3. Poměrové ukazatele

Poměrové ukazatele jsou základním metodickým nástrojem finanční analýzy, který se používá při hodnocení finančního zdraví společnosti. Analýza účetních výkazů pomocí poměrových ukazatelů je jednou z nejčastěji používaných metod především proto, že umožnuje získat rychlou představu o finanční situaci v podniku. Poměrové ukazatele umožnují srovnání určitého podniku s jinými podniky (mezipodnikové srovnávání) nebo s odvětvovým průměrem, resp. konkurenčními podniky.⁴ V praxi se používá pouze 5 skupin poměrových ukazatelů:

1. Ukazatele likvidity ( liquidity ratios ) měřící schopnost podniku uspokojit své běžné závazky,

2. Ukazatele řízení (využití) aktiv, též ukazatele aktivity (asset management ratios) měřící schopnost podniku využívat svá aktiva,

3. Ukazatele zadluženosti (debt management ratios ) měřící rozsah, v jakém je podnik financován cizím kapitálem,

4. Ukazatele výnosnosti (profitability ratios ) měřící celkovou účinnost řízení (managementu) podniku,

5. Ukazatele tržní hodnoty podniku (market value ratios ) měřící cenu akcií a majetku podniku.⁵

1. Ukazatele likvidity

Ukazatele likvidity ( liquidity ratios ) měřící schopnost podniku vyrovnat své závazky. Odpovídá na otázku, bude-li schopna firma vyrovnat své dluhy, když nastane doba jejich splatnosti. Ukazatel likvidity tedy v podstatě poměřuje to, čím je možno platit s tím, co je nutno zaplatit. Podle toho, jakou míru jistoty požadujeme od tohoto měření, se dosazují do čitatele majetkové složky s různou likvidností. Nevýhodou těchto ukazatelů je, že hodnotí likviditu podle zůstatku finančního (oběžného) majetku, která však ve větší míře závisí na budoucích cash flow.

V souvislosti s tímto ukazatelem je nutné zmínit zlaté pravidlo financování, které spočívá v tom, že každé aktivum je financováno zdrojem s dobou splatnosti, která odpovídá době efektivního využívání příslušného aktiva.⁶

Likvidita má tří základní poměrové ukazatele, a to:

• Běžná likvidita

• Pohotová likvidita

• Hotovostní (okamžitá) likvidita

1. Běžná likvidita (likvidita III. Stupně)

Ukazatel běžné likvidity udává, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky podniku. Říká nám, nakolik pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky podniku. Dále poukazuje na to kolikrát je podnik schopen uspokojit pohledávky, když promění všechna aktiva na peníze. Doporučená hodnota pro běžnou likviditu se liší v závislosti na autorovi. Někteří autoři uvádějí jako optimum 1,8 až 2,5, jiní považují i hodnotu 1,5 coby akceptovatelnou pro průmyslové podniky. Problematickou se stává hodnota menší než 1, jelikož v tomto případě není podnik schopný uhradit své krátkodobé závazky z oběžných aktiv a je tedy nutné je hradit z dlouhodobých zdrojů financování, respektive z prodeje dlouhodobého majetku. Obecně lze říci, že čím stálejší jsou příjmy firmy a čím jistější jsou zdroje jejich příjmů (např. pomocí rámcových smluv se zákazníky), tím může být hodnota běžné likvidity blíže jedné brána jako akceptovatelná.⁷

Běžná likvidita =

Tabulka 4 Běžná likvidita

Aktiva	Pasiva
Dlouhodobý majetek	Vlastní kapitál
	Dlouhodobé cizí zdroje
Oběžná aktiva
	Krátkodobé závazky (krátkodobé cizí zdroje)

Při hodnocení výše hodnoty tohoto ukazatele, je však potřeba také přihlížet ke skutečnosti, že může dojít k datu sestavení rozvahy k odložení některých nákupů a tím i k ovlivnění tohoto ukazatele. Dále může být vypovídací schopnost ovlivněna i strukturou oběžných aktiv, kdy zastaralé zásoby spolu se značným objemem pohledávek a přitom nulovém zůstatku na účtu dokážou vytvořit zdání dobrého stavu.⁸