
- •1.Jestliže se tvoří strategie, tak existují 3 fáze, jaké?
- •2.Jaké jsou hlavní cíle analýzy makrookolí?
- •3.Jaký má úkol marketing ve strategickém managementu?
- •4.Klasická škola teorie řízení
- •5.Styly řízení
- •6.Jaké jsou hlavní tendence současného vývoje?
- •7.Makroekonomické elementy
- •8.Téma organizačních struktur
- •9.Vertikální a horizontální integrace
- •10.Diverzifikace
- •11.Jaká je strategie rozvoje výrobku?
- •12.Co je zkušenostní efekt?
- •13.Vedoucí postavení V celkových nákladech
- •14.Tři kroky růstu a rozvoje podniku
- •15.Rozvoj typické moderní organizace
- •16.Z čeho vychází prosperita země?
- •17.Co je outsourcing?
- •18. Igor Ansov
- •19.Bariéry napodobení
- •24.Co je Reengineering?
- •25.Materiálové hospodářství – jakou tvoří funkci?
- •26.Pětifaktorový Mintzbergův model
- •27.Co je to turn-around?
- •28.Douglas McGregor a škola mezilidských vztahů
- •29.Co je to efektivnost organizace?
- •30.Příčiny úpadků podniku
- •35.Konkurenční model
- •36.Portfoliový model
- •37.Adaptační model
- •38.P. F. Drucker a empirická škola teorie řízení
- •39.Technologický trend
- •40.Fáze postupu strategického managementu
- •41.Co je to mikrookolí?
- •42.Co je to makrookolí?
- •43.Co je inovační alternativa?
- •44.Rozdělení pravomoci a odpovědnosti
- •45.Strategická mezera
- •46.Total Quality Management (tqm):
- •48.Znalostní management
12.Co je zkušenostní efekt?
Vedoucí postavení je obvykle nejlepší získat ihned na začátku vývoje. Např. zkušenosti se zdesateronásobí od 20. výrobku do 2000. výrobku. Avšak zkušenosti se pouze zdvojnásobí od 2000. výrobku do 4000. výrobku. Jestliže se organizaci podaří využít rychlého nástupu, potom si vytvoří výhodu nízkých nákladů a dosáhne vedoucího postavení v tvorbě cen.
13.Vedoucí postavení V celkových nákladech
Tato strategie vyžaduje, aby management formuloval a realizoval strategický plán, který povede ke stavbě efektivních zařízení, dosažení redukce nákladů, přísné kontrole výdajů a minimálním nákladům na výzkum a vývoj, služby a reklamu. Cílem je dosáhnout nižších nákladů než mají konkurenční firmy a mít možnost nabízet výrobek za bezkonkurenční cenu. Pokud některý z konkurentů by se pokusil nabízet výrobek za ještě nižší cenu, znamenalo by to pro něj snižování zisku. Schopnost dosáhnout vedoucího postavení v celkových nákladech zpravidla vyžaduje vysoký podíl trhu, pohodlný přístup k surovinám, snadno vyrobitelné zboží a služby všem hlavním skupinám zákazníků.
14.Tři kroky růstu a rozvoje podniku
Prvním krokem je, že podnik operuje v jedné podnikatelské aktivitě uvnitř omezeného domácího trhu. Ve druhém kroku se vertikálně integruje a současně rozšiřuje jádro své podnikatelské aktivity na zahraniční trh k získání silné konkurenční pozice. Vertikální integrace a tzv. globální expanze podporuje strategii na podnikové úrovni. Třetí krok začíná tehdy, když organizace vytváří přebytečné zdroje, které již nevyužije k podpoře konkurenční výhody základní podnikatelské aktivity. Typické pro tento krok je, že organizace hledá diverzifikační příležitost mimo svou podnikatelskou aktivitu, aby zhodnotila přebytečné zdroje.
15.Rozvoj typické moderní organizace
16.Z čeho vychází prosperita země?
Prosperita země závisí na tom, do jaké míry je její ekonomika schopna se inovovat a zdokonalovat. Podniky se dostávají do výhodnějších pozic vůči světovým konkurentům díky neustálému tlaku a výzvě silné domácí konkurence, existenci agresivních dodavatelů a koupěchtivých zákazníků. Nejdůležitějšími prvky v prosperitě země jsou: nerostné suroviny, lidé, přístup a bohatství.
17.Co je outsourcing?
Znamená to, že firma vyčlení různé podpůrné a vedlejší činnosti a svěří je smluvně jiné společnosti čili, specializovanému na příslušnou činnost. Je to tedy druh dělby práce, činnost však není zajišťována vlastními zaměstnanci firmy, nýbrž na základě smlouvy. Typicky se jedná o činnosti jako je úklid, údržba, doprava nebo správa počítačů (IT). Outsourcing se považuje za obchodní rozhodnutí, které má vést ke snížení nákladů a (nebo) k soustředění na hlavní činnosti firmy, a to v zájmu její konkurenceschopnosti.
18. Igor Ansov
Modelová představa Igora Ansoffa patří k nejstarším („Corporate strategy“, Korporační strategie, 1965). Průkopník přeměny strategického plánování ve strategické řízení se zaměřil na to, jak vyvíjet poznávací a rozhodovací činnost vedení ve strategickém zájmu. Řešil hlavně to, jak dosáhnout největšího růstu kombinováním dvou faktorů - výrobků a trhů pro ně.
Ansoffův model produkoval čtyři generické strategie:
1. Průnik na trh - s dosavadními výrobky. Udržení a ochrana trhu jako základ. Nadto zvětšení dosavadního podílu.
2. Rozvoj výrobku - uvedení nových výrobků na dosavadní trh. Rozšíření sortimentu. Zavedení podpůrných služeb (servis apod.).
3. Rozvoj trhu - s dosavadními výrobky. Vstup na nová pole trhu. Vyplnění mezer na trhu (nike). Vyhledání nových příležitostí.
4. Diverzifikace - vyvinutí nových výrobků pro nové trhy. (Opakem je zbavování se nevýnosných výrobků).