Individuální poptávková křivka

• Individuální poptávková křivka vyjadřuje závislost mezi cenou a množstvím, které prodává jeden spotřebitel

• Tato křivka je klesající, čím je nižší cena daného statku, tím více jednotek spotřebitel poptává

• Individuální poptávková křivka je totožná s křivkou mezního užitku daného spotřebitele

• P (price)  cena pomáhá udržovat poptávku (ženy a voňavky) je-li cena vysoká, poptávka je nízká

• Q (quantity)

3. Teorie firmy

Firma

• Kterýkoliv člověk, který má IČO

• Kterýkoliv subjekt, produkující statky

• Má schopnost disponovat výrobními faktory, o jejichž použití rozhodují vlastníci a nepotřebující souhlas nikoho jiného

• Chová se ekonomicky → maximalizovat zisk skrze uspokojování zákazníků

• Výnosy musí být větší než náklady

Zisk

• Výnos – Náklady = Zisk

Účetní zisk

• ACC → account profit

• Rozdíl mezi účetními výnosy a účetními (explicitními) náklady

• ACC = účetní náklady – účetní výnosy

• Účetní zisk lze přesně definovat a doložit

Ekonomický zisk

• EP → economic profit

• Rozdíl mezi účetním ziskem a náklady obětovanými příležitosti

• EP = výnosy – (účetní náklady + náklady obět. příležitosti)

• EP=TR – TC

Standartní vstupy (výrobní faktory)

• Práce → L (labour)

• Půda → La (land)

• Kapitál → K (kapital)

Průměrné náklady

Průměrné variabilní náklady → AVC

• Uvádějí variabilní náklady na jednotku produkce, neboli kolik variabilních nákladů firma používá na jednotku statku

• AVC = VC1+VC2

Průměrné fixní náklady → AFC

• Představují fixní náklady na jednotku produkce, neboli kolik fixních nákladů firma používá na jednotku statku

• AFC = FC/Q^Ꞌ

Průměrné celkové náklady → AC

• Average Cost

• Udávají celkovou výši nákladů na jednotku produkce, neboli kolik stojí firmu vyprodukovat jednu jednotku statku

• AC = TC/Q^Ꞌ AC = AFC + AVC

Mezní náklady → MC

• Margin Cost

• Udávají celkový přírůstek nákladů, pokud se zvýší produkce o jednotku

S tandartní tvar křivek AC, AFC, AVC a MC

• Křivka AC a AVC  s růstem produkce nejprve klesají a potom rostou

• Křivka AFC je klesající

• Křivka AC je dána součtem křivek AFC a AVC

  • Křivka AC se s růstem produkce neustále přibližuje ke křivce AVC, aniž by se jí dotkla

Rovnováha firmy

• Rovnováha firmy nastává pro takové množství produkce, pro které jsou mezní příjmy (MR) rovny mezním nákladů (MC)

• Rovnováha firmy je dána vztahem ceny trhu a mezních nákladů P = MC

• Křivka nabídky firmy je totožná s křivkou mezních nákladů

• N abídka je v rovnováze, jestliže pro všechny výrobce platí P = MC

• Má-li být trh v rovnováze, musí být v rovnováze poptávka i nabídka a platí současně P = MU a P = MC

• Odtud plyne MU = MC

Celkové příjmy → TR

• Total Revenue

• Celkové příjmy udávají příjmy z celkové vyprodukované a prodané produkce

• TR = PxQ^Ꞌ

Průměrné příjmy → AR

• Average Revenue

• Průměrné příjmy, které připadají na jednotku produkce

• AR = TR/Q^Ꞌ

• Např. prodám dvě auta, jedno za 100k a druhé za 200k, průměr z toho je 150k

Mezní příjmy → MR

• Margin Revenue

• Udávají, o kolik vzrostou celkové příjmy, vzroste-li produkce o určitý počet jednotek

B od zvratu a bod uzavření firmy

• AC = AVC + AFC

• AC – AVC = AFC

• Bod zvratu značí, pokud cena klesá, je ekonomický zisk záporný a pokud cena roste, ekonomický zisk je kladný

  • Bod zvratu je průsečík křivek MC a AC

• Bod uzavření firmy → když se ve firmě vyplatí ukončit produkci

  • Bod uzavření firmy je průsečík křivek MC a AVC

Odvození individuální nabídkové křivky

• Z koumáme, kolik jednotek se firmě vyplatí produkovat pro různé úrovně ceny (P₁, P₂, …, P_n)

• Pokud je firma příjemcem ceny, tak pro každou cenu platí, že MR jsou rovny dané ceně, tedy: MR₁ = P₁, MR₂ = P₂, …, MR_n = P_n)

• Křivka MR má tedy pro každou úroveň ceny tvar přímky

• Pokud potom spojíme body průsečíků jednotlivých křivek MR a křivky MC, dostaneme individuální nabídkovou křivku

• Individuální nabídková křivka udává závislost, jaké množství bude firma produkovat při různých úrovních ceny

