostem ve výsledcích.

K závěrečnému zhodnocení finanční situace společností lze říci, že společnost TEGRO a Rácov se ubírají správným směrem, naopak společnosti KLAS a RYNAGRO jsou na tom velice špatně. Společnosti se špatným finančním zdravím by si měly vzít příklad z dobře hospodařících společností a zaměřit se na určitou konkrétní činnost, a v rámci této činnosti se seznámit s novými technologiemi a trendy a postupně tak modernizovat stroje. Zavedení nových technologií je nezbytné, jelikož dokáže ušetřit značnou část nákladů.

Cílem této práce bylo získání informací o finančním zdraví společností, zhodnocení jejich hospodaření, majetkové a finanční situace, vzájemné porovnání, stanovení jejich pořadí, zjištění důvodů těchto výsledků, odhadnutí jejich dalšího vývoje a stanovení doporučení do budoucnosti. Na základě výsledků uvedených v této práci, lze říci, že cíl byl splněn.

Přínosem této práce by mělo být seznámení s hospodařením a finančním zdravím menších společností působících v oboru zemědělství na Vysočině. Osobní přínos této práce vnímám především v tom, že jsem mohla porovnat povědomí o těchto společností s fakty. Např. společnost TEGRO měla v minulých letech značné vnitřní problémy, a stále se na tyto problémy vymlouvá. Z výsledků analýzy společnosti však vyplývá, že společnost je už z této krize venku a je připravena se dále rozvíjet. U společnosti KLAS se potvrdilo povědomí o tom, že se společnost potýká s výraznými problémy.