Dlouhodobá rovnováha V nedokonalé konkurenci

• Záleží na tom, je-li vstup do odvětví volný

• Pokud je (a zároveň EP/Q´ › 0)

  • Křivka tržní nabídky se posune jihovýchodním směrem

    • Zvýší se množství produkce a sníží se cena, za kterou se statky budou produkovat.

  • Vstup dalších firem do odvětví povede k tomu, že se poptávka po produktech konkrétní firmy (alespoň v případě některých firem) bude snižovat - spotřebitelé si mohou vybírat mezi více firmami, takže při jakékoliv úrovni ceny se tedy křivka poptávky po produktu dané firmy bude posouvat jihozápadním směrem

  • Je-li to možné, tak producenti budou do daného odvětví vstupovat tak dlouho, dokud ekonomický zisk neklesne na nulu, tj. dokud se nevyrovnají průměrné příjmy firmy a průměrné náklady firmy

• Častější je situace, kdy sice vstoupit na trh lze, ale jen částečně

• Tedy firmy i po vstupu dalších firem dosahují kladného EP

Monopolistická konkurence

• Náklady na vstup do odvětví (zahájení produkce) jsou relativně nízké, jednotliví producenti však nabízejí diferencovaný produkt

• Krátkodobá rovnováha firmy  firmy mohou dosahovat kladného EP

• Dlouhodobá rovnováha firmy: protože náklady na vstup jsou nízké, tak budou vstupovat další firmy, a to tak dlouho, dokud EP = 0

• Jednotliví producenti si konkurují zejména tím, že nabízejí odlišné (diferencované) produkty

• V odvětví monopolistické konkurence je snadný vstup firem do odvětví

• Jednotlivé firmy nabízejí ale diferencovaný produkt (přinejmenším tím, že jej nabízejí na odlišných místech), přičemž náklady na změnu dodavatele jsou pro spotřebitele nenulové

Oligopol

• Oligopol můžeme definovat jako tržní odvětví, ve kterém působí málo firem z důvodu vysokých vstupních nákladů na tento trh (do tohoto odvětví)

• Krátkodobá rovnováha firmy může být i dlouhodobou rovnováhou firmy.

• U oligopolního trhu nelze, v důsledku vysokých nákladů na vstup do odvětví, zajistit takový počet firem, pro které by bylo možné dosáhnout nulového ekonomického zisku, tedy situace, kdy se u jednotlivých firem/oligopolistů poptávková křivka po jejich produktech (tedy křivka průměrného příjmu) dotýká křivky průměrných nákladů

• Producenti si však mohou konkurovat – kvalitou, doplňkovými službami apod., každý z producentů usiluje o to, aby poptávková křivka po jeho produktech byla co největší

• Dynamika na oligopolním trhu – díky inovacím se z něj může stát trh monopolistické konkurence

7. Monopol jako forma nedokonalé konkurence

• Pojmem monopol se označuje situace, kdy na určitém trhu působí jediná firma, producent nebo výrobce

• Monopol je jedna z forem nedokonalé konkurence

Příčiny vzniku monopolu

1. Monopol v důsledku vlastnictví jedinečného výrobního faktoru

2. Monopol vytvořený na základě státní regulace

3. Monopol v důsledku ekonomické výhodnosti - je ekonomicky výhodné, aby v daném odvětví existoval jediný výrobce

4. Dočasné monopoly v důsledku inovace

Monopol V důsledku vlastnictví jedinečného výrobního faktoru

• Pokud daný výrobní faktor vlastní jediný vlastník, je tento vlastník monopolistou na daném trhu

• Je třeba se ptát, jak je definován trh

• Daný vlastník tohoto faktoru získává ekonomickou rentu z tohoto vlastnictví

• Ekonomická renta je rovna rozdílu mezi tím, co si vlastník vydělává a tím, co by si vydělal ve své druhé nejlepší příležitosti (náklady obětované příležitosti)

• Monopol z důvodu jedinečného výrobního faktoru vzniká jen tehdy, pokud zboží produkované vlastníkem daného výrobního faktoru nemá nějaký blízký substitut, a pokud vstup do odvětví, ve kterém je faktor používán, není volný

Příklad

• Firma Alfa je vlastníkem jediného naleziště černého uhlí, které se nachází v dané zemi

• Firma Alfa je monopolista

Monopol na základě státní regulace

• Stát (jeho součást) může udělit někomu monopol na určitou činnost

  • Např. Česká pošta

• Státní regulace většinou vede ke vzniku oligopolu (např. banky)

• V řadě případů má regulace smysl – chrání spotřebitele (banky), může ale vést k neefektivitě, nedostatek konkurence nenutí firmy snižovat náklady, inovovat, apod.

Příklad

• Pokud obec X rozhodne o tom, že její odpad bude odvážet jenom firma Delta, tak se firma Delta stává monopolistou pro odvoz odpadu v obci X

Monopol v důsledku ekonomické výhodnosti – přirozený monopol

• Vzniká, když je ekonomicky výhodné, aby na trhu (v odvětví) působila jediná firma

• Nejčastěji síťová odvětví (rozvod elektřiny, plynu, vody, kanalizace…)

• Přirozený monopol má neustále klesající křivky průměrných nákladů (AC) i mezních nákladů (MC), přičemž křivka MC klesá rychleji než křivka AC

Dočasný monopol v důsledku inovace

• Monopol na základě inovace vzniká, pokud nějaká firma díky inovaci přijde jako jediná na daném trhu s něčím novým

• Monopol na základě inovace trvá obvykle jen přechodnou dobu

• Např. určitý producent začne produkovat nějaký statek, který nikdo jiný neprodukuje, pokud objeví technologii s nižšími náklady apod.

• Monopolista zde dosahuje kladného ekonomického zisku, který je právě odměnou za riziko spojené s inovací – nikde není řečeno, že inovace bude úspěšná, že po novém produktu bude vskutku poptávka, či že hledání výrobní techniky s nižšími náklady povede k žádoucímu cíli

• Podnikatelé by se do inovací nepouštěli, pokud by neexistovala naděje, že dosáhnou ekonomického zisku, tj. že budou za inovace odměněni

• Na inovaci reagují další producenti, kteří rovněž usilují o tutéž nebo jinou (obvykle lepší) inovaci

• Inovace jsou prospěšné i pro spotřebitele, protože rozšiřují množství statků, které si mohou koupit, jak o nové produkty, tak snižují ceny stávajících statků, zvyšují jejich kvalitu apod.