• Individuální nabídková křivka je totožná s rostoucí části křivky mezních nákladů (MC) firmy

4. Poptávka, nabídka a tržní rovnováha

Členění nabídky a poptávky

Nabídka (S → Supply)

Individuální →

• Je tvořena jedinou firmou, kdy tato firma nabízí pouze jeden druh statku

• Značíme malé s

Tržní →

• Je tvořena všemi firmami, které na daném trhu nabízejí jeden duh statku

• Značíme velké S

Agregátní →

• Je tvořena všemi firmami, které nabízejí všechny druhy statků

• Patří do Makroekonomie

Poptávka (D → Demaind)

Individuální →

• Je tvořena jedním spotřebitelem, kdy tento spotřebitel poptává pouze jeden druh statku

• Značíme malé d

Tržní →

• Je tvořena všemi spotřebiteli, kteří na daném trhu poptávají jeden druh statku

• Značíme velké D

Agregátní →

• Je tvořena všemi spotřebiteli, kteří poptávají všechny druhy statků

• Patří do Makroekonomie

Jednotlivé nabídkové a poptávkové křivky

Poptávka po produkci jedné firmy

• Je tvořena všemi spotřebiteli, kdy spotřebitelé poptávají jeden druh statku, který produkuje jedna firma

• Tuto poptávkovou křivku značíme písmenem d

Individuální poptávka

• Je tvořena jedním spotřebitelem, kdy tento spotřebitel poptává jeden druh statku (např. rohlíky)

• Tuto poptávkovou křivku budeme značit symbolem dc

Individuální nabídka

• Je tvořena jednou firmou, kdy tato firma nabízí jeden druh statku (např. rohlíky)

• Tuto individuální nabídkovou křivku značíme písmenem s

Tržní poptávka

• Je tvořena všemi spotřebiteli, kteří jsou přítomni na daném trhu, kdy všichni spotřebitelé poptávají jeden druh statku (např. rohlíky), přičemž tento statek může produkovat více firem. Tuto poptávku značíme symbolem d.

Tržní nabídka

• Je tvořena všemi firmami, které jsou přítomné na daném trhu, kdy všechny firmy nabízejí jeden druh statku (např. rohlíky)

• Tuto nabídku značíme symbolem s

Agregátní poptávka:

• Je tvořena všemi spotřebiteli, kteří poptávají všechny druhy statků

Agregátní nabídka:

• Je tvořena všemi firmami, kdy nabízeny jsou všechny druhy statků

• Trh je definován místně a časově (např. trh bytů v brně v roce 2010).

• Tržní nabídková a poptávková křivka:

• Získáme je tak, že sčítáme individuální nabídkové a poptávkové křivky - pro každou cenu sečteme individuální nabízené nebo poptávané množství a dostaneme tržní křivku.

• Tržní poptávková křivka D je sumou mezních užitků všech spotřebitelů, kteří tvoří daný trh

• Tržní nabídková křivka S je sumou mezních nákladů firem, které tvoří daný trh

Poptávková

• Tržní poptávková křivka je klesající a vznikne jako součet individuálních poptávkových křivek (sčítá se poptávané množství při dané ceně)

Nabídková

• Tržní nabídková křivka je rostoucí a vznikne jakou součet individuálních nabídkových křivek (sčítá nabízené množství při dané ceně)

Tržní nabídková křivka

• Je vždy rostoucí, vznikne jako součet individuálních nabídkových křivek

• Sčítá se nabízené množství při dané ceně

Tržní rovnováha

• Tržní rovnováha – tam, kde se protíná tržní nabídková a poptávková křivka

• Graficky se nachází v bodě, kde se protíná nabídka a poptávka

• Při dané ceně je na trhu nabízeno rovnovážné množství - množství statků, které poptávají spotřebitelé, je rovno množství statků, které nabízejí firmy

Přebytek a nedostatek na trhu statků

• Přebytek vzniká, když aktuální cena je vyšší než rovnovážná, je nabízeno více statků, než je poptáváno

• Nedostatek vzniká, když aktuální cena je nižší než rovnovážná, poptáváno je více statků, než je nabízeno znázornění přebytku a nedostatku

Popis, co se děje, pokud nastane přebytek nebo nedostatek

• P řebytek

  • Výrobci se snaží statek prodat, někteří proto snižují jeho cenu, při poklesu je zároveň cena nižší než náklady na produkci, tudíž někteří výrobci opouští trh

  • Pokud se snižuje cena, je více spotřebitelů, kteří jsou ochotni statek koupit

• Nedostatek

  • Výrobci čelí vysokému zájmu, někteří proto zvyšují cenu statku, při růstu je zároveň cena vyšší než náklady na produkci, tudíž na trh vstupují další výrobci, respektive stávající výrobci rozšiřují produkci

  • Pokud se zvyšuje cena, klesá počet spotřebitelů, kteří jsou ochotni statek koupit