2. Ukazatelé finanční analýzy

Účetní výkaz obsahuje údaje, které lze přímo použit-mluvíme o absolutních ukazatelích.

Rozvaha obsahuje údaje o stavu k určitému okamžiku, výkaz zisku a ztrát ve formě výnosů a nákladů předkládá údaje za daný časový interval. Z rozdílů stavových lze získat rozdílové ukazatele. Jestliže vykázaný údaje je dáván do poměru s jiným údajem, pracujeme s poměrovými ukazateli.

1. Absolutní ukazatele finanční analýzy

Absolutní ukazatel se využívají zejména k analýze vývojových trendu (srovnání vývoje v časových řadách-horizontální analýza) a k procentnímu rozboru komponent (jednotlivé položky výkazů se vyjádří jako procentní podíly těchto komponent-vertikální analýza).

Horizontální analýza se zabývá porovnáním změn položek jednotlivých výkazů v časové posloupnosti. Vypočítává se absolutní výše změn a její vyjádření k výchozímu roku.

Absolutní změna =

Procentní změna % = (Absolutní změna*100)/

Vertikální analýza spočívá ve vyjádření jednotlivých položek účetních výkazů jako procentního podílu k jediné zvolené základně položené jako 100%. Pro rozbor rozvahy je obvykle za základnu výše aktiv a pasiv a pro rozbor výkazu zisku ztráty velikost celkových výnosů nebo nákladů.

Analýzu rozvahy dělíme na:

• Analýzu majetkové struktury

• Analýzu finanční struktury

2. Rozdílové ukazatele finanční analýzy

Rozdílové ukazatele slouží analýze a řízení finanční situace podniku s orientací na jeho likviditu. K nejčastěji používaným rozdílovým ukazatelům patří čistý pracovní kapitál (ČPK) čili provozní kapitál, který lze definovat jako rozdíl mezi oběžným a krátkodobými cizími zdroji a taký má velký vliv na platební schopnost podniku. Pokud je podnik likvidní, musí mít potřebnou výši relativně volného kapitálu, tzn. Přebytek krátkodobých likvidních aktiv nad krátkodobými zdroji. Konstrukce čistého pracovního kapitálu znázorňuje ta část oběžného majetku, která je financována dlouhodobým kapitálem. Celkové krátkodobé dluhy mohou být vymezeny podle splatnosti od jednoho roku až po tříměsíční splatnost. To nám umožňuje v oběžných aktivech vcelku zřetelně oddělit tu část finančních prostředků, která je určena na brzkou úhradu krátkodobých závazků, od té části, která je chápána jako určitý finanční fond a která je relativně volná.

Existují dva přístupy k pojetí čistého pracovního kapitálu:

manažerský přístup – Jeho cílem je v podstatě disponovat co nejvyšším čistým pracovním kapitálem, tento kapitál umožní firmě pokračovat v činnosti i v případě, že bude nucena dostát veškerým svým závazkům.

ČPK = oběžná aktiva – krátkodobé závazky

vlastnický přístup – Z tohoto pohledu je nejlepší čistý pracovní kapitál co nejvíce minimalizovat

ČPK = vlastní kapitál + cizí zdroje dlouhodobé – stálá aktiva

Tabulka 3 Čisty pracovní kapitál z pohledu manažer a vlastníka

Stálá aktiva		A	P		A	P	Dlouhodobé zdroje
				ČPK
	Oběžná aktiva						Krátkodobé zdroje

Pramen: Kolař, P., Mrkvička, J. Finanční analýza. Praha: ASPI, a. s., 2006, s. 61

Nevýhody ČPK pro hodnocení podniku:

• oběžná aktiva, z nichž se odvozuje, zahrnují i některé málo likvidní, nebo trvale nelikvidní položky. Např. nedobytné pohledávky, neprodejný materiál.

• je ovlivněn použitými metodami oceňování, zejména majetku.

Čisté pohotové prostředky (ČPP) určují okamžitou likviditu právě splatných krátkodobých závazků. Zahrneme-li do peněžních prostředků pouze hotovost a zůstatek na běžném účtu, jde o nejvyšší stupeň likvidity. Mezi pohotové peněžní prostředky se zahrnují i krátkodobé cenné papíry a krátkodobé termínované vklady, protože jsou v podmínkách fungujícího kapitálového trhu rychle přeměnitelné na peníze.

Čisté pohotové prostředky (ČPP) = Pohotové finanční prostředky – Okamžitě splatné závazky

Pohotové finanční prostředky:

• Peníze v pokladně a peníze na běžných účtech

• Peníze v pokladně, peníze na běžných účtech, směnky, cenné papíry s krátkodobou splatností, šeky, zůstatky nevyčerpaných neúčelových úvěrů a krátkodobé vklady rychle přeměnitelné na peníze